23 Co 328/2025-115 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, 1, pozemku parc. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , všechny v katastrálním území , adresa, (dále jen „předmětné pozemky“), které jsou evidovány ve vlastnictví žalované. Svůj nárok odůvodnil tím, že vlastnictví k pozemkům mimořádně vydržel. Žalobce vlastní pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, (dále jen „pozemek žalobce“ nebo „pozemek parc. č. , hodnota, “), který je předmětnými pozemky bezprostředně obklopen. Rovněž vlastní pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, (dále jen „pozemek parc. č. , Anonymizováno, ), který na pozemky svou polohou a funkčním využitím navazuje. Předmětné pozemky s pozemkem žalobce tvoří jeden funkční celek a jsou po několik desetiletí užívány společně jeho přímými právními předchůdci a v současnosti žalobcem. Předmětné pozemky jsou užívány jako zahrada, která je po svém obvodu vymezená vzrostlými ovocnými stromy. Ty zde byly vysázeny dědem žalobce v , Anonymizováno, . Selské stavení stojící na pozemku žalobce bylo dědem žalobce postaveno v roce , Anonymizováno, . Žalobce se o zapsaném vlastnictví k předmětným pozemkům dozvěděl někdy v letech , Anonymizováno, . Žalobce i jeho právní předchůdci byli po celou dobu v dobré víře, že užívání je legitimní. Tato víra vycházela z dohody uzavřené v roce , Anonymizováno, , dle které byly předmětné pozemky přiděleny jeho rodině jako náhrada za pozemek parc. č. , hodnota, (později pod označením parc. č. , hodnota, ) v katastrálním území , adresa, (dále jen „pozemek parc. č. , hodnota, “ nebo „pozemek parc. č. , hodnota, “), který začalo využívat JZD v obci , adresa, . Žalovaná navíc vůči užívání pozemků předchůdci žalobců, resp. žalobcem nic nenamítala. Žalobci se k pozemkům chovali jako vlastníci, vykonávali na nich údržbu zeleně, brali z nich plody a užitky a udržovali je v řádném stavu.2. Okresní soud v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 33 323,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).3. Napadený rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tím, že žalobce má na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem. Scelovací řízení zahájené v , Anonymizováno, nebylo dokončeno (nedošlo k zápisu změny vlastnictví v pozemkové knize), a proto nepřešlo vlastnické právo k předmětným pozemkům na žalobce. Vlastnictví na žalobce nepřešlo ani po pádu komunistického režimu, kdy docházelo k nápravě stavu při nedokončených scelovacích řízení, neboť nebylo vydáno rozhodnutí okresního pozemkového úřadu jako nezbytný předpoklad. Žalobce však předmětné pozemky ani nevydržel, neboť byl na jeho straně shledán nepoctivý úmysl. Nepoctivý úmysl předpokládá spojení znalosti rozhodných informací pro závěr o neexistenci vlastnictví (vědomostní složka) a chtění držet předmětnou věc s vědomím těchto informací. Žalobce se chopil držby spoluvlastnického podílu o velikosti ½ k předmětným pozemkům po smrti svého otce dne , datum, a spoluvlastnického podílu o velikosti ½ k předmětným pozemkům po smrti své matky , datum, . Při posuzování mimořádného vydržení je tudíž nutné zkoumat přítomnost nepoctivého úmyslu žalobce k těmto datům. Dříve si žalobce nemohl myslet, že pozemky drží (z důvodu vlastnictví jeho otce). Žalobce se chopil držby s vědomím, že jeho rodiče nebyli zapsáni jako vlastníci v katastru nemovitostí. O tom se dozvěděl v roce , Anonymizováno, , popř. , Anonymizováno, při pozemkových úpravách. V roce , Anonymizováno, se žalobce účastnil jednání s žalovanou o směně předmětných pozemků. V roce , Anonymizováno, navíc spolupracoval při vyhotovení geometrického plánu. Dohoda o výměně pozemků v , Anonymizováno, minulého století nebyla dohodou o změně vlastnictví (předchůdci žalobce ji tak ani nechápali). To vyplývá ze skutečnosti, že děd žalobce se v , Anonymizováno, zavázal převést na otce a matku žalobce pozemek parc. č. , hodnota, , který měl být s předmětnými pozemky vyměněn. Žalobce o všech skutečnostech popírajících jeho vlastnictví věděl. Tomu svědčí i kritérium poměru rozlohy pozemků, kdy celková plocha předmětných pozemků je , Anonymizováno, zatímco plocha pozemku žalobce pouze , Anonymizováno, . I kdyby žalobce splnil předpoklady mimořádného vydržení, mohl by nabýt k , datum, pouze podíl o velikosti ½ na předmětných pozemcích. Druhou polovinu by vydržela matka žalobce. Pro rozhodnutí není ani významné, zda je žalovaná vlastníkem předmětných pozemků, neboť by to stejně vedlo k zamítnutí žaloby pro nedostatek pasivní věcné legitimace. Na věc nelze ani aplikovat ustanovení o přestavku, neboť by u stavebníka musela být k , datum, dána dobrá víra, že stavbu zřídil na vlastním pozemku, což ve věci nebylo splněno. Nadto vlastnictví mělo být určeno k celým předmětným pozemkům, nikoliv k určité části jednoho z nich.4. Proti oběma výrokům napadeného rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Navrhl napadený rozsudek změnit a žalobě v plném rozsahu vyhovět. Namítl, že předchůdci žalobce a žalobce předmětné pozemky užívají nepřetržitě od , Anonymizováno, minulého století. Tvoří uzavřený, oplocený a funkční celek. Držba byla po celou dobu pokojná, veřejná, trvalá a nikým nezpochybňovaná. Žalovaná nikdy neuplatnila výkon svého vlastnického práva, nepožadovala nájemné, neomezovala přístup, nebránila v hospodaření. Žalobce proto vlastnické právo k předmětným pozemkům mimořádně vydržel. Soud prvního stupně nesprávně vyložil pojem nepoctivý úmysl. Žalovaná se na rozdíl od rodiny žalobce k předmětným pozemkům dlouhodobě chovala jako nevlastník. Žalovaná navíc nikdy neměla vlastnické právo k předmětným pozemkům nabýt, neboť nesplnila kumulativní podmínky vytyčené nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , konkrétně podmínku reálného hospodaření s předmětnými pozemky. Dlouhodobá nečinnost žalované zakládá presumpci poctivosti držby a vznik legitimního očekávání držitele, že jeho držba odpovídá právu. Ani v komunistické době nebyla legitimita užívání předmětných pozemků žalobcovou rodinou zpochybněna. Nepovažoval-li ani komunistický režim držbu za protiprávní, je nespravedlivé, aby byla nyní zpochybněna. Rovněž došlo k flagrantnímu porušení zákona o pozemkových úpravách nedokončením scelovacího procesu. Soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že žalobce nebyl v dobré víře jen proto, že věděl, kdo je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník. Žalobce i jeho rodina se pozemků ujal poctivě, a to směnou za zabavený pozemek. Žalovaná věděla, kdo pozemky užívá a z jakého důvodu. Břemeno prokázání nepoctivého úmyslu nese žalovaná, která k tomu před soudem prvního stupně nic netvrdila, ani neprokázala. Soud prvního stupně neprovedl veškeré důkazy k prokázání skutkového stavu (svědecký výslech bývalého starosty obce, důkaz dendrologickým posudkem ke stáří ovocných a jehličnatých stromů tvořící hranici předmětných pozemků, evidenci majetku žalované nebo místní ohledání). Pozemek parc. č. , hodnota, , za něž měly být předmětné pozemky směněny, je dnes veden v katastru nemovitostí jako pozemek parc. č. , hodnota, . V době kolektivizace právní předchůdci žalobce pozbyli možnost s tímto pozemkem nakládat a hospodařit na něm, neboť byl převeden pod správu a užívání JZD. Vlastnické právo k tomuto pozemku žalobce a jeho matka pozbyli až v roce 2021, kdy skrze směnnou smlouvu převedli vlastnické právo k tomuto pozemku na , právnická osoba, , a to výměnou za pozemek parc. č. , Anonymizováno5. Žalovaná k odvolání uvedla, že jej považuje za nedůvodné. Napadený rozsudek je bezvadný a věcně správný, a proto by měl být potvrzen. Žalobce se chopil držby s vědomím, že jeho rodiče nebyli zapsáni jako vlastníci v katastru nemovitostí. Měl tak vědomí o okolnostech, které vylučují nabytí vlastnictví k předmětným pozemkům. Skutečnost, že výměna pozemků v , Anonymizováno, minulého století nebyla dohodou o změně vlastnictví prokazuje to, že se děd žalobce zavázal převést na otce a matku žalobce pozemek parc. č. , hodnota, kupní smlouvou v roce , Anonymizováno, . V řízení byla u žalobce prokázána vyšší znalost o skutečnostech, které popíraly vlastnické právo k předmětným pozemkům jeho rodiny. Tyto skutečnosti proto svědčí ve prospěch nepoctivého úmyslu žalobce při chopení se držby. V této souvislosti nelze ani přehlédnout rozlohu předmětných pozemků oproti pozemku, na kterém stojí selské stavení. Předmětné pozemky byly žalobci v minulosti nabídnuty k odkupu. To však žalobce odmítl. To, že jsou předmětné pozemky užívány bez právního důvodu a že žalobce si je této skutečnosti vědom,