21 Co 179/2024-64 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 12 380 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Podle jeho žalobních tvrzení uzavřel jako kupující s žalovanou jako prodávající dne , datum, prostřednictvím poptávkového formuláře na webu žalované (, Anonymizováno, ) kupní smlouvu, jejímž předmětem měla být řídící jednotka motoru pro vozidlo , Anonymizováno, . Jako formu úhrady žalobce zvolil dobírku. Řídící jednotku dne , datum, převzal na adrese svého bydliště a při převzetí uhradil kupní cenu ve výši 12 190 Kč. Neprodleně po převzetí však zjistil, že mu žalovaná dodala jiný předmět plnění, než jaký byl sjednán ve smlouvě. Proto jako spotřebitel podle ust. § 1829 odst. 1 ve spojení s ust. § 1818 občanského zákoníku od smlouvy odstoupil. O odstoupení od smlouvy a navrácení nevyhovujícího předmětu plnění žalovanou informoval s tím, že za jeho navrácení požaduje vrácení kupní ceny spolu s náklady na poštovné ve výši 190 Kč, žalovaná nereagovala. Žalobce jí zaslal prostřednictvím svého právního zástupce dne , datum, výzvu k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě potvrdila, že si u ní žalobce objednal řídící jednotku motoru pro vozidlo , Anonymizováno, za cenu 12 190 Kč, i to, že ji žalobci dodala. Dodala mu přesně takovou řídící jednotku, kterou si objednal, a to v návaznosti na žalobcem sdělený VIN. Žalobce nijak nedokládá, že mu bylo dodáno něco jiného, než objednal. Žalovaná popírá, že by jí byla řídící jednotka doručena zpět. Nikdy od žalobce neobdržela ani odstoupení od smlouvy.3. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 12 380 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I.) a k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 14 098,85 Kč (výrok II.).4. Podle odůvodnění tohoto rozsudku účastníci učinili nesporným, že žalobce jako kupující uzavřel se žalovanou jako prodávající dne , datum, prostřednictvím poptávkového formuláře na webu žalované , Anonymizováno, kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání řídící jednotky motoru pro vozidlo , Anonymizováno, za cenu 12 190 Kč, jako forma úhrady byla zvolena dobírka, žalobce převzal řídící jednotku dne , datum, a uhradil za ni smluvenou kupní cenu 12 190 Kč.5. Z provedeného dokazování učinil soud I. stupně tato skutková zjištění: Žalovaná vystavila žalobci fakturu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, na částku 12 190 Kč, z toho 12 000 Kč za řídící jednotku a 190 Kč za dopravné a balné, na faktuře je uvedeno, že zakoupené zboží není možné v žádném případě vrátit. Žalobce odstoupil od kupní smlouvy, oznámení o odstoupení zaslal žalované, což doložil podacím lístkem č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Podle aplikace sledování bylo žalované – příjemci , adresa, . doručeno dne , datum, . Z podací stvrzenky , Anonymizováno, a aplikace sledování zásilek bylo zjištěno, že žalobce zasílal balík do ruky žalované na adresu , adresa, , kdy uvedl telefonní kontakt na žalovanou, udaná hodnota zásilky byla 12 000 Kč a zásilka byla oprávněnému příjemci doručena dne , datum, .6. Soud I. stupně zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, , který zasílal uvedenou zásilku žalované, a návrh žalované na provedení důkazu výslechem jejího jednatele, když měl skutkový stav za dostatečně prokázaný z ostatních provedených důkazů.7. Ze shora uvedených zjištění učinil soud I. stupně tento závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky došlo dne , datum, k uzavření smlouvy prostřednictvím internetu, jejímž předmětem bylo dodání řídící jednotky motoru pro vozidlo , Anonymizováno, za dohodnutou cenu 12 190 Kč. Ta byla žalobci dodána dne , datum, , kdy dobírkou uhradil 12 190 Kč. Dne , datum, podal na poštu zásilku obsahující oznámení o odstoupení od smlouvy, která byla dne , datum, žalované doručena. Dne , datum, byl žalované zaslán balík s řídící jednotkou, který byl doručen oprávněnému příjemci, tj. žalované, dne , datum, . Žalovaná odstoupení neakceptovala a kupní cenu žalobci nevrátila, ani přes předžalobní výzvu jeho právního zástupce, kterou byla vyzvána, aby uhradila dlužnou částku do , datum, . Výzva byla žalované doručena dne , datum, .8. Po právní stránce soud I. stupně uzavřel, že mezi žalobcem jako spotřebitelem a žalovanou jako podnikatelem byla platně uzavřena kupní smlouva, a to distančním způsobem ve smyslu ust. § 1820 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), na základě níž žalovaná prodala žalobci řídící jednotku, kterou žalobce převzal a uhradil za ni sjednanou kupní cenu. Následně využil svého práva uvedeného v ust. § 1829 odst. 1 písm. a) o.z. a od této smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí zboží odstoupil a zboží bez zbytečného odkladu zaslal zpět žalované. Odstoupení od smlouvy a vrácené zboží bylo doručeno žalované dne , datum, . V posuzované věci je právo odstoupit od smlouvy dáno zákonem, uvedení důvodu přitom není podle ust. § 1818 o.z. vyžadováno. Žalobce tedy splnil všechny zákonné podmínky pro řádné odstoupení od smlouvy, naproti tomu žalovaná svou povinnost stanovenou v ust. § 1832 odst. 1 o.z. nesplnila, neboť žalobci zaplacenou kupní cenu ani přes výzvy nevrátila. Žalovaná částka se skládá z ceny řídící jednotky ve výši 12 000 Kč a z ceny dopravy, kterou žalobce uhradil při převzetí zboží ve výši 190 Kč, a z částky 190 Kč za poštovné při odstoupení od smlouvy a vrácení zboží. Tyto náklady byly žalobci přiznány podle ust. § 1820 odst. 1 písm. j) a § 1821, kdy jako spotřebitel nebyl poučen o možnosti, že v případě odstoupení od smlouvy ponese náklady na vrácení zboží.9. Námitky žalované, že nebylo prokázáno, že žalobce doručil žalované odstoupení od smlouvy a zásilku s vráceným zbožím, ani co bylo obsahem zasílaných zásilek, soud I. stupně vyhodnotil jako účelové a nepodložené žádnými důkazy. Žalobce zaslal doporučený dopis s oznámením o odstoupení od smlouvy žalované, zaslal rovněž balík do ruky žalované a podle sdělení , právnická osoba, došlo k doručení obou zásilek příjemci, čili žalované.10. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. soud I. stupně přiznal zcela úspěšnému žalobci náklady řízení ve výši 14 098,85 Kč. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna podle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) za 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění, písemné vyjádření a účast na jednání) po 1 620 Kč, 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 AT, cestovné ve výši 825,50 Kč (cesta , adresa, a zpět osobním vozem , Anonymizováno, , SPZ, za 100 ujetých km při ceně 38,70 Kč za litr paliva podle vyhl. č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 6,86/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla) a podle ust. § 13 AT náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč (4 půlhodiny po 100 Kč) a 21% DPH z této částky ve výši 2 273,35 Kč.11. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná a soudu I. stupně vytkla, že se s její námitkou, že jí nebylo doručeno ani odstoupení od smlouvy ani vrácené zboží, vypořádal lakonicky tak, že jde o námitku účelovou a neprokázanou. Aniž by provedl navrhovaný výslech jednatele žalované, a aniž by se zabýval tím, že obě zásilky nebyly zasílány na adresu sídla žalované (ale do dílny, kde nebyl nikdo, kdo by byl oprávněn převzít za žalobce zásilku, pokud ji vůbec někdo převzal), uzavřel, že byla prokázáno doručení obou zásilek. Tedy za situace, kdy odmítl další dokazování, konstatoval, že nebyl prokázán opak, tedy nedoručení zásilky. Potvrzení , právnická osoba, . není veřejnou listinou, soud I. stupně tak měl provést k této otázce žalovanou navrhované důkazy a posoudit i to, zda doručování na jinou adresu, než adresu sídla je dostačující, zda se v dílně nacházejí osoby, které mají oprávnění přebírat za žalované poštu či nikoliv.12. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadaný rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání.13. Podle vyjádření žalobce k odvolání byly zásilky doručeny na adresu, kterou měla a má žalovaná uvedenou na svých webových stránkách jako kontaktní adresu a adresu centrály. Byly za žalovanou na této adrese převzaty, jak vyplývá z dokladů , právnická osoba, . Pokud na dílně nebyl nikdo, kdo by byl oprávněn přijmout za společnost zásilku, měla si to ošetřit žalovaná v rámci svých vnitřních pravidel. Postup žalované, kdy přijetí zásilky nebylo odmítnuto, zásilka byla jménem společnosti převzata a poté žalovaná tvrdí, že nebyla převzata oprávněnou osobou, nemůže být kladen k tíži žalobce jako spotřebitele, který nemůže ovlivnit, kdo převezme za žalovanou jí adresované zásilky. K námitce žalované, že soud I. stupně měl provést navrhovaný důkaz výslechem jejího jednatele, žalobce uvedl, že pokud v údajné dílně nebyl nikdo, kdo by byl oprávněn převzít zásilku, nebyl tam ani jednatel a jeho výslech by nové skutečnosti neprok