24 CO 269/2021-245 — Krajský soud v Praze

1. Shora citovaným rozsudkem Okresní soud v Berouně (ve znění opravného usnesení téhož soudu) zamítl žalobu žalobce (správce pozůstalosti po původní žalobkyni [jméno] [příjmení]), že do dědictví po [jméno] [příjmení] patří spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], pozemku parc. [číslo] jeho součástí je stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], respektive že [jméno] [příjmení] byla ke dni své smrti vlastníkem tohoto spoluvlastnického podílu. Současně bylo rozhodnuto o tom, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 24 684 Kč. 2. Své rozhodnutí soud prvého stupně odůvodnil tím, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť vzhledem k charakteru práva a nutnými zápisům do katastru nemovitostí, kdy stav zápisu neodpovídá žalobním tvrzením, je dán naléhavý právní zájem na žalovaném určení, což bude významné i pro dědické řízení. Bez případného určení uplatněného žalobou by právní postavení žalobce bylo nejistá. Dále soud uzavřel, že pro právní posouzení je především s ohledem na sporné skutečnosti rozhodné posouzení odvolání daru, který byl nabyt darovací smlouvou z roku 2003, tedy darováním za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Dospěl k závěru, že pro odvolání daru je rozhodná dřívější právní úprava zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.). Soud prvého stupně k námitce promlčení ze strany žalovaného uvedl, že k jednání zakládajícímu důvod uplatnění vrácení daru mělo dojít po 25. červnu 2016 (po smrti [jméno] [příjmení], matky původní žalobkyně), přitom odvolání daru bylo učiněno přípisem z 10. dubna 2018, na které reagoval žalovaný dne 18. dubna 2018, takže za této situace uplatněné právo zjevně není promlčeno. Jde-li o darovací smlouvu soud prvého stupně dovodil, že byla platně uzavřena se všemi náležitostmi dle § 628 obč. zák. (a to 2 roky před případným postiženími dárkyně cévní příhodou). Jde-li o odvolání daru, pak soud prvého stupně shledal, že dárkyně již zřejmě trpěla v té době duševní poruchou, pro kterou by zřejmě nebyla schopna dar odvolat, avšak především soud prvého stupně na základě výsledku dokazování dospěl k závěru, že pro odvolání daru nebyly dány zákonné podmínky. V této souvislosti soud prvého stupně poukázal na to, že žalovaný se výslovně nezavázal pečovat o dárkyni (původní žalobkyni [jméno] [příjmení]), v její prospěch nebylo zřízeno věcné břemeno. Před svou smrtí byla [jméno] [příjmení] zásadně schopna se o sebe postarat, její domácnost byla zásadně v pořádku (což soud dovodil zvláště ze svědectví sociálních pracovnic navštěvujících domácnost). Dále uzavřel, že svědci neprokázali, že by žalovaný dárkyni hrubě nadával, vyhrožoval jí vystěhováním z domu, psychicky ji a její dceru týral, ubližoval jí. Jde-li o záležitost opravy plynového kotle, dovodil, že kotel se porouchal v září 2017, analogickou aplikací ustanovení o nájmu si měla uživatelka opravu zajistit sama, neboť by se jednalo o běžnou údržbu. Jde-li o dědické řízení po matce žalovaného (a původní žalobkyni) dovodil, že dědické řízení sice není aktuálně skončeno, avšak původní dohodou nezískal žalovaný více, než by činil jeho zákonný dědický podíl. Soud prvého stupně dále uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalobce hrubě urážel původní žalobkyni a říkal její dceři, že nemají v domě co dělat, neboť dle souvisejícího spisu se žalovaný žalobou domáhal jen vyklizení současného žalobce a jeho početné rodiny v situaci, kdy za užívání domu nic neplatil, a kdy ho nechtěli pustit do domu. Jde-li o namítané odcizení věcí původní žalobkyně, soud prvého stupně uzavřel, že bylo prokázáno, že žalobce z domu odvezl skříně, ohledně nichž uváděl, že jsou jeho. Nelze jednoznačně uzavřít, že šlo o skříně ve vlastnictví původní žalobkyně (mohly patřit i [jméno] [příjmení]). Současně však soud prvého stupně uzavřel, že poměřeno situací existující v té době, že rodinní příslušníci původní žalobkyně bydleli v domě žalobce, za bydlení a energie nic nehradili, pak takové jednání by nebylo možné považovat za hrubé porušení dobrých mravů. Proto soud prvého stupně uzavřel, že nedošlo ke splnění podmínky podle § 630 obč. zák. a výzva k vrácení daru nemohla vyvolat předpokládané účinky. Z těchto důvodů byla tedy žaloba zamítnuta. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm zopakoval svá tvrzení ze žaloby o důvodech vrácení daru, především to, že při uzavírání darovací smlouvy zde existovala dohoda o tom, že se žalovaný postará o [jméno] [příjmení] a její dceru. Dále zopakoval, že po smrti matky žalovaného se jeho chování k dárkyni razantně změnilo, dárkyně si musela zajišťovat pečovatelky, aby ji vozili k lékaři a vypomáhali, žalovaný neopravil plynový kotel v roce 2017 s tím, že ho to nezajímá, žalovaný vyvíjel na dárkyni nátlak v dědickém řízení po matce s cílem zajistit si majetek větší hodnoty než podle poslední vůle matky, po návratu žalobce z [příjmení] [jméno] žalovaný jeho, jeho matku a její rodinu urážel s tím, že žalobce s rodinou v domě nemá co dělat (přitom žalobce pečoval o matku a sestru), přitom v této situaci žalovaný podal proti žalobci žalobu o vyklizení. Dále zopakoval, že žalovaný dne 4. ledna 2018 neoprávněně odvezl dvě skříně, rudl a svěrák. Má za to, že provedeným dokazováním byly tyto skutečnosti prokázány. 4. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že tvrzení žalobce v řízení nebyla prokázána, jsou vymyšlená a nepodložená a žalobce jen chce, aby soud bez dalšího uvěřil jeho tvrzení. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Především je nutno konstatovat, že soud prvého stupně v řízení provedl potřebné dokazování, důkazy správně zhodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě uzavřel správně o skutkovém stavu věci. Rozhodnutí soudu prvého stupně, v němž soud popisuje zjištěný skutkový stav na základě výsledků dokazování je v rozhodnutí soudu prvého stupně uvedeno zcela výstižně, proto odvolací soud na tyto skutkové závěry soudu prvého stupně v plném rozsahu odkazuje, neboť by ve své podstatě zásadně jen opakoval soudem prvého stupně správně zjištěné skutečnosti. 7. Vzhledem k výstižnému hodnocení skutkového stavu soudem prvého stupně lze tedy ke skutkovému stavu jen stručně shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným a původní žalobkyní [jméno] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, jíž se současně účastnila také matka obou těchto účastníků darovací smlouvy [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vystupovaly jako dárkyně, které žalovanému jako obdarovanému darovaly každá svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na nemovitostech (ve vztahu, k nimž je vedeno toto sporné řízení). Touto smlouvou žalovaný současně zřídil věcné břemeno doživotního bezplatného bydlení a užívání celého předmětu smlouvy ve prospěch matky žalovaného [jméno] [příjmení]. Ve prospěch původní žalobkyně či jiné osoby žádné věcné břemeno zřízeno nebylo. V darovací smlouvě nebyl obsažen ani žádný jiný závazek obdarovaného ve vztahu k dárkyni [jméno] [příjmení] [jméno] tedy žalobce své tvrzení o uzavření dohody mezi dárkyní [jméno] [příjmení] a obdarovaným [jméno] [příjmení] o vzájemné dohodě mezi nimi o tom, že se žalovaný po smrti [jméno] [příjmení] o [jméno] [příjmení] a její nemocnou dceru postará a zajistí dostatečnou péči o ni, právě s uzavřením darovací smlouvy, pak text této smlouvy zásadně takové tvrzení vyvrací, přitom sám žalobce neuvedl žádné jiné konkrétní okolnosti, z niž by bylo možné dovodit, že mezi účastníky darovací smlouvy v souvislosti s jejím uzavřením k takové dohodě s tímto konkrétním obsahem skutečně došlo. 8. Správné jsou také skutkové závěry soudu prvého stupně, které soud dovodil ve vztahu ke zdravotnímu stavu původní žalobkyně [jméno] [příjmení] a k její schopnosti postarat se o sebe a o svou domácnost. V souladu se zjištěními soudu prvého stupně lze proto stručně konstatovat, že [jméno] [příjmení] trpěla zdravotními obtížemi, je však zřejmé, že za života své matky, a zejména pak po její smrti (vzhledem k tomu, že důvod pro vrácení daru je spojován až s událostmi po smrti matky dárkyně) byla schopna zajistit péči o sebe i o svou domácnost, a to případně i za pomoci poskytování sociální služby. Jak vyplývá právě z výsledků dokazování prostřednictvím sociálních pracovnic, které docházely k [jméno] [příjmení] až do roku 2017, domácnost [jméno] [příjmení] byla udržována v přiměřeném pořádku, v souvislosti s tím [jméno] [příjmení] nepotřebovala přímou výpomoc (poté, co se zotavila z obtíží způsobených zlomeninou ruky), problémy s mobilitou řešila obstaráním si sociální služby (především pro dovoz k lékaři). Jak vyplývá i z ostatního provedeného dokazování, žalovaný nebyl dárkyní výslovně žádán o pomoc a nebyl dárkyní v této souvislost