22 CO 56/2022-79 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 18 450 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dalším výrokem (II.) zamítl žalobu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 44 556 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, pohledávku ve výši 19 702,44 Kč a 95,9 % úrok ročně od [datum] do zaplacení z částky 49 087,40 Kč, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč. Posledním výrokem (III.) vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku, do části výroku I. do lhůty k plnění, podala včas odvolání žalovaná. V odvolání namítá, že bere plat ve výši cca 35 000 Kč, poté je jí z něj stržena exekuční srážka, takže jí přijde na účet částka ve výši 18 000 Kč. Z těchto peněz hradí měsíčně 6 000 Kč nájem, 1 150 Kč elektřinu, 2 000 Kč školné, 1 500 Kč telefon a 2 500 Kč jízdné. S ohledem na výši svého platu a i splácení pohledávek tak může splácet částku ve výši 2 900 Kč měsíčně. K doložení těchto svých tvrzení žalovaná předložila výplatní lístek za měsíc říjen 2021. 3. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že souhlasí se splátkami 2 900 Kč měsíčně a navrhla, aby v tomto směru byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změněn. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v části výroku I. ve lhůtě k plnění dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu podaným k soudu prvního stupně dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 63 006 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši 19 702,44 Kč a úroku ve výši 95,9 % p. a. z částky 49 087,40 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč, vše do patnácti dnů ode dne doručení platebního rozkazu. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ni v postavení věřitele a žalovanou v postavení klienta byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, splatný v 48 měsíčních splátkách po 4 670 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně nesplácela, přistoupila žalobkyně k datu [datum] k jeho zesplatnění. Za situace, kdy žalovaná nereagovala ani na předžalobní upomínku ze dne [datum], žalobkyni nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou. 6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování rozhodl napadeným rozsudkem tak, jak uvedeno výše, přičemž výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 18 450 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 8. Odvolací soud, s ohledem na rozsah podaného odvolání žalovanou, posuzoval, zda soud prvního stupně správně určil lhůtu k plnění ve výroku I. ve věci samé, když žalované uložil povinnost přiznané výše uvedené částky zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. Jak uvedeno shora, zákon vychází ze zásady, že lhůtu k plnění stanoví soud v případě vyklizení bytu do patnácti dnů, ve všech ostatních případech zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku. 10. Má-li soud vyslovit, že je namístě v projednávaném případě určit k plnění lhůtu delší než tří dnů nebo stanovit, že se plnění má stát ve splátkách, jak v odvolání požaduje žalovaná, musí zde existovat skutečnosti, přesvědčivě zdůvodňující závěr soudu, že vzhledem k povaze projednávané věci, přiznanému nároku a osobním poměrům účastníků, je vhodné určit ke splnění lhůtu delší, či rozhodnout o přiznaném plnění ve splátkách. 11. Jednou ze zásadních okolností odůvodňujících rozhodnutí o tom, že žalovaná může přiznané plnění uhradit ve splátkách, je samotný postoj žalobkyně. 12. Pokud žalobkyně v průběhu odvolacího řízení výslovně prohlásila, že souhlasí s žalovanou navrženými měsíčními splátkami ve výši 2 900 Kč, tak odvolací soud, s ohledem na tento postoj žalobkyně, dospěl k závěru, že možnost uhradit žalobkyni přiznanou jistinu včetně úrokového příslušenství ve splátkách 2 900 Kč měsíčně, splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto usnesení, je namístě žalované poskytnout. 13. Současně odvolací soud pro jednotlivé splátky zakotvil institut ztráty výhody splátek tak, jak upravuje ustanovení § 1931 o. z., který umožňuje žalobkyni nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky uplatnit právo na vyrovnání výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně celé přiznané pohledávky, pokud žalovaná některou z jí uložených splátek tímto usnesením neuhradí. 14. Ze všech těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I. ve lhůtě k plnění v souladu s ustanovením § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. 15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení úspěšné žalované náklady nevznikly.