23 Co 227/2025-425 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou na žalovaném domáhal zaplacení 120 000 Kč s úrokem z prodlení z titulu slevy z kupní ceny díla zhotoveného žalovaným na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, s tím, že si u žalovaného objednal zhotovení maringotky za dohodnutou cenu 500 000 Kč s vlastnostmi uvedenými ve smlouvě. Krátce po předání maringotky žalobci, žalobce zjistil, že maringotka byla osazena použitými, místy rezavými a poškozenými, okny, ačkoliv měla být osazena okny novými. Ač podle smlouvy měla být maringotka zateplena stříkanou polyuretanovou pěnou, ve skutečnosti byla k jejímu zateplení použita skelná vata a polystyren s horšími izolačními vlastnostmi. V rozporu se smlouvou o dílo nebyl interiér maringotky opatřen nátěrem bezbarvého laku. Uvedené vady žalobce žalovanému vytkl nejprve telefonicky a po neúspěšných urgencích o přislíbenou opravu také písemně dne , datum, za současného požadavku na přiměřenou slevu z ceny díla. Na základě cenové nabídky, kterou si nechal žalobce vyhotovit, byla výbava maringotky novými okny a její venkovní zateplení vyčísleno na 95 224 Kč. Následně, v polovině března 2024, se v interiéru maringotky objevila další vada v podobě loupajícího se sprchového koutu, která byla žalovanému v žalobě vytknuta. Žalobce s ohledem na chybějící vnitřní bezbarvý nátěr, loupající se sprchový kout a žalostnou estetickou stránku maringotky v důsledku poškozených oken připočetl k požadované slevě na základě cenových nabídek částku 25 000 Kč a neúspěšně vyzval žalovaného k úhradě slevy z kupní ceny v celkové výši 120 000 Kč.2. Okresní soud Praha - východ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) uložil žalovanému zaplatit žalobci 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 000 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), v téže lhůtě uložil žalovanému zaplatit žalobci na nákladech řízení 112 219,34 Kč, k rukám zástupce žalobce (výrok II.) a konečně, rovněž v téže lhůtě, uložil žalovanému zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha - východ na nákladech řízení státu 51 817 Kč (výrok III.).3. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobce jako objednatel uzavřel s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu, na jejímž základě se žalovaný zavázal vyrobit pro žalobce dřevěnou maringotku na míru podle specifikace uvedené ve smlouvě, aniž by se žalobce zároveň zavázal předat žalovanému podstatnou část materiálu potřebného k její výrobě. V tomto právním vztahu vystupoval žalobce jako spotřebitel a žalovaný jako podnikatel. Vzal za prokázané, že k převzetí maringotky došlo dne , datum, , kdy při návštěvě žalobce u žalovaného předcházející závozu maringotky na místo určení, k čemuž došlo až několik dní poté, byla doplacena druhá část kupní ceny. Žalobce vytkl první dvě z posléze celkem čtyř vad dodané maringotky u žalovaného dne , datum, pomocí reklamačního formuláře (instalace použitých a poničených oken namísto oken nových a použití skelné vaty a polystyrenu jakožto izolačního materiálu namísto ve smlouvě ujednané stříkané pěny) a v rámci uplatnění práva z odpovědnosti za vady v podobě slevy z ceny díla ze dne , datum, pak byla žalovanému vytknuta rovněž vada spočívající v absenci ošetření interiéru bezbarvým lakem. Poslední z vytýkaných vad byla žalobcem uplatněna přímo v žalobě, a to vada loupajícího se sprchového koutu, která se měla projevit až krátce před podáním žaloby, tj. před datem , datum, . Soud prvního stupně konstatoval, že všechny vady byly žalobcem uplatněny ve lhůtě 24 měsíců od převzetí maringotky, přičemž znaleckým posudkem byly všechny vytýkané vady potvrzeny. Pokud žalovaný na svoji obranu tvrdil, že mezi účastníky došlo následně k ústní změně smlouvy, jednak ohledně typu použitého izolačního materiálu a rovněž ohledně jakosti instalovaných oken, nevzal soud prvního stupně tato tvrzení za prokázaná s poukazem na jejich nelogičnost a rozpor s dalšími skutečnostmi a okolnostmi, za nichž údajně ke změně původního ujednání mělo dojít, a zejména pak poukázal na to, že ani jedna z tvrzených změn nebyla v rozporu s výslovným ujednáním ve smlouvě učiněna písemně. Při stanovení přiměřené slevy z kupní ceny soud prvního stupně upustil od navrhovaného dodatečného výslechu znalce s poukazem na judikaturu a závěr o tom, že posouzení, zda zjištěné vady předmětu koupě brání nebo nebrání jeho řádnému užívání, je otázkou právní, při jejímž posouzení se vychází především z účelu, kterému prodaná věc slouží. Přiměřenou shledal žalobcem požadovanou výši slevy z kupní ceny ve výši 30 824 Kč připadající na vadu spočívající v instalaci použitých oken, částku 64 400 Kč za vadu spočívající v použití jiného než ve smlouvě ujednaného izolačního materiálu a částku 25 000 Kč za vady spočívající v absenci nátěru interiéru maringotky a loupajícího se sprchového koutu.4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkal soudu prvního stupně, že přes vady posudku nevyslechl znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Namítal, že znalecký posudek postrádá zdůvodnění způsobu získání cenové nabídky a vstupních údajů pro posouzení ceny pěti oken, vysvětlení, proč rozdílné kování vyžaduje úplnou výměnu okna, posouzení vlivu odlišného barevného provedení na užívání. Dále uvedl, že smlouva o dílo obsahuje pouze rozměr oken, nikoli jejich standard. Cenová nabídka přitom počítá s dvojsklem a celoobvodovým kováním (systém GELAN), aniž by bylo ujednáno, že mají být použity. Není jasné, z čeho soud dovodil jejich relevanci pro cenu. Žalovaný setrval na tvrzení, že stávající okna nebyla instalována svévolně, ale po dohodě s žalobcem kvůli rychlému dokončení díla a úspoře ceny. Namítal také, že posudek neřeší vliv různých izolačních technologií na cenu, přestože znalec konstatuje, že polyuretanová pěna má obdobné vlastnosti jako minerální vata. Podle žalovaného zvolené řešení plní účel smlouvy, proto nelze přiznat slevu za stříkanou izolaci, pokud funkčnost nebyla zásadně snížena. Vytýkal soudu nekonzistentní určení slevy, které se opírá o ceny uvedené žalobcem bez znaleckého ověření a při nedostatku argumentů nahrazuje úvahu dalšími vadami. Žalovaný výslovně napadl i výrok o náhradě nákladů řízení s poukazem na to, že jejich nezanedbatelnou část představuje cestovné zástupce žalobce a náhrada za čas promeškaný cestou. Tento výdaj žalovaný nepovažuje za účelný s ohledem na to, že spor probíhal před soudem v Praze, kde sídlí značný počet advokátů, přičemž se nejednalo o žádnou specifickou problematiku, ale o běžný civilněprávní spor o zaplacení. Podle žalovaného, pokud si žalobce zvolil pro poskytování služeb advokáta z místa vzdáleného 250 km, pak by tato volba měla jít k tíži žalobce. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobu zamítl, nebo jej zrušil a věc vrátil k novému projednání.5. Žalobce v reakci na odvolání, a jeho doplnění, všechny odvolací námitky žalovaného jako nedůvodné odmítl a navrhoval, aby byl napadený rozsudek potvrzen a jemu přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Poukázal na to, že použitá okna byla místy i 16 let stará, navíc ani nebyla v několika případech osazena správně; někde chybí výklopné kování, jinde je zničen rám nebo chybí sklopné nůžky či je poškozen horní závěs, popřípadě jsou třeba u jednoho okna použity dva různé typy kování. Připomněl, že si při objednávce maringotky také výslovně vymínil, že při její výrobě má být použita stříkaná polyuretanová pěna, což nebylo dodrženo. V důsledku vadného zateplení je maringotka v zimě neobyvatelná, a pokud snad ano, tak pouze s využitím elektrického přímotopu, přičemž ani tento způsob ohřevu nezabránil zamrznutí trubek s přívodem vody do maringotky. Ačkoliv se žalobce jako spotřebitel domníval, že se jedná právě o důsledek vadného zateplení a nesprávně zvoleného materiálu, ve skutečnosti, jak zjistil znalec, je to následek vadného konstrukčního řešení, což představuje další vadu. Dále uvedl, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že maringotka není skutečně opatřena bezbarvým lakem a sprchový kout je pouze iluzí. Podle žalobce, maringotka v té podobě, v jaké je, je neprodejná. S ohledem na postavení žalobce jako spotřebitele, charakter vad, které maringotka má, a vzhledem k prodlení žalovaného, mohl žalobce od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení celé kupní ceny, stejně jako mohl žádat mnohem vyšší slevu. Podle žalobce požadovaná částka 120 000 Kč je minimem k dosažení toho, co by mohl po právu chtít, aby se alespoň nějak daly odstranit existující vady a maringotka se mohla využívat. Za absurdní žalobce považuje tvrzení o ústní změně písemné smlouvy, ve které bylo výslovně uvedeno, že měnit ji lze pouze písemně, kdy navíc k žádné takové ústní změně ani nedošlo. Rovněž poukazoval na to, že žalovaný nedodržel ani termín zhotovení věci, který si sám stanovil.6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek podle ustanovení § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., o