10 CO 69/2022-345 — Krajský soud v Plzni

1. Napadený rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu žalobce o určení, že je jediným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemků parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], byl ke dni úmrtí [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 40 700 Kč (výrok II.). Výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 21 684 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku se odvolal žalobce, který namítl nesprávné skutkové závěry soudu prvního stupně, když podle názoru žalobce se soud schoval za znalecký posudek a jeho doplňky a tyto hodnotil izolovaně. Namítl, že ve znaleckém posudku není podpis z darovací smlouvy zemřelého [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zařazen do časové osy. Napadl správnost a srozumitelnost znaleckého posudku, když citoval pasáž z výpovědi znalkyně, kde mluvila o tom:,,že si tipuje, že při podpisu na darovací smlouvě si pisatel ruku mohl přidržovat, protože to je značně roztřesené a je zde zátrh u jména [jméno] (nad velkým [anonymizováno]), je tedy zřejmé, že pisateli dělá psaní velké potíže. Toto jsou znaky tremoru, kdy pisatel není schopen udělat plynulou kličku. Co se týče příjmení, je možné, že zde si pisatel již ruku nedržel, dochází k rozvolnění a k dynamičtějšímu podpisu. U podpisu však nebyla a jsou to pouze mé domněnky, co se týče držení té ruky, ovšem stojím si za nimi“. Tento závěr znalkyně je podle názoru žalobce postavený pouze na domněnkách. Je totiž nelogické a ničím nepodpořené tvrzení znalkyně, že u podpisu [příjmení] na darovací smlouvě jde o podpis spontánní, dynamický bez známek třesu a její tvrzení o tom, že dochází k rozepsání pisatele, je podle názoru žalobce absurdní. Podle žalobce takový pisatel tenduje ke zkrácenému projevu, neboť pro únavu není delšího projevu schopen. Pisatel píše pomalu, těžce, bez odlehčených linií a krátkých švihových elementů a některé litery lepí dohromady. Tyto závěry odpovídají srovnávacím podpisům v matriční knize a návrhu na vklad u podpisu [příjmení] na darovací smlouvě takový rozpad patrný není. Z tohoto důvodu navrhoval žalobce doplněk ke znaleckému posudku, tzn. analýzu nepatrných detailů. Znalkyně při výslechu uvedla, že prováděla časovou osobu, že byla patrná degradace podpisu pisatele a snížení schopnosti psát. Jelikož v posudku není časová osa znázorněna, žalobce pro názornost založil listinu, jak by taková časová osa měla vypadat. Žalobce tedy namítá, že posudek včetně doplňků neobsahuje časovou osu ve vazbě na vznik sporného podpisu a jeho adekvátnost a neobsahuje posouzení šíře variability srovnávacích podpisů se zaměřením na jejich spontánnost a na vývoj v čase. Dále pak také v odvolání namítl, že znalkyně nesplnila znalecké standardy vydané československou společností písmoznaleckou. Sporným podpisem se rozumí především příjmení [příjmení] vyhotovené na darovací smlouvě a žalobce vyslovil názor, že úroveň sporného podpisu odpovídá období několika měsíců před datem na smlouvě, kdy ještě nebyla patrná tak razantní degradace pisatelova písma. Jestliže není najisto postaveno, jak se projeví příjmení [příjmení] vyhotovené na darovací smlouvě v tzv. časové osobě vývoje podpisu, pak žalobce zpochybnil časový údaj uzavření darovací smlouvy, a to, zda smlouva byla vůbec uzavřena. Podle názoru žalobce nedošlo ke včasnému přijetí návrhu smlouvy, což opírá o závěr rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 1244/2009, podle kterého byl-li zpochybněn údaj týkající se časového okamžiku (data) uzavření kupní smlouvy, pak se z hlediska právní perfekce uzavření této smlouvy přesouvá důkazní břemeno na toho účastníka, který z tohoto tvrzení vyvozuje pro sebe příznivější právní následek, neboť zde panují pochybnosti o uzavření smlouvy. Dále v odvolání žalobce poukázal na ust. § 118a o. s. ř. s tím, že vycházel soud prvního stupně pouze z výpovědi žalované, která měla být přítomna u podpisu s [anonymizováno] [příjmení] a která uvedla, že k němu došlo dne 18. 8. 2020 Darovací smlouva je tímto datem opatřena stejně jako návrh na vklad do katastru nemovitostí, přičemž podpisy [anonymizováno] [příjmení] na obou listinách byly znalkyní označeny jako pravé. Za této situace soud pokládal okruh důkazů svědčící pro to, že [anonymizováno] [příjmení] dne 18. 8. 2020 skutečně podepsal darovací smlouvu a návrh na vklad do katastru nemovitostí za uzavřený a ucelený bez přítomnosti jakéhokoli logického rozporu, přičemž o absenci vůle [anonymizováno] [příjmení] nemůže být za existenci ověření jeho podpisu dne 20. 8. 2020 (správně 2018) ani uvažováno. Podle názoru žalobce měl být poučen dle ust. § 118a odst. 3, že má soud na věc jiný názor, aby doplnil svá tvrzení stran zpochybnění data uzavření darovací smlouvy a že dosud nenavrhl důkaz potřebný k prokázání svých tvrzení. Poučovací povinnost je vybudována na objektivním principu a navrhl, aby soud vyzval znalkyni k doplnění znaleckého posudku o tzv. časovou osu vývoje u podpisu [příjmení]. Soud prvního stupně se s tímto návrhem řádně nevypořádal. Tím by došlo ke zpochybnění uzavření darovací smlouvy ze dne 18. 8. 2018, která by v tento den nemohla být podle tvrzení žalobce podepsána a byla by tudíž neplatná. Dále v odvolání uvedl, že výslech účastníka řízení byl a je posuzován jako podpůrný důkaz, který má místo tam, kde skutečnost nelze prokázat jinak. Výslech účastníka řízení (žalované) je nezbytné rozlišovat od tvrzení účastníka, které může být součástí vyjádření k žalobě nebo může být součástí ústního vyjádření při jednání. Výslech účastníka má sloužit k tomu, aby jeho provedením byl soud přesvědčen o pravdivosti skutkových tvrzení. Není určen k tomu, aby teprve při něm účastník uváděl svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech. Nemělo by proto přicházet v úvahu, aby teprve výslechem účastníka byla doplňována neúplná či chybějící skutková zjištění. Soud prvního stupně však vycházel z účastnické výpovědi žalované, která měla potvrdit tu skutečnost, že [anonymizováno] [příjmení] svůj podpis vyhotovil na darovací smlouvě dne 18. 8. 2018. Jde o osobu přímo zainteresovanou na výsledku sporu a nemůže být objektivním pramenem poznání pro soud. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobě vyhověl. 3. K odvolání žalobce se písemně vyjádřila žalovaná. Žalovaná namítla, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že znalecký posudek soudní znalkyně je postaven pouze na domněnkách. Otázka způsobu psaní podpisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebyla předmětem znaleckého zkoumání. Tato otázka byla položena zástupkyní žalobce během výslechu znalkyně dne 30. 9. 2020 a znalkyně tak odpovídala na tento konkrétní dotaz a k dotazu vyslovila svoji domněnku. Uvedená domněnka však nemůže mít s ohledem na jednoznačnost a konzistentnost závěrů znaleckého posudku vliv na závěr znaleckého zkoumání. Znalkyně zkoumala pravost podpisu jako celku, přičemž tento podpis byl posuzován v kontextu jeho jednotlivých součástí a znalkyně měla k dispozici pro srovnání autentické podpisy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které nebyly zpochybněny a u nichž bylo postaveno najisto, že se jedná o jeho pravé podpisy. Žalobce sice sporuje závěry znaleckého posudku, ale k jejich zpochybnění nepředložil jakýkoli důkaz. Pokud jde o žalobcem akcentovanou časovou osu vývoje podpisu pisatele, pak uvedla žalovaná, že tato otázka nebyla předmětem znaleckého zkoumání ani zadání a podle názoru žalované by takové zkoumání bylo zcela nadbytečné a nehospodárné. To, že znalecký posudek neobsahuje časovou osu, pak nezpůsobuje nedostatek znaleckého posudku, neboť znalec žádnou takovou povinnost nemá. Pokud jde o žalobcem zmiňované standardy pro vymezení znalecké práce v oboru písmoznalectví a kriminalistika se zaměřením na zkoumání ručního písma a standard pro zkoumání podpisu, které měla vydat [anonymizováno 5 slov], pak poukázala žalovaná na to, že tato organizace je zájmové sdružení sdružující odborníky v oblasti forenzního zkoumání ručního písma, která působí na území ČR a SR, usiluje o spolupráci se zahraničními spolky obdobného zaměření. Nejde o žádnou profesní organizaci, ale o zájmové sdružení. Standardy vydané takovým sdružením nejsou závazné pro soudní znalce a nezávaznost těchto doporučení a tedy jejich absence nemá vliv na validitu znaleckého posudku a jeho závěry, navíc pak zájmové sdružení má 25 kmenových členů a 4 řádné členy. Odůvodnění odvolání žalobce bylo zcela nepochybně konzultováno s odborníkem a je třeba položit si otázku, proč žalobce za situace, kdy časové ose přisuzuje takový význam, si nenechal vyhotovit oponentní znalecký posudek. Další zpracování znaleckého posudku a vypracováním časové osy by však podle žalované bylo nadbytečné, protože soud se s touto námitkou správně vypořádal. Soud prvního stupně uvedl, že podpis na darovací smlouvě uznal [anonymizováno] [příjmení] za vlastní dne 20. 8. 2020 na Městském úřadě v [obe