26 Co 187/2025-135 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha – východ shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná přestala vypouštět odpadní vody z kořenové čističky, která ničí pozemek žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 7 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen ,,Pozemek“). Žalovaná je vlastníkem vodního díla kořenové čističky odpadních vod na pozemcích č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Užívání stavby kanalizace a čistírny odpadních vod bylo povoleno kolaudačním souhlasem vodoprávního úřadu ze dne 2. 5. 2022, byl zahájen zkušební provoz a doba trvání zkušebního provozu byla prodloužena do 20. 7. 2023. Přečištěné odpadní vody jsou v souladu s povoleními vodoprávního úřadu (č. j. , Anonymizováno, ) vypouštěny do neupraveného otevřeného koryta , Anonymizováno, potoka (dříve bezejmenný vodní tok , Anonymizováno, ) na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Od roku 2021 dochází k částečnému podmáčení Pozemku, které je podle sdělení , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí – vodoprávní úřad, ze dne 12. 4. 2022 na základě místního šetření ze dne 7. 4. 2022, způsobeno zanesením a poškozením potrubí bezejmenného vodního toku. Vlastníkem a správcem zatrubnění bezejmenného vodního toku je , právnická osoba, .3. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud prvního stupně podle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se žalobkyně domáhá ochrany svého vlastnického práva, které podle ní žalovaná ruší vypouštěním odpadních vod z kořenové čističky, v jehož důsledku dochází k průsakům odpadní vody na Pozemek žalobkyně. Vlastníkem vodního díla – zatrubnění a správcem vodního toku je , právnická osoba, ., nikoliv žalovaná, která vodní dílo provozuje oprávněně a k vypouštění odpadních vod do zatrubněného koryta potoka ve vlastnictví třetí osoby dochází na základě úředního povolení (tedy nikoliv neoprávněně). Sama žalobkyně namítala podmáčení Pozemku již v podání ze dne 22. 3. 2021, tedy před vydáním kolaudačního souhlasu s užíváním stavby – čističky odpadních vod. Tedy je zřejmé, že k podmáčení Pozemku žalobkyně docházelo již před spuštěním čističky do provozu, nikoliv až v důsledku činnosti žalované. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno, nebylo prokázáno, že žalovaná neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně nebo je ruší, soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“) tak, že v řízení úspěšné žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení.4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, ve kterém uvádí, že ,,s rozsudkem nesouhlasí, protože soud se tímto rozhodnutím rovněž podílí na ničení jejího Pozemku. Odmítá zaplatit náklady řízení. Žalobkyně uvedla, že platí soudy, má poškozený Pozemek, platí daně obci a má ušlý zisk z podnikání. Domáhá se tedy ochrany podle § 1042 o. z. Obec , adresa, má 300 obyvatel, dvě restaurace, odpadní vody v rozsahu 30 000 l denně někam musí odtékat“. Z obsahu odvolání vyplývá, že žalobkyně s rozsudkem v celém jeho rozsahu nesouhlasí a navrhuje, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě zcela vyhoví.5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila při jednání odvolacího soudu prostřednictvím zástupce tak, že rozsudek soudu považuje za správný a navrhla jeho potvrzení.6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.7. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí věci, jeho skutkové a právní závěry jsou správné, odvolací soud se s nimi ztotožňuje a vzhledem k odvolacím námitkám uvádí následující.8. Ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. ukládá účastníku povinnost uvést skutečnosti rozhodné pro jeho nárok (splnit břemeno tvrzení) a povinnost účastníka řízení prokázat tvrzenou skutečnosti (splnit břemeno důkazní). Prokázat tvrzený nárok tíží zejména žalobce, který pro úspěch ve věci musí splnit jak povinnost tvrzení, tak povinnost důkazní.9. Skutečnosti zjištěné provedeným dokazováním soudu prvního stupně ohledně vlastnictví jednotlivých pozemků i ohledně skutečnosti, že část Pozemku žalobkyně je podmáčena, byly zároveň mezi účastníky nesporné. Žalobkyně k prokázání tvrzení, že za podmáčení Pozemku je odpovědná žalovaná, která vypouští odpadní vody z jí provozované čističky odpadních vod, označila v žalobě jako důkaz upozornění Stavebního úřadu v Říčanech ze dne 22. 3. 2021, upozornění , právnická osoba, , adresa, ze dne 7. 4. 2021, sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne 2. 5. 2021 a ze dne 12. 4. 2022, a v soudem poskytnuté lhůtě výpis z katastrální mapy s vyznačením podmáčené části Pozemku. Uvedenými důkazy bylo prokázáno, že již v roce 2021 upozorňovala žalobkyně, že dochází k podmáčení jejího Pozemku, protože pod Pozemkem má vést odtoková roura, odvádět splašky z kořenové čističky, roura je 50 let stará, zanešená, rozježděná a porušená těžkou zemědělskou technikou. K tomu , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí – vodoprávní úřad, žalobkyni sdělil, že i na základě místního šetření zjistil, že došlo k poškození a zanesení potrubí vodního toku. Poškozením uvedeného vodního díla dochází k podmáčení Pozemku a okolních pozemků v trase vodního díla. Správcem vodního toku a vlastníkem vodního díla zatrubnění vodního toku je , právnická osoba, . Při místním šetření dne 7. 4. 2022 požadoval zástupce žalobkyně, aby čistička odpadních vod byla uvedena do provozu až po provedení revitalizace nebo opravy vodního toku. Dalšími žalovanou označenými důkazy bylo prokázáno, že , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí – vodoprávní úřad, rozhodnutím ze dne 22. 1. 2020 vydal stavební povolení ke stavbě vodního díla kanalizace a čističky odpadních vod v obci , adresa, . Rozhodnutím ze dne 30. 9. 2021 rozhodl o změně stavby před dokončením a vydal souhlas s užíváním stavby – kanalizace a čistička odpadních vod v obci , adresa, – kanalizace splašková. Rozhodnutím ze dne 7. 3. 2022 souhlasil s uvedením stavebního díla do zkušebního provozu. Rozhodnutím ze dne 24. 3. 2023 byla prodloužena doba zkušebního provozu. Kolaudační souhlas s užíváním stavby – čistírny odpadních vod, vydal , právnická osoba, , adresa, dne 27. 11. 2023, po vyhodnocení zkušebního provozu, když vodoprávní úřad nezjistil závady bránící bezpečnému užívání stavby ani rozpor se závaznými stanovisky dotčených orgánů k užívání stavby.10. Žalovaná provozuje čističku odpadních vod včetně zkušebního provozu od 2. 5. 2022; přečištěné odpadní vody jsou vypouštěny do neupraveného otevřeného koryta Klokočského potoka (dříve bezejmenný vodní tok), na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Dochází-li k podmáčení Pozemku žalobkyně, tak v důsledku poškození a zanešení zatrubnění, jehož vlastníkem ani správcem není žalovaná. Pro tento závěr svědčí i skutečnost, že k podmáčení Pozemku docházelo již před uvedením čističky odpadních vod do zkušebního provozu a při místním šetření dne 7. 4. 2022 požadovala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce odložit uvedení čističky do provozu až opravě vodního toku, tedy po odstranění příčiny podmáčení Pozemku. Správný je proto závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že v důsledku činnosti žalované, konkrétně vypouštěním odpadních vod z žalovanou provozované čističky odpadních vod, dochází k podmáčení Pozemku. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když žalobu zamítl.11. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení, na jejichž správný výpočet pro stručnost odkazuje.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 750 Kč, tj. odměna advokáta za jeden úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu dne 8. 10. 2025) ve výši 2 300 Kč podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu.13. Žalobkyně je povi