25 CO 24/2022-54 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 2. 11. 2021, č. j. 3 C 192/2021-29, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 167 010,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 83 006 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 84 004,35 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a dále povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 55 807 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně pro žalovanou provedla zahradnické práce za celkovou cenu 167 010,35 Kč a tuto částku žalované fakturací vyčíslila. O tom, že dílo bylo provedeno a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení této částky, nebylo mezi účastníky řízení sporu, žalovaná však jednostranným započtením započetla vůči pohledávce žalobkyně svou pohledávku z titulu nároku na náhradu škody, a soud prvního stupně dospěl k závěru, že bez dalšího podrobné dokazování ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody formou započtení nelze učinit závěr, zda pohledávka žalované vůbec existuje a případně, v jaké výši. Míra nejistoty, ohledně započítané pohledávky, byla dle soudu prvního stupně natolik vysoká, že nebyla ve smyslu § 1987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) způsobilá k započtení. Jestliže pohledávka žalované nebyla způsobilá k započtení, nemohlo tak dojít k zániku pohledávky žalobkyně započtením. Proto soud prvního stupně uložil žalované žalovanou částku v celém rozsahu zaplatit, včetně příslušenství. 2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalovaná, která uvedla, že nesporuje, že žalobkyně pro ni v období měsíců duben až červenec 2020 provedla zahradnické práce, a to především sečení areálu [anonymizováno] [obec] Tyto práce byly žalobkyní žalované fakturovány celkem ve výši 167 010 Kč. Žalovaná rozporuje a rozporovala provedení díla, neboť při sečení došlo k poškození 89 kusů ovocných stromků, starých asi tři roky, když žalobkyně narušila kmeny stromů vyžínačem. Poznámky o vzniku poškození byly uvedeny v tabulce, ve které byl odsouhlasován rozsah provedeného díla. Žalovaná žalobkyni na tuto skutečnost upozorňovala a žádala o řešení situace. Protože žalobkyně neměla sebemenší snahu způsobenou škodu řešit, žalovaná vyčíslila vzniklou škodu v penězích. Výši škody stanovila řádně a určitě, když vzala 89 kusů poškozených stromků a vynásobila tuto částku hodnotou tříletých ovocných stromků, která činí minimálně 2 500 Kč. Škodu tak vyčíslila v nejnižší možné výši, tedy částkou 222 500 Kč. Tato částka nezahrnuje další náklady, které jí v souvislosti se škodní událostí vzniknou, například náklady na vykopání starých stromků a zasazení nových stromků. Žalovaná škodu vůči žalobkyni řádně uplatnila výzvou ze dne [datum]. Žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že by pohledávka byla nejistá a neurčitá, neboť je zřejmé, kdo je dlužník, kdo je věřitel, z jakého důvodu pohledávka vznikla, je zřejmá i její výše a i skutečnost, že pohledávka je splatná. Dle žalované mělo být provedeno šetření na místě samém a proveden znalecký posudek. Skutečnost, že žalobkyně pohledávku neuznává, vede k její spornosti, nikoli však k její nejistotě. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, kde je uvedeno, že pohledávku nelze považovat za nejistou nebo neurčitou pouze proto, že ji dlužník neuznává. Dále odkázala na ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. s tím, že vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnosti, že obě pohledávky vznikly na základě stejné smlouvy o dílo. Dle žalované nelze po ní spravedlivě požadovat, aby hradila žalobkyni cenu za provedení díla, kterým„ nadělala více škody než užitku“. Dílo provedené žalobkyní nebylo provedeno řádně, žalovaná bezprostředně po jeho provedení poukázala na vady díla a vyzvala žalobkyni k nápravě. Žalovaná neuplatnila nárok na slevu z ceny díla, neboť vzniklá škoda převyšovala cenu díla, a uplatnila tak na nárok na náhradu škody. Dle žalované byl rozsudek soudu prvního stupně překvapivý ve svém závěru o nezpůsobilosti její pohledávky za žalobkyní k započtení. Žalované byla odepřena možnost doložit, že dílo nebylo řádně provedeno. Soud prvního stupně vycházel z provedené fotodokumentace, ze které bylo zřejmé, že předmětné ovocné stromy v květnu roku 2021 kvetly a zelenaly se, ale nepřihlédl k argumentům žalované, že kmeny narušených stromků trpí hnilobou, což se projeví až po nějakém čase a stromky s narušenými kmeny bez potíží přežívají 1-2 roky. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a žalované přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedla, že soud prvního stupně provedl všechny důkazy, které k provedení strany sporu shodně navrhly, a u těch, které neprovedl, řádně odůvodnil jejich nadbytečnost ve vztahu k právním závěrům, pro které rozhodl. Strany učinily nárok z titulu smlouvy o dílo nesporným a soud tak vzal shodná tvrzení účastníků o nároku z titulu smlouvy o dílo za svá a ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) pak platí, že nesporné skutečnosti není třeba prokazovat. Provedení díla tak nebylo předmětem sporu a ani předmětem dokazování, a proto námitka žalované v podobě nesprávně zjištěného skutkového stavu není důvodná. Pokud jde o uplatněný a započítávaný nárok na náhradu škody, uvedla žalobkyně, že není jasná existence tohoto nároku a z toho důvodu nelze stanovit ani konkrétní výši škody, její splatnost či nepochybně označit osobu dlužníka. Nejistotu a neurčitost uplatňované pohledávky pak dle žalobkyně dokazuje i fakt, na který sama žalovaná v odvolání odkazuje, že v rámci řízení před soudem prvního stupně sama navrhovala k prokázání existence škody pořízení znaleckého posudku. Předmětem sporu je pohledávka žalobkyně ze smlouvy o dílo, ale pohledávka, kterou žalovaná uplatňuje na žalobkyni, je pohledávka vzniklá z poškození věci, tato pohledávka nebyla předmětem díla a jde o vztah deliktní, tedy z jiného právního vztahu. Proto není odvolání žalované v tomto směru důvodné. Námitku žalované v podobě nesprávné aplikace závěru rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, žalobkyně považuje za nedůvodnou, naopak dle ní skutkové okolnosti svědčí pro závěr o tom, že pohledávka žalované na náhradu škody, kterou použila k zápočtu, je pohledávkou u které je nejistý její vznik, její dlužník i její výše, tedy vlastnosti pohledávky takové, které vylučují její užití ke vzájemnému zápočtu. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné. 5. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalobkyně provedla v měsících dubnu až červenci 2020 pro žalovanou v jejím areálu [anonymizováno] [obec] zahradnické práce. Žalobkyně na tyto práce vystavila fakturu ze dne ze dne [datum], č. 2020, na částku 83 006 Kč se splatností [datum], druhou fakturu č. 2020 žalobkyně vystavila žalované dne [datum] na částku 111 889,91 Kč se splatností [datum]. Druhá faktura byla upravena třetí fakturou ze dne [datum], se shodným č. 2020, na částku 84 035 Kč splatnou [datum]. Žalovaná fakturovanou částku v celkové výši 167 010,35 Kč za provedené dílo žalobkyni neuhradila. Provedla vůči vůči pohledávce žalobkyně zápočet pohledávky ve výši 222 500 Kč z titulu náhrady škody, kterou odůvodnila poškozením kmenů ovocných stromků v rozsahu 89 kusů při sečení trávy žalobkyní. 6. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem věci plně ztotožňuje, neboť má oporu v provedeném dokazování a nedoznal změny ani v odvolacím řízení. 7. Soud prvního stupně věc správně posuzoval podle ustanovení o. z. 8. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 9. Podle § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. 10. Podle § 1982 odst. 1 a 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohled