22 CO 68/2022-156 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení souhlasu žalované s dohodou o vydání nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] orná půda, vše v katastrálním území a obci [obec], in eventum nahrazení souhlasu žalované s dohodou o vydání nemovitostí, a to pozemků parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] ostatní plocha, vymezených nově geometrickým plánem č. [rok] [číslo] ze dne [datum], a pozemků parc. [číslo] orná půda, parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] zapsaných v katastrálním území a obci [obec] (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Posledním výrokem (III.) uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení ve výši 23 800 Kč k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka, do tří dnů od právní moci rozsudku. Doplňujícím rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení souhlasu žalované s dohodou o vydání nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, vymezeného nově geometrickým plánem č. [rok] [číslo] ze dne [datum], zapsaného v katastrálním území a obci [obec] (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, do tří dnů od právní moci doplňujícího rozsudku. Posledním výrokem (III.) uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení ve výši 3 400 Kč k rukám zástupce vedlejšího účastníka, do tří dnů od právní moci doplňujícího rozsudku. 2. Proti těmto rozsudkům, do části výroků I. ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] vymezených nově geometrickým plánem a do výroků II. a III., podal včas odvolání žalobce. V odvolání namítá, že v dané věci dle jeho názoru došlo k nesprávnému rozhodnutí ve věci. Rozhodnutí je nepředvídatelné a nepřezkoumatelné, je v rozporu se zákonem, neboť nenapravuje křivdy spáchané v minulosti. Požadované pozemky bezprostředně souvisí se stavbou (sakrální sochou) ve vlastnictví žalobce a jsou nezbytně nutné k jejímu užívání. Pozemek parc. [číslo] je pozemek pod sochou [anonymizováno] vedené v památkovém katalogu Národního památkového ústavu jako„ [obec] se sochou [anonymizováno]“, která je součástí areálu zámek. Daný areál je pak blíže specifikován jako [obec], areál zámku [adresa], který je ve vlastnictví žalobce. [anonymizováno] je jako součást Zámku [obec] vedena jako majetek žalobce, když z důvodu majetkové křivdy došlo k odnětí pozemku, na kterém [anonymizováno] stojí, a to pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Tento pozemek tvoří s [anonymizováno] jeden funkční celek, který slouží k náboženským účelům. Žalobce se domáhá vydání pouze pozemků nově vymezených jako parc. [číslo] parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] je nezastavěný pozemek těsně obklopující [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] je pozemkem pod [anonymizováno], oba pozemky tvoří s [anonymizováno] jeden funkční celek, dohromady slouží pro pastorační, kultovní a bohoslužebné účely, což je zcela regulérní způsob využití, který je danému místu vlastní několik set let a tím, že by byl pozemek žalobci vydán, by došlo k zajištění kontinuity těchto činností. Na nově vymezených pozemcích se zjevně nenachází žádný chodník, nejedná se ani o pozemky tvořící přístup do přilehlých budov. Soud prvního stupně se v odůvodnění napadených rozsudků nedostatečně věnoval tomu, zda jednotlivé pozemky, nově vymezené geometrickým plánem, jsou stiženy překážkou vydání, když pouze uzavřel, že pozemek nelze vydat, neboť tomu brání veřejný zájem, bez porovnání kolidujících zájmů dle principu proporcionality a nijak se dále nevěnoval tomu, zda nelze některé pozemky vydat, při zachování všech veřejných případných zájmů na zachování funkčních celků. Institut překážek bránících vydání nemovitosti je institutem stanovujícím výjimku z účelu restitucí a jako takový je třeba jej vykládat restriktivně, v rámci zásady ex favore restitutionis. [jméno], kde je taková náprava možná, musí k ní být přistoupeno. Pokud soud prvního stupně uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení vzniklých v souvislosti s vyhlášením doplňujícího rozsudku, pokládá žalobce takto uloženou povinnost za nezákonnou a nespravedlivou. Jedná se o chybu soudu. Žalobce tak navrhl, aby odvolací soud rozsudky soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně aby změnil v napadené části oba rozsudky tak, že žalobě o nahrazení souhlasu žalované s dohodou o vydání nově vzniklých pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] vyhoví. 3. Žalovaná se k podanému odvolání vyjádřila v průběhu odvolacího jednání, navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v napadených výrocích s tím, že oba dva pozemky jsou součástí veřejného prostranství a byly-li by vydány žalobci, vzniklo by mu toliko holé vlastnictví. 4. [ulice] účastník taktéž navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v napadených výrocích s tím, že žalobcem požadované pozemky tvoří funkční i architektonický celek s ostatními přilehlými pozemky. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i doplňující rozsudek tohoto soudu v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř., v částech výroků I., kterými se žalobce domáhal nahrazení souhlasu žalované s dohodou o vydání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a katastrálním území Dobřichovice a v závislých výrocích II. a III. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 6. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně, ve stádiu před vyhlášením rozsudku, domáhal nahrazení souhlasu žalované s dohodou o vydání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše zapsáno v [katastrální uzemí], [územní celek], in eventum pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nově vymezených geometrickým plánem z [datum] a pozemků parc. [číslo] opět vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalobu odůvodnil tím, že je oprávněnou osobou ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), (dále jen„ z. m. v.“) s tím, že dotčené pozemky jsou jeho historickým majetkem, který mu byl odebrán způsobem zakládajícím majetkovou křivdu způsobenou Československým státem, pozemky byly předmětem revize první pozemkové reformy. Vzhledem k tomu, že žalovaná v souladu s § 10 odst. 2 z. m. v. neuzavřela dohodu o vydání pozemků ve stanovené lhůtě, žalobci nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou. Na pozemku parc. [číslo] se nachází [anonymizováno] sloup se sochou [anonymizováno] a dále chodník, který není překážkou vydání. Nejedná se o jediný přístup k hotelu, který se nachází na sousedním pozemku, hotel má vstup i z druhé strany třemi vchody. Žalobce by s ohledem na [anonymizováno] sloup mohl pozemek využívat k liturgickým a náboženským cílům, pro žalobce má významnou hodnotu, je kulturní památkou jako součást zámku ve vlastnictví žalobce, pozemek tvoří s [anonymizováno] jeden funkční celek, sloužící k náboženským účelům. Neprovedením restituce hrozí riziko, že by památka musela být přemístěna (s ohledem na rozsah podaného odvolání a způsob rozhodnutí soudu prvního stupně rozsudkem a doplňujícím rozsudkem, není třeba se zabývat odůvodněním žaloby ve vztahu i k ostatním pozemkům, u nichž se žalobce domáhal nahrazení vůle žalované s dohodou o jejich vydání). 7. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Pozemek parc. [číslo] se nachází v centru [obec], tvoří část veřejné komunikace [ulice] ulice a je tvořen chodníkem podél budov, přes tento pozemek se do nich musí vcházet. Nachází se na něm přístupová cesta k hotelu, pozemek parc. [číslo] je veden jako dopravní infrastruktura, místní komunikace. [ulice] účastník na straně žalované navrhoval taktéž zamítnutí žaloby. Pozemek parc. [číslo] je zastavěn stavbou místní komunikace, určenou k užívání jako chodník a část silnice a veřejného prostranství. 8. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno (odvolací soud se zaměřuje pouze na pozemek parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], ze kterého mají dle geometrického plánu vzniknout žalobcem nárokované pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]), že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalobce jako oprávněná osoba vyzval žalovanou výzvou ze dne [datum] k vydání parc. [číslo] dle PK, t. j. parc. [číslo] dle KN (ze které byla následně oddělena od parc. [číslo] z ní žalobcem nyní požadované pozemky parc. [číslo]) s tím, že původně označená parcela [číslo] dle PK měla přejít na stát dle § 5 písm. k ) z. m. v . Žalovaná prostřednictvím pozemkového úřadu podáním ze dne [datum] žalobci sdělila, že dohodu na vydání pozemku parc. [č