26 Co 177/2025-277 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha – východ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 632 762 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 632 762 Kč od 7. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce 228 371,29 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že mezi účastníky byla dne 30. 8. 2022 uzavřena smlouva o dílo, kterou se žalobkyně zavázala dodat a instalovat žalovanému konkrétně určený nábytek a zařizovací předměty pro interiér rodinného domu v , adresa, (dále i jen ,,Nemovitost“), žalovaný se zavázal za sjednané dílo zaplatit. Dne 28. 7. 2022 jednatel žalobkyně zaslal e-mailovou zprávou žalovanému upravenou cenovou nabídku, na kterou žalovaný reagoval také e-mailovou zprávou slovy „do zakázky půjdeme“. Komunikace prostřednictvím e-mailových zpráv byla mezi stranami běžná, proto soud posoudil zprávu jednatele žalobkyně jako nabídku na konkrétně vymezenou smlouvu s uvedením prvků realizovaného interiéru a cenou, a souhlasnou odpověď žalovaného pak jako přijetí zaslané nabídky. Jednatel žalobkyně vykládal jednání žalovaného jako vyjádření souhlasu s konkrétní cenovou nabídkou a projev vůle uzavřít konkrétně specifikovanou smlouvu. Takovému závěru odpovídalo i následné jednání žalovaného, který zaplatil zálohu podle vystavené zálohové faktury. Po uzavření smlouvy jednali účastníci o její změně v rozsahu díla a ceně a dospěli k dohodě, že žalovaný odebere již vyrobený nábytek s přesným výčtem již vyrobených kusů nábytku a vybavení, za cenu 1 215 444 Kč bez DPH. Na e-mailovou zprávu obsahující tuto nabídku žalovaný stejného dne odpověděl, že souhlasí. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně dodala do Nemovitosti nábytek a další vybavení odpovídající upravené cenové nabídce v omezeném rozsahu. Protokol podepsal a dílo převzal , jméno FO, jako osoba, kterou v předchozí e-mailové komunikaci žalovaný označil za osobu, která může podepsat protokol. K předání a převzetí díla tak došlo 31. 8. 2023. Žalovaný zprávou ze dne 13. 9. 2023 uplatnil u žalobkyně vady díla, a to znečištění bílých ploch, pouze jedno svítící zrcadlo, neprovedení zapojení a nedotaženou sestavu v koupelně.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že Nemovitost je součástí Soukromého svěřenského fondu ve prospěch , jméno FO, , IČO , IČO, (dále jen ,,Svěřenský fond“). Svěřenskými správci Svěřenského fondu jsou žalovaný, , jméno FO, a , jméno FO, . V průběhu let 2021 a 2022 jednala žalobkyně a žalovaný o možnosti realizace zakázky interiéru Nemovitosti, dne 3. 5. 2022 byla žalobkyni vystavena faktura na částku 152 753 Kč za zpracování vizualizace interiéru znějící na základě žádosti žalovaného na Svěřenský fond, a tato faktura byla zaplacena. Následně byla žalobkyní vypracována cenová nabídka a od července 2022 probíhala e-mailová komunikace mezi jednatelem žalobkyně, žalovaným a dalšími osobami, ohledně specifikace jednotlivých prvků interiéru a technickém řešení zakázky i o ceně. Dne 11. 10. 2022 vystavila žalobkyně zálohovou fakturu znějící na částku 747 500 Kč, která byla vystavena na odběratele - Svěřenský fond, týkala se dodávky interiéru Nemovitosti, a platba této částky byla provedena z účtu žalovaného. Dne 23. 10. 2023 zaslal jednatel žalobkyně žalovanému fakturu č. , hodnota, , znějící na částku 632 762 Kč se splatností 6. 11. 2023, pro odběratele – , tituly před jménem, , Jméno žalovaného, , , tituly za jménem, , s tím, že z konečné částky byla odečtena sleva ve výši 17 500 Kč. Žalovaný odpověděl, že zaslanou fakturu zcela odmítá a odmítá, aby byla vystavena na jeho osobu. Předžalobní výzvou ze dne 20. 11. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky ve výši 632 762 Kč, kterou žalovaný nezaplatil.4. Z hlediska právního hodnocení soud prvního stupně posouzením obsahu právního jednání mezi účastníky a výkladem projevu vůle ve smyslu § 555 a § 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena podle § 1724, § 1725, § 1732, § 1740 o. z. smlouva, a to podle § 2986 odst. 1 o. z. smlouva o dílo, která byla později změněna tak, že žalobkyně byla zavázána dodat žalovanému dílo v rozsahu již zhotovených částí podle upravené cenové nabídky ve výši 1 215 440 Kč bez DPH. Po žalobkyní poskytnuté slevě a odpočtu části ceny díla o zaplacenou zálohu, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyní nárokovanou částku. Soud prvního stupně proto žalobě jako důvodné vyhověl a podle § 1968 o. z. přiznal žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. (dále jen , o. s. ř.) a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení.5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, ve kterém namítá, že k datu 30. 8. 2022 nemohla být uzavřena ústní smlouva o dílo mezi účastníky, protože žalobkyně jednala se Svěřenským fondem, resp. se všemi svěřenským správci a zároveň ani nepanovala shoda na základních náležitostech smlouvy o dílo, žalovaný tak ve věci není pasivně legitimován. Žalovaný s žalobkyní vždy jednal jako svěřenský správce Svěřenského fondu. Žalobkyně věděla, pro koho se zakázka nábytku má realizovat, protože provedenou vizualizaci interiéru vyúčtovala fakturou ze dne 3. 5. 2022 na odběratele – Svěřenský fond, záloha byla uhrazena z prostředků Svěřenského fondu a zálohová faktura vystavená na Svěřenský fond. V návrhu písemné smlouvy o dílo (připraveného žalobkyní), žalobkyně za smluvního partnera označila Svěřenský fond. Žalovaný pak nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že e-mailová zpráva obsahující slovní spojení „do zakázky půjdeme“ představuje akceptaci nabídky smlouvy o dílo žalovaným, naopak z použitého slovního spojení je patrné, že žalovaný nejedná pouze sám za sebe, ale myslí tím právě Svěřenský fond. Ze všech těchto skutečností vyplývá, že žalobkyně si byla vědoma, že jejím smluvním partnerem je Svěřenský fond, nikoliv žalovaný. Podle názoru žalovaného k uzavření ústní smlouvy o dílo ani nemohlo dojít, protože mezi uvažovanými účastníky smlouvy nebyla shoda na všech podstatných náležitostech smlouvy o dílo, tj. rozsah díla, cena díla, termín pro dodání apod. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku se všemi uvedenými skutečnostmi nevypořádal a některé důkazy ignoroval, má napadený rozsudek vady, které ho činí nepřezkoumatelným. Protože nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o dílo ať již s žalovaným nebo Svěřenským fondem a žalobkyně Svěřenskému fondu část původně uvažovaného nábytku dodala, má žalobkyně nárok na uhrazení jeho hodnoty, která však nemůže být odvozena z ceny díla, ale z jeho obvyklé hodnoty určené znaleckým posudkem. Ve vztahu k předání díla nebylo prokázáno, že , jméno FO, byl zmocněn Svěřenským fondem, popřípadě žalovaným, k převzetí díla, svůj podpis na předávacím protokolu vnímal jako potvrzení, že nábytek byl na místo dodán, nikoliv však, že se jedná o převzetí v právním slova smyslu, tedy potvrzení, že byl dodán veškerý nábytek dle dohody v požadované kvalitě a bez vad. Žalovaný je přesvědčen, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi nimi žalobkyní byla uzavřena smlouva o dílo, stejně tak nebylo prokázáno, že by taková smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a Svěřenským fondem, a proto navrhla by odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zcela zamítne.6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo, a to minimálně formou konkludentního právního jednání. Žalovaný v průběhu celé spolupráce vystupoval vůči žalobkyni konzistentně jako fyzická osoba – objednatel, veškerá e-mailová komunikace probíhala z jeho e-mailové adresy, jménem Svěřenského fondu nikdy nevystupoval, a dokonce ani neuváděl, že by jednal za jiný subjekt. Žalovaný sám zadával požadavky, schvaloval úpravy návrhu, potvrzoval součinnost při montáži a určoval konkrétní osoby, které měly být žalobkyni při realizaci nápomocny. Zálohu na realizaci díla ve výši 747 500 Kč zaplatil žalovaný z bankovního účtu vedeného na jeho jméno; pokud byly vystaveny faktury na Svěřenský fond, pak na základě jeho vlastního požadavku. Ohledně předání dokončeného díla soud vyšel správně z předávacího protokolu ze dne 31. 8. 2023, který neobsahoval žádnou výhradu ke kvalitě díla, k vadám či nedodělkům. Pokud následně žalovaný namítal vady, jednalo se o zjevné vady, které měly být uplatněny při převzetí a pokud k tomu nedošlo, nevznikl žádný nárok na slevu z ceny díla. Mezi účastníky byl sjednán rozsah i cena plnění a výše slevy. Původní cena díla z nabídky z jara 2023 činila 1 471 778 Kč včetně DPH, po úpravě rozsahu dodávky vyhotovila žalobkyně nový rozpočet na částku 1 215 444 Kč bez DPH a žalovaný v rámci e-mailové a whatsAppové komunikace tu