11 CO 125/2022-154 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně určil, že žalobkyni svědčí dědické právo po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [anonymizována dvě slova], a žalované uložil zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 40 580 Kč. Rozhodnutí odůvodnil tím, že po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně je zůstavitelovou dědičkou ve třetí třídě dědiců podle § 1637 o. z. jako osoba spolužijící, když žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku od jeho smrti ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost. Žalobkyně a zůstavitel žili společně v domácnosti žalobkyně v [obec] minimálně po smrti bratra zůstavitele [jméno] [příjmení], který zemřel [datum]. Jejich soužití bylo soužitím druha a družky. Jako dlouholeté partnery, druhy a osoby, které k sobě patří, je charakterizovali slyšení svědci, kteří se s nimi stýkali po celá léta. To, že zůstavitel potřeboval mít kontrolu nad svým majetkem v [anonymizována dvě slova], je logické. To, že zůstavitel před svou smrtí chtěl v nemovitosti bydlet, aby ji hlídal, neboť mu předtím byl odcizen motocykl, odpovídá jeho naturelu a osobnostním rysům. Trvalé žití zůstavitele, aniž byl evidenčně přehlášen na adresu žalobkyně [obec a číslo], na tom nic nemění. Bylo prokázáno, že zůstavitel se o zvířata, která měl v [anonymizováno], osobně nestaral, pověřil tím sousedy [anonymizováno] O přebývání a žití v domácnosti žalobkyně svědčí i záznamy ze spisu prošetřující smrt [anonymizováno]. [příjmení]. Bylo prokázáno slyšením svědků, výpovědí žalobkyně a listinnými důkazy, zejména policejními spisy, že žalobkyně a zůstavitel žili společně ve společné domácnosti v [obec], společně pečovali o tuto domácnost, každý podle svých možností a schopností sdružoval finanční prostředky (plechovka od kafe), hradili společně společné potřeby. Žalobkyně pro zůstavitele prala, vařila, starala se o jeho zdravotní stav a obstarávala společnou domácnost v [obec]. Tvrzení, že žalobkyně vyhodila zůstavitele před jeho smrtí z [obec], nebylo prokázáno. Je nepochybné, že vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem byl vztah dvou nejbližších lidí. Bylo prokázáno, že zůstavitel měl zájem zvelebovat dům a okolí v [obec], postavil skleník, přístřešek na auto, rozčiloval se, když se skládalo na dvoře dříví. Svědkyně [příjmení] uváděla, že vozil žalobkyni dříví. Ze strany žalované bylo uváděno, že si žalobkyně stěžovala, že se zůstavitel vyjadřoval i k nákupu kotle do [obec]. Žalobkyně i svědci se vyjadřovali k nejniternějším záležitostem rodiny zůstavitele. Je otázkou, zdali někteří svědci byli na sporu majetkově zainteresováni. Svědek [příjmení] nepochybně, neboť je synem žalované. Ve své výpovědi nebyl schopen se jednoznačně vyjádřit, v jakých osobních kontaktech byl se zůstavitelem a žalobkyní, kdy odkazoval na útržky rozhovorů. Jako očitý svědek vypovídal jen ke stavu domácnosti v [anonymizováno], poslední návštěvě žalobkyně po smrti zůstavitele a k tomu, že dvakrát třikrát do roka zůstavitel se žalobkyní přijeli do [obec]. Svědkyně [příjmení] uvedla, že před smrtí zůstavitele se mu snažila pomoci prodat stavební parcelu v [obec], sousedící s jejím domem. Toto její konání ve vztahu ke svérázné charakteristice zůstavitele nesedí. Na jednu stranu nedovolil nikomu sáhnout na majetek, nevyplatil ani své sestře dědický podíl po bratrovi, nepořídil pro případ smrti, neměl zřízený účet, a na druhou stranu by pověřil někoho jednat ohledně prodeje své nemovitosti. Manželé [příjmení], sousedé z [anonymizováno], vypovídali velmi formálně, jejich výpověď koresponduje s výpovědí ve věci smrti [anonymizováno]. [příjmení]. Starali se o zvířata zůstavitele, neboť v domě v [anonymizováno] pobýval velmi zřídka. Svědci [příjmení] s [příjmení] se snažili zpochybnit vztah žalobkyně a zůstavitele tím, že uváděli, že zůstavitel měl vdané ženy, i v době, kdy již měl vztah se žalobkyní. [anonymizováno] [příjmení] jako bývalá partnerka zůstavitele uvedla, že zůstavitel měl sice svéráznou povahu, avšak k ženám se choval vždy hezky. Vztah se žalobkyní navázal až poté, co byl ukončen jejich vztah. Vyjádřila se, že určitě zůstavitel byl druhem žalobkyně. Jedná se o svědkyni, která je nestranná a nemá jakýkoliv zájem na věci. Ve věci vypovídala jako účastnice řízení pouze žalobkyně. Žalovaná zpochybňovala družský vztah žalobkyně a zůstavitele, ale k prokázání svého tvrzení nenabídla svůj výslech. [anonymizováno]. [příjmení] k tomuto vypovídal pouze povšechně, [anonymizováno]. [příjmení] hodnotila svéráznost zůstavitele a žalobkyni jako osobu, která nepochybně byla partnerkou zůstavitele, ale přes jeho svéráznou povahu s ním nežila, protože on s nikým nechtěl žít. Je zde pochybnost, zdali nemá majetkový zájem na dané věci s ohledem na možnost prodeje parcely v [obec], která sousedí s jejím domem. Naopak svědci, navržení žalobkyní, vyjma svědkyně [příjmení], jsou osobami žijícími v obci [obec], popř. v okolí, zůstavitele znali jako svého předchozího zaměstnavatele či kamaráda, a scházeli se u žalobkyně. Potvrzovali dlouhodobý partnerský družský vztah, kdy zůstavitel sdílel společnou domácnost se žalobkyní se všemi specifiky, který tento vztah charakterizuje a vyplývající z individualit žalobkyně a zejména zůstavitele. Minimálně rok před smrtí byl zůstavitel nepochybně slabší v partnerském vztahu a vyžadoval větší pozornost a větší péči, které mu žalobkyně nepochybně poskytla. Kdyby nechtěl tuto pozornost a péči přijímat, určitě s ohledem na svoje charakterové a volní vlastnosti by se vymezil razantněji než jen tím, že si chtěl ohlídat svůj majetek a pár týdnů před smrtí bydlel v [anonymizováno], kam za ním však několikrát za den žalobkyně dojížděla, aby mu přivezla jídlo, vyprala ošacení a postarala se o jeho zdravotní stav. Jednoznačně bylo prokázáno, že mezi zůstavitelem a žalobkyní se jednalo po dobu delší jednoho roku o trvalé společenství hospodářské, partnerské i sociální, které vedli společně v domácnosti žalobkyně v [obec]. S nikým jiným zůstavitel společnou domácnost nevedl. To, že občas přebýval v [anonymizována dvě slova], bylo přirozené, neboť zde prožil kus života, žili tam jeho rodiče a bratr. 2. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalovaná, která namítala, že podstatná část odůvodnění rozsudku je popisná, soud uvádí obsah jednotlivých podání účastnic i důkazů, aniž by je hodnotil dle hledisek § 157 odst. 2 o. s. ř. V odůvodnění rozsudku chybí výklad o společné domácnosti a péči o společnou domácnost z ustanovení § 1637 o. z. a jeho aplikace na daný případ. Soud soužití žalobkyně a zůstavitele nepoměřoval judikaturou. Názor soudu, že žalobkyně byla osobou nejbližší zůstaviteli je nepodloženým závěrem, z žádného důkazu to nevyplynulo. Soud se nevypořádal ani s námitkami žalované o porušení koncentrace řízení. Svědkyně [příjmení] byla vyslechnuta podruhé po koncentraci, aniž žalobkyně zdůvodnila, proč svědkyni opakovaně navrhuje vyslechnout, konkrétně k čemu, aby bylo možné posoudit, zda návrh je přípustný nebo nikoliv. Soud v odůvodnění rozsudku nerozlišil, co z její druhé výpovědi bylo porušením koncentrace a co nikoliv. Jedná se o vadu řízení, neboť mohla utvrdit nalézací soud v náhledu na věc. Oproti tomu soud kriticky hodnotil výpověď svědků [příjmení] a [příjmení]. Jejich výpověď jen proto, že dle názoru soudu necharakterizovali, jaký vztah žalobkyně a zůstavitel měli, nemůže být méně věrohodná, než dalších svědků. Názor, že se svědci snažili zpochybnit vztah žalobkyně a zůstavitele tím, že zůstavitel měl mít vdané ženy, i v době vztahu s žalobkyní, soud nezdůvodnil. Jestliže toto tvrzení svědků nebylo potvrzeno jinými důkazy, znamená to jen, že se neprokázalo, bez dopadu na věrohodnost těchto svědeckých výpovědí. Obdobně nesprávně soud vyslovil pochybnosti, zdali svědkyně [příjmení] nemá majetkový zájem na věci s ohledem na možnost podeje parcely v [obec], když nic takového prokázáno nebylo. Soud se ani nezmínil, že žalobkyně prokazatelně lhala, když tvrdila, že 6-7 týdnů před smrtí zůstavitele u něho v [anonymizováno] bydlela. Pokud zůstavitel nezanechal závěť, mohlo tomu být i tím, že ji nepořídil záměrně, že dědit po něm bude toliko žalovaná jako sestra a nechtěl, aby žalobkyně byla dědičkou. Dosavadní závěry soudu nejsou správné, soud se měl vypořádat s konkrétní argumentací žalované, že žalobkyně nesplňuje podmínky k dědictví a je tu řada skutečností, pro něž si zůstavitel chtěl ponechat samostatnost finanční a majetkovou a jeho adresa trvalého bydliště nebyla formální. Tomu by svědčil též fakt, že vztah mezi žalobkyní a zůstavitelem nebyl vždy harmonický. O tomto vztahu může svědčit i údaj o pohřební kytici, kterou k pohřbu zůstavitele měla objednat žalobkyně, ale poté objednávku dle svědkyně [příjmení] měla zrušit. Žalobkyně předložila strohé potvrzení pohřební služby, že smuteční kytice byla zaplacena. Návrh žalované na vyžádání příjmového dokladu od pohřební služby byl zamítnut a rozpor zůstal nevyřešen. Soud k argumentům žalované neuvedl nic, zcela je pominul. Plechovka od kafe so