27 CO 268/2021-198 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku č.j. 9 C 52/2020-134 ze dne 3.9.2021 (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) byl nahrazen projev vůle žalovaných uzavřít kupní smlouvu s žalobcem o koupi spoluvlastnického podílu o velikosti id. 2/3 ve vztahu k celku na pozemcích parc. [číslo] nacházejících se v obci a [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též jen„ předmětné pozemky“), za kupní cenu 174 620 Kč, jejíž písemné vyhotovení bylo připojeno k tomuto rozsudku a tvoří nedílnou součást výroku (výrok I.). Dále soud prvního stupně rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení částku 64 399,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel (ve stručnosti) z toho, že mezi žalobcem a svědkem [jméno] [příjmení] existovalo podílové spoluvlastnictví k předmětným pozemkům (id. 1/3 vs. 2/3) a že žalovaní svůj podíl o velikosti id. 2/3 na předmětných pozemcích nabyli směnou za jiné (své) pozemky, uzavřenou s [jméno] [příjmení] dne [datum], aniž by svědek nabídl svůj podíl ke koupi žalobci. Povinnost prodávajícího [jméno] [příjmení] nabídnout svůj spoluvlastnický podíl předkupníkovi (žalobci) ke koupi dospěla dne [datum], kdy uzavřel danou směnnou smlouvu s koupěchtivými (žalovanými). Z tohoto důvodu předkupní právo, které bylo až do [datum] upraveno občanským zákoníkem v ustanovení § [číslo] odst. 1, trvá a svědčí žalobci i po tomto datu. Cenu navrhované kupní smlouvy pak soud stanovil za základě návrhu žalobce, neboť zjistil, že je vyšší než obvyklá cena směňovaných pozemků (reálná protihodnota podílu na předmětných pozemcích) stanovená na základě znaleckého posudku. Obranu žalovaných, že institut zákonného předkupního práva se u směny z důvodu nemožnosti stanovit cenu protiplnění neuplatní, soud prvního stupně nepovažoval za opodstatněnou a neakceptoval ani argument, že jde o zneužití práva. Podle úspěchu pak přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, jejichž výši podrobně specifikoval. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali včasné odvolání žalovaní, a to v celém rozsahu. Namítali (ve stručnosti), že při pořízení pozemků jednali jak se žalobcem, tak s [jméno] [příjmení], o uzavření směnné smlouvy, jejímž výsledkem by bylo faktické řešení podílového spoluvlastnictví žalobce a [jméno] [příjmení] tak, že každý z těchto spoluvlastníků by získal směnou výlučné vlastnictví jiných pozemků. Dokonce bylo počítáno s tím, že ke směně dojde jednou smlouvou. K tomu však nedošlo, a když žalovaní uzavřeli směnnou smlouvu s [jméno] [příjmení], tak žalobce odmítl v původně předpokládaném právním řešení pokračovat. K tomu soud prvního stupně dokazování neprovedl, ačkoli žalovaní důkazy navrhovali. Dále zopakovali argument, že ustanovení § 1124 o.z., tak jak platilo v rozhodném období (od [datum] do [datum]), nedovoluje aplikaci na převod spoluvlastnického podílu směnnou smlouvou, a to z více důvodů, které vymezili. Zdůrazňovali, že v hodnotě směňovaných pozemků zohlednili cenu mimořádné obliby (důležitosti) předmětných pozemků. Proto nesouhlasili s kupní cenou jen podle ceny obvyklé a ani se závěrem soudu prvního stupně o tom, jaká je obvyklá cena předmětných pozemků (podílu). Dále namítli, že žalobce kupní cenu neuhradil v zákonné lhůtě a ani neprokázal, že je dostatečně solventní. Proto navrhli změnu rozsudku soudu prvního stupně a zamítnutí žaloby, včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. 3. Žalobce naproti tomu navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, který se s námitkami žalovaných již dostatečně vypořádal. Zejména zdůraznil závěry znaleckého posudku a nepřípustnost ceny mimořádné obliby. 4. V průběhu odvolacího řízení strany uzavřely shora uvedený smír. K tomu lze podle obsahu spisu shrnout, že předmětem řízení je nárok na nahrazení projevu vůle uzavřít kupní smlouvu k spoluvlastnickým podílům (id. 2/3) na předmětných pozemcích, jak byly převedeny na žalované svědkem [příjmení] Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým i s právním závěrem soudu prvního stupně, že předkupní právo spoluvlastníka (žalobce) na daný převod časově i věcně dopadá a že institut směnné smlouvy netvoří výjimku. Nucený převod se realizuje kupní smlouvou za obvyklou cenu poskytnutého protiplnění, cena mimořádné obliby nepřipadá v úvahu. Nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně se odvolací soud zabýval námitkou žalovaných, kterou soud prvního stupně dostatečně neřešil, ačkoli byla uplatněna včas, že se žalobce svým postupem před uzavřením směnné smlouvy explicitně či implicitně svého předkupního práva vzdal (ad hoc). Pak by totiž žalovaní se svědkem [příjmení] podle ustálené soudní praxe předkupní právo spoluvlastníka neporušili. 5. Z výslechu žalobce, žalovaného a svědka [příjmení] ve spojení se zjištěním data a obsahu SMS zpráv žalobce s žalovanou ale jasně vyplynulo, že k takovému ad hoc vzdání se práva ze strany žalobce nedošlo. Spoluvlastníci aktivně neprodávali své podíly žalovaným společně. Byli to žalovaní, kdo inicioval oddělená jednání o směně podílů. Žalobce se o převodu podílu svědka [příjmení] dozvěděl až od žalovaných, a to zpětně, sám podíl na předmětných pozemcích za nabídnutých podmínek směnit nechtěl, ani opak nepředstíral (byť dříve se žalovanými nějaké pozemky bez problémů směnil), a také nikdy neuvedl, že své předkupní právo nevyužije a ani jinak v tomto smyslu nejednal. Ze strany žalovaných šlo jen o nesprávnou interpretaci událostí (pozice žalobce) a z toho vyplývající pochybení, pokud na směnu (smlouvu) přistoupili bez dalšího pouze se svědkem [příjmení]. S ohledem na uzavřený smír se odvolací soud již nezabýval stanovením ceny obvyklé, jejíž výši žalovaní zpochybňovali, ani schopností žalobce tuto cenu uhradit. 6. Podle § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. 7. Odvolací soud za této situace postupoval podle shora citovaných zákonných ustanovení a za použití § 220 odst. 2 o.s.ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že smír uzavřený účastníky schválil, neboť předmětem řízení je takový nárok žalobce (nárok na nahrazení projevu vůle), ohledně něhož lze smír uzavřít. Totéž platí pro širší vypořádání, které strany učinily předmětem dohody nad rámec původního předmětu řízení. Povinností soudu je strany k smírnému řešení vést a nezasahovat do jejich smluvní autonomie. 8. Strany tak mohou své sporné vztahy narovnat nejen částečným plněním, ale i uspokojením celého nároku či naopak zcela nebo i bez uspokojení uplatněného nároku, včetně příslušenství, popř. úplně jinak. Smírné řešení se může promítnout též v ujednání o lhůtě k plnění nebo o náhradě nákladů řízení, včetně její výše. Vyloučen není ani takový smír, jehož podstatou je něco jiného, než bylo původně předmětem řízení, pokud tím spor o předmět řízení odpadne. Není vyloučeno ani uzavření nové smlouvy, kterou strany svá práva a povinnosti nedeklarují, ale i zakládají, mění nebo ruší. V daném případě jde o smlouvu, jejímž prostřednictvím dochází k převodu nemovitých věcí. To platí tím spíše, pokud dohoda představuje z větší části dobrovolné vyjádření vůle, která by jinak měla být nahrazena soudem. Totéž samozřejmě platí i pro dohodnutý převod vlastnického práva v opačném směru (ze strany žalobce na žalované) k nemovitostem, které jsou pro žalované klíčové. Rozsah vzájemných převodů i cena, včetně vedlejších ujednání, je plně v dispozici stran. 9. V daném případě se strany po delším vyjednávání dohodly na širším (komplexním) vypořádání, které zohledňuje potřeby jejich reálného hospodaření na pozemcích a sjednocuje vlastnickou strukturu, což je žádoucí. Bylo dosaženo dohody o vzájemných převodech nemovitostí (podílů), včetně zaplacení dohodnuté kupní ceny v dohodnuté lhůtě a dohodnutým způsobem (dle obsahu výroku tohoto usnesení), kterou strany podepsaly. Strany se dohodly i o náhradě nákladů řízení. Tím byla za sporným převodem podílu svědka [příjmení] k předmětným pozemkům záměrně učiněna tzv. tlustá čára. Pro účely smíru (narovnání) lze vyjít z toho, a bývá to spíše pravidlem, že některé rozhodné skutečnosti zůstanou sporné (neprokázané), popř. že zůstane sporné právní posouzení uplatněných nároků. To je kompenzováno nesporným obsahem nové pohledávky vyplývající ze soudního smíru (zde nové smlouvy). Takový smír neodporuje právním předpisům. Strany smíru nejlépe vědí, jak vzniklý spor urovnat ke spokoj