10 CO 311/2021-53 — Krajský soud v Plzni

1. Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 11. 11. 2021, č. j. 33 C 163/2021-39, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 531,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 136,69 Kč od 4. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 894,52 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 986,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala si žalobkyně včasné odvolání, a to jen proti jeho výroku II. o náhradě nákladů řízení, neboť dle ní rozhodnutí soudu prvního stupně není v této části správné, jelikož soud prvního stupně dospěl dle žalobkyně k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Následně žalobkyně zopakovala, v jaké výši soud prvního stupně náhradu nákladů řízení žalobkyni přiznal a jak k jím vypočtené výši náhrady nákladů řízení dospěl s tím, že soudem prvního stupně bylo při stanovení výše náhrady nákladů řízení uvažováno se zaplaceným soudním poplatkem ze strany žalobkyně ve výši 800 Kč, ačkoli jí byl soudní poplatek zaplacen v celkové výši 1 000 Kč. Dle žalobkyně měl soud prvního stupně přiznat žalobkyni v náhradě nákladů řízení náhradu za zaplacený soudní poplatek v plné výši, neboť zde není dán žádný důvod pro jiný postup. Žalobkyně tedy navrhla, aby odvolací soud v napadeném výroku II. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 5 186,60 Kč, přičemž současně žalobkyně žádala, aby jí bylo přiznáno rovněž právo na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení v podobě nákladů spojených s jejím zastoupením advokátem. 3. Vyjádření k odvolání žalobkyně podáno nebylo. 4. Na podkladě včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tedy ve výroku II. o náhradě nákladů řízení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem dle ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalobkyně, a aniž by musel nařizovat jednání, jak mu to umožňuje ust. § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je třeba považovat za důvodné. 5. S ohledem na předmět tohoto odvolacího řízení a námitky, které byly ze strany žalobkyně k rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení účastníků před soudem prvního stupně uplatněny, postačuje k řízení předcházejícímu vydání napadeného rozsudku uvést pouze to, že žalobkyně se v dané věci domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 531,21 Kč s příslušenstvím návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila na soudním poplatku částku 800 Kč dne 4. 5. 2021. S ohledem na to, že elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně vydán nebyl, následně k výzvě soudu prvního stupně byl žalobkyní ještě doplacen soudní poplatek ve výši 200 Kč připsaný na účet soudu prvního stupně dne 3. 6. 2021 Celkem tak byl soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně zaplacen žalobkyní ve výši 1 000 Kč. Soud prvního stupně po provedeném řízení žalobě napadeným rozsudkem vyhověl a na náhradě nákladů řízení uložil za povinnost žalovanému ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobkyni částku 4 986,60 Kč, kterou vypočetl jako součet náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhrady nákladů zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 4 186,60 Kč. 6. Po zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení účastníků před soudem prvního stupně správně postupoval podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle tohoto zákonného ustanovení správně přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Správně také soud prvního stupně uvažoval s tím, že náklady řízení na straně žalobkyně představuje jednak zaplacený soudní poplatek a jednak náklady spojené s jejím zastoupením advokátem v tomto řízení. Jde-li o náhradu za zaplacený soudní poplatek, pak soud prvního stupně v návaznosti na vyúčtování náhrady nákladů řízené provedené žalobkyní a ve shodě s ním vyšel z toho, že soudní poplatek byl ze strany žalobkyně zaplacen jen ve výši 800 Kč, ačkoli žalobkyní byl soudní poplatek zaplacen v celkové výši 1 000 Kč, a tedy do náhrady nákladů řízení žalobkyně zahrnul soudní poplatek jen ve výši 800 Kč, ačkoli správně měl být bez ohledu na nesprávně provedené vyúčtování ze strany žalobkyně do náhrady nákladů řízení zahrnut soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, jelikož žalobkyně se ani části náhrady nákladů řízení nevzdala. Jde-li o náhradu nákladů zastoupení žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně, pak s ohledem na to, že žalobkyně žádné námitky vůči výši takto přiznané části náhrady nákladů řízení nevznáší, a jelikož ani odvolací soud žádné pochybení ve výpočtu provedeném soudem prvního stupně neshledává, odkazuje odvolací soud pro stručnost na výpočet této části náhrady nákladů řízení provedený soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku na celkovou částku 4 186,60 Kč. Správně tedy celková výše náhrady nákladů řízení, která měla být za řízení v prvním stupni žalobkyni přiznána, představuje částku 5 186,60 Kč a nikoli soudem prvního stupně vypočtených 4 986,60 Kč, jak bylo žalobkyní v jí podaném odvolání namítáno. 7. Veden výše uvedenými úvahami tedy odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního ve výroku II. o náhradě nákladů řízení změnil postupem dle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. per analogiam tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 5 186,60 Kč, a to v běžné lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení nemá. Žalobkyně byla sice se svým odvoláním proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně úspěšná, avšak dle názoru odvolacího soudu není namístě jí náhradu nákladů odvolacího řízení podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému přiznat, jelikož žalovaný svým chováním nijak vznik nákladů tohoto odvolacího řízení na straně žalobkyně nezavinil a na pochybení soudu prvního stupně při výpočtu náhrady nákladů řízení se také nijak nepodílel, a naopak to byla právě žalobkyně, která má na vzniku tohoto pochybení soudu prvního stupně podíl, neboť sama ve svém vyčíslení nákladů řízení ze dne 11. 11. 2021 uvedla zaplacený soudní poplatek jen ve výši 800 Kč a nikoli ve výši 1000 Kč. Sama žalobkyně tedy ve svém vyúčtování nákladů řízení ze dne 11. 11. 2021 zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč opomněla uvést, a soud prvního stupně v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně pouze nesprávný údaj z vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobkyně převzal. V těchto skutečnostech shledává tedy odvolací soud důvody zvláštního zřetele hodné, pro které není namístě úspěšné žalobkyni v tomto odvolacím řízení náhradu nákladů odvolacího řízení výjimečně přiznat, kdy jiné rozhodnutí by nebylo možné ve vztahu k žalovanému považovat ani za spravedlivé.