28 CO 191/2022-131 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen soud prvního stupně) rozhodl shora uvedeným rozsudkem, že se rozvádí manželství účastníků uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo] (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze situace, kdy se rozvodu domáhal manžel pro hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství s odůvodněním, že každý z manželů vede dlouhodobě svůj soukromý život, manželé společně netráví čas jako rodina, více jak osm let nesdílí společnou domácnost. Manželství je jen formálním svazkem a on vylučuje možnost jeho obnovy. Pokud manželka tvrdila, že by snad měl být duševně chorý, tak toto se jej dotýká, zásadně to vylučuje. V minulosti to pak byla naopak manželka, která se léčila pro psychické obtíže. Ona se o majetkové vypořádání snažil, manželka tyto snahy odmítala. 3. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila, podle jejího názoru nedošlo k ochlazení citových vazeb, když jejich manželství naplnilo účel v dětech i v práci pro společnost. Připustila, že od roku [rok] žijí odděleně, stalo se tak z důvodu jejího špatného zdravotního stavu, proto žije v sociálním ústavu. Také tvrdila, že manžel pravděpodobně trpí duševní poruchou, neboť již v době jejího stěhování trpěl živými představami, že ho chce připravit o majetek, vyvíjel na ni psychický nátlak a vyhrožoval jí fyzickým násilím. Pro tento duševní [anonymizováno] byla hospitalizována ve zdravotním ústavu v [obec], odkud se s obavou o svůj život přesunula do domova důchodců ve [obec]. Po celé manželství si manžel dělal, co chtěl, v jeho chování se objevovala zloba a agrese, byl jí opakovaně nevěrný, i nyní žije s přítelkyní. Přesto k manželovi nadále má citovou vazbu. Manželovi také vytýkala, že se odmítá starat o společný majetek, zakazuje to i jejich potomkům, současně odmítá snahy o rozdělení společného majetku., s rozvodem tedy nemůže souhlasit právě i pro neprovedení majetkového vypořádání. 4. Soud prvního stupně měl za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [obec a číslo]. Z tohoto manželství se narodily dvě již zletilé dcery. V manželství účastníků existovaly problémy nejméně od roku [rok], kdy byla manželka ve špatném psychickém stavu, manžela se bála a stěžovala si dceři, že jí manžel stále něco vyčítá a uráží ji i babičku. Manželka se desetiletí léčí s psychickými problémy (již od dětství dcer), vše vyústilo v odstěhování manželky ze společné domácnosti v roce [rok]. Manželství bylo poznamenáno opakovanými nevěrami ze strany manžela. Od roku [rok] se manželé nestýkají, jediná forma komunikace probíhá v rámci sporadických telefonických hovorů vyvolaných manželkou. Cca od roku [rok] má manžel přítelkyni. Oba manželé mají zdravotní obtíže přiměřené jejich věku, nadto má manželka dlouhodobé zdravotní problémy vyžadující odbornou péči. 5. Soud prvního stupně s odkazem na § 755 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) zjišťoval v souladu s § 756 o. z. existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Soud prvního stupně uzavřel, že rozvrat manželství účastníků je hluboký, trvalý a nenapravitelný, a to již desítky let. Téměř devět let spolu manželé již ani nesdílí jednu domácnost, komunikují maximálně dvakrát ročně telefonicky. Manžel navíc vylučuje možnost obnovy manželského soužití, má již řadu let jiný vztah a v manželství nechce setrvat. Manželka sice proti rozvodu brojila, avšak fakticky si stěžovala na zásadní problémy v manželství a na chování manžela, v důsledku kterého ve výsledku žije v sociálním ústavu. Navíc neuvedla žádnou konkrétní okolnost, která by skutečně svědčila pro zachování manželství. S ohledem na délku neexistence manželského soužití by však ani taková okolnost nemohla být důvodem pro zamítnutí žaloby. Vzhledem k popsaným skutečnostem shledal soud prvního stupně naplnění veškerých podmínek rozvodu, přičemž příčinu rozvratu manželství spatřoval v rozdílných názorech manželů na fungování manželství a v dlouhodobě vysoce komplikovaném vztahu, v jehož důsledku se manželé zcela odcizili. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) a tím, že okolnosti, které by přiznání nákladů výjimečně odůvodňovaly, neshledal. 6. Proti tomuto rozsudku podala manželka včas odvolání, v němž nesouhlasí s rozvodem manželství a se závěry prvostupňového soudu. Namítala, že soud prvního stupně nepostupoval správně, když neprovedl důkaz znaleckým posudkem k posouzení duševního stavu manžela. Podle jejího názoru je třeba zjistit, zda je příčetný, neboť manželka se domnívá, že kdyby tomu tak bylo, tak by manžel nikdy návrh na rozvod manželství nepodal. Dále popisovala negativní chování manžela v majetkové sféře vůči její osobě i dcerám (zejména, že jí ničeho neposkytuje, zbraňuje dcerám ve vstupu do společných nemovitostí, nehodlá se s nikým bavit o jejich správě a údržbě apod.) s tím, že manžel již dlouhodobě trpěl představami, že ho všichni chtějí o majetek připravit, o majetek se nikdy nechtěl dělit, je sobecký. Manžel se o ni nestará a nechává ji živořit. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. 7. Manžel se k odvolání uvedl, že existence trvalého a hlubokého rozvratu manželství byla jednoznačně prokázána, stejně tak jako nemožnost obnovy manželského soužití. Možnost obnovy manželského soužití vylučuje a považuje za zcela iluzorní. Pravý důvod postoje manželky spatřuje v tom, že manželka prostě chce být vdaná, v odvolání uvádí smyšlené důvody, je ovlivněna dětmi, které mají zištné důvody. On nikdy psychické problémy neměl, nikdy se neléčil. Uvedl, že rozvodem manželství nehrozí manželce žádná reálná, natož zvláště závažná újma. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 9. Při jednání před odvolacím soudem zástupci účastníků shodně uvedli, že nedošlo k žádnému zlepšení vztahů mezi účastníky. Zástupkyně manželky sdělila, že tato podstoupila opera a ani poté o ni manžel neprojevil žádný zájem. Přesto je přáním manželky zůstat vdaná. 10. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na která pro stručnost v plném rozsahu odkazuje. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením provedeným soudem prvního stupně. 11. Podle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 12. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 13. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 14. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 15. Soud prvního stupně hodnotil v odůvodnění napadeného rozsudku provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a správně také uzavřel a v odůvodnění svého rozsudku odůvodnil, proč pro provedení znaleckého posudku nebyl při zjištěném skutkovém stavu žádný důvod Existence rozvratu manželství a jeho příčiny byly jednoznačně a spolehlivě prokázány jinými důkazními prostředky. Byť každý z manželů samozřejmě prezentuje odlišné pocity a pohled na existenci problémů v manželství a jejich příčiny, soud prvního stupně je v maximální možné míře objektivizoval a přiléhavě popsal, z jakých důvodů a jakým způsobem vyhodnotil výpověď manželky, manžela a svědků ve vztahu ke zjištění existence rozvratu manželství a jeho příčin. Podmínky vyžadované § 755 odst. 1 o. z. pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny, a to vzhledem k velmi dlouhé