10 CO 184/2022-250 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných zrušil a nemovitou věc, tj. pozemkovou parcelu [číslo] o výměře 78 m2 (ostatní plocha) zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], zrušil a přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně. Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit první žalované z titulu vypořádání částku 11 003 Kč a výrokem III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit druhé žalované z titulu vypořádání 6 964 Kč. Výrokem IV. rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku se odvolala první žalovaná, která namítla, že ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebyl žádný důvod. Žalobce se totiž netají tím, že chce tento pozemek převést správci komunikace. Pokud tomu tak je, v čem bylo podílové spoluvlastnictví na závadu. Cílem žalobkyně je omezit účast žalované na řízení, které je vydáno v souvislosti s žádostí žalobkyně o stavební povolení na umístění stavby domu s rezidenčními byty. Žalobkyně nemá tedy právní zájem na zrušení a vypořádání. Chce získat něco, co chce hned pozbýt a nemovitost mohla být klidně přikázána do vlastnictví první žalované, která nikomu nic převádět nechce, ale naopak chce být vlastníkem pozemku. Tento je fakticky přilehlý k nemovitosti, kterou prvá žalovaná vlastní a užívá k bydlení. Další námitkou bylo to, že soud se nevypořádal s veškerými závazky a pohledávkami mezi účastníky, tuto otázku vůbec neřešil a přešel ji bez povšimnutí. Nebylo tedy rozhodnuto o celém předmětu sporu. Žalovaná odkázala na vyjádření svého právního zástupce při jednání před soudem 18. 3. 2022. Namítla dále nesprávné skutkové a právní závěry, když byly převzaty od žalobkyně, například informace o tom, že předmětný pozemek slouží k odvodu vody, dalším nesprávným závěrem je to, že se nejedná o historický majetek. První žalovaná zdůraznila, že to byla žalobkyně, která kupovala předmětný pozemek s vědomím, že nemá na svůj pozemek jiný přístup. Z titulu vypořádání vzájemných pohledávek uplatnila žalovaná k zaplacení částku, kterou vyčíslila v podaném odvolání. 3. Žalobkyně se k odvolání první žalované písemně vyjádřila s tím, že zcela ztotožňuje s rozsudkem soudu prvního stupně. Opět zdůraznila, že předmětný pozemek je součástí silničního tělesa silnice [spisová značka] (nezpevněná krajnice a silniční odvodňovací příkop). Majetkovým správcem je Správa a údržba silnic Plzeňského kraje. Toto vyplývá z katastru nemovitostí a z vyjádření SÚSPK. Žalobkyně vlastní podíl ve výši téměř 77 %, má tedy právo realizovat nakládání se společnou věcí dle většinového podílu (§ 1128 odst. 1, § 1129 odst. 1 o. z.). Žalobkyně předmětný pozemek užívá tím, že přes něj vjíždí, vchází a vyjíždí na své další nemovité věci. Za celou dobu nezpůsobila nikomu žádnou škodu. Jedná se o pozemek, který má šíři 0 až 80 cm, po celé své délce sousedí s nemovitými věcmi žalobkyně. Žalobkyně doložila cenu znaleckými posudky i dalšími dokumenty, pozemek byl tedy oceněn správně a navíc podotkla, že to byla první žalovaná, která si ohodnotila pozemek 500 Kč/m2 a za tuto cenu chtěla pozemek odkoupit. Je tedy s podivem, když nyní požaduje za pozemek 10 000 Kč m2, resp. 5 000 Kč m2. První žalovaná vede s žalobkyní trvale spory, žalovaná brojila nejprve proti pravomocnému stavebnímu povolení, podávala žaloby ke Krajskému soudu v Plzni, návrhy na odklad vykonatelnosti, ale nebyla úspěšná. Jednání první žalované je obstrukčního charakteru. Žalobkyně navrhla potvrdit rozsudek soudu prvního stupně. 4. Druhá žalovaná se v rámci omluvy k odvolacímu jednání vyjádřila tak, že navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání první žalované, k obsahu vyjádření žalobkyně a odvolacího návrhu druhé žalované a po odvolacím jednání, kdy zjistil z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí, že stav nemovitosti odpovídá stavu k datu rozhodování soudu prvního stupně, tedy k žádné změně nedošlo, dospěl k závěru, že odvolací námitky první žalované nejsou důvodné a rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. 6. Odvolací soud nemá žádné výhrady k postupu soudu prvního stupně po procesní stránce s výjimkou posouzení vzájemného návrhu první žalované (viz níže). Dokazování ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo provedeno v dostatečném rozsahu z hlediska právního posouzení věci a na základě důkazní aktivity stran sporu. Skutkový stav, který soud prvního stupně z provedených a správně zhodnocených důkazů zjistil, je dostatečným podkladem pro právní posouzení, které soud prvního stupně přijal a právní posouzení soudu prvního stupně je zcela správné. Odvolací soud proto odkazuje na rozhodnutí soudu prvního stupně, na jeho závěry o skutkovém stavu i právní hodnocení, to vše obsažené a shrnuté v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a s výjimkou bodu 11. se s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje. 7. Pokud jde o odvolací námitky první žalované, tak ty odvolací soud neshledal za důvodné. Pokud první žalovaná namítá, že ke zrušení podílového vlastnictví nebyl žádný důvod, tak v té souvislosti odvolací soud odkazuje na zcela správné závěry soudu prvního stupně, které jsou uvedeny zejména v bodě 7. rozsudku soudu prvního stupně, tj. to, že platí zásada, že nikdo nemůže být nucen, aby setrvával ve spoluvlastnictví (§ 1040 odst. 1 o. z.) a pod bodem 10 zhodnocení § 1140 odst. 2 o. z. (nevhodná doba pro vypořádání a eventuální újma pro některého z účastníků). Žádný relevantní důvod, který bránil zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v daném případě shledán nebyl. Pokud první žalovaná argumentuje ztrátou účasti na stavebních řízeních, která se její osoby budou týkat, tak jednak bylo zjištěno, že první žalovaná vlastní další pozemky, stavebních řízení se z tohoto důvodu účastnit bude a navíc i kdyby tomu tak nebylo, pak vzhledem k charakteru, velikosti a významu tohoto pozemku by se nemohlo jednat o důvod, který by mohl být důvodem pro zamítnutí této žaloby o zrušení a vypořádání podílového spolu vlastnictví. Zásada, že nikdo nemůže být nucen, aby setrvávala ve spoluvlastnictví, pak dává odpověď na námitku první žalované, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem. Zákon žádnou takovou podmínku pro podání tohoto druhu žaloby nestanoví. 8. Soud prvního stupně zvolil správná kritéria a pořadí způsobů vypořádání platící při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Správně poukázal na to, že v daném případě hraje důležitou roli tvar a velikost tohoto pozemku, význam tohoto pozemku, včetně jeho účelu a proto také správně nepřistoupil k reálnému rozdělení pozemku, i když se jedná o primární způsob vypořádání. Platí totiž, že za případy, kdy reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné, se považují z hlediska v této otázce dlouhodobě ustálené judikatury (již od doby předchozího občanského zákoníku až doposud) ty případy, kde by ani po rozdělení nemohly vzniknout samostatné věci, jednak případy, kde by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníkovi takovým způsobem, který odpovídá jejich povaze a společenskému zájmu. U pozemků zejména závisí na jejich poloze, celkové ploše i tvaru. V daném případě je celkem jasné, že reálné rozdělení tohoto pozemku není možné a nemělo by smysl, neboť pozemek je velmi úzký, je součástí silničního tělesa, navazuje na pozemek žalobkyně (viz mapka čl. 9 p. v.) Za situace, že nebylo možné reálné dělení předmětného pozemku, soud prvního stupně správně přikázal věc žalobkyni na základě správně vyhodnocených kritérií uvedených v odůvodnění jeho rozsudku zejména pod bodem 9. a 10. Soud vyšel z velikosti podílů účastníků řízení, zohlednil funkci pozemku (přístup na pozemek žalobkyně) a součást silničního tělesa, což umožňuje i žalovaným užívání tohoto pozemku z titulu jeho veřejného užívání a jeho účelu do budoucna (komplex se sousedícím pozemkem ve vlastnictví žalobkyně). 9. Námitky žalované, že některá skutková tvrzení soudu prvního stupně jsou nesprávná a že byla převzata od žalobkyně, nemají pro posouzení věci žádný význam, neboť z hlediska zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví odkaz na to, že ve skutkových a právních závěrech soudu prvního stupně chybí to, že předmětný pozemek slouží k odvodu vody a že se nejedná o historický majetek, nemají tyto námitky žádný dopad do zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a nejsou nikterak významné. 10. Pokud prvá žalovaná namítá, že to byla žalobkyně, která kupovala předmětný pozemek s vědomím, že nemá na svůj pozemek jiný přístup, pak ani tato argumentace není zcela přesná, protože ke změnám zaměření pozemku došlo v důsledku nového zaměřování. Navíc je to samozřejmě i žalobkyně, která vlastní podíl na tomto pozemku, takže ani tento argument nelze přijmout, neboť prostřednictvím tohoto majoritního podílu přístup na svůj pozemek má. 11. V obecné rov