§ 34 obecní zřízení – Veřejné prostranství
Zákon o obcích (obecní zřízení) · 128/2000 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 34 zákona o obcích definuje veřejné prostranství jako jakýkoli prostor přístupný každému bez omezení, který slouží obecnému užívání, bez ohledu na to, kdo je jeho vlastníkem. Mezi veřejná prostranství patří například náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň a parky. (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 34 odkazuje 311 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 128/2000 Sb.
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Mezi veřejná prostranství patří například náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň a parky.
- Klíčovým znakem veřejného prostranství je jeho přístupnost pro každého a sloužení obecnému užívání.
- Nezáleží na tom, zda je vlastníkem takového prostoru obec, stát, soukromá osoba nebo jiný subjekt.
- Obec může regulovat užívání těchto prostor prostřednictvím svých pravomocí, například vydáváním obecně závazných vyhlášek.
Na co si dát pozor
- Definice je široká a zahrnuje i další prostory, které nejsou výslovně vyjmenovány, pokud splňují podmínku přístupnosti každému a slouží obecnému užívání.
- Vlastnictví pozemku není rozhodující pro to, zda se jedná o veřejné prostranství.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 34
Jak soudy aplikují § 34
Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu je institut veřejného prostranství [§ 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, či podle ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)] jedním z druhů veřejnoprávního omezení vlastnického práva, které vzniká ex lege naplněním zákonných znaků (srov. zejm. nálezy Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. Pl.
Institut veřejného prostranství je jedním z druhů veřejnoprávního omezení vlastnického práva, které vzniká ex lege naplněním zákonných znaků mimo jiné podle ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Vycházeje z učiněných zjištění, maje na zřeteli jak stav předmětných pozemků, tak i jejich funkci, kterou v dané lokalitě plní, soud prvního stupně dovodil, že jde o veřejně přístupné pozemky mající charakter lesoparku a naplňující znaky veřejného prostranství [§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení); resp. § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze], že nejde o pozemky podléhající (jen) obecnému užívání (lesních) pozemků ve smyslu § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona.
Související
§ 141 Veřejné prostranství (Zákon stavební zákon)§ 5 Přestupky proti veřejnému pořádku (Zákon o některých přestupcích)§ 8 Určování názvů ulic a jiných veřejných prostr (Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské s)§ 4 POPLATEK ZA UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ (Zákon České národní rady o místních popl)§ 9 Veřejné prostranství (Vyhláška o požadavcích na výstavbu)