18 CO 21/2022-117 — Krajský soud v Plzni

1. Rozsudkem ze dne 10. 12. 2021 Okresní soud v Tachově zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 16 640 Kč s příslušenstvím (výrok I). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 7 550,40 Kč, splatnou do 3 dnů od právní moci rozsudku. Dospěl k závěru, že návrhu žalobce nelze vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že kupní smlouva mezi účastníky byla uzavřena platně i v souvislosti se sjednanou kupní cenou, kdy z uvedeného důvodu k bezdůvodnému obohacení na straně žalované na úkor žalobce nedošlo. Bylo prokázáno dále, že na kupní ceně pozemku se účastníci kupní smlouvy před jejím uzavřením dohodli, a proto je daná smlouva pro tyto účastníky závazná, kdy na její platnost nemá vliv případná zjištěná nesprávnost obvyklé ceny věci. Je nutné říci, že podstatné z hlediska stanovení kupní ceny věci v případě prodeje věci by bylo, pokud by tato nesrovnalost byla zjištěna před uzavřením kupní smlouvy. Argumentaci žalobce související se stanovením kupní ceny při převodu nemovitostí dle zákona o půdě a oceňování náhradních pozemků podle zákona o půdě nelze analogicky použít na stanovení obvyklé ceny pro účel sjednání kupní ceny ve smlouvě o převodu nemovité věci. V případě vydání náhradních pozemků dle zákona o půdě musí být tyto oceněny dle vyhlášky č. 182/88 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/90 Sb. Kupní cena v případě prodeje věci musí být stanovena ve výši ceny obvyklé. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Namítl v něm, že zásadní pochybení v napadeném rozhodnutí spočívá v tom, že soud dospěl k nesprávnému právnímu závěru, pokud vychází z toho, že„ bezdůvodné obohacení lze získat jen tam, kde vůbec žádný právní titul není dán nebo původní právní titul odpadl“. Zásadní pro posouzení věci je to, že v případě smluv uzavřených mezi SPÚ a uživateli pozemku v zahrádkové osadě v režimu nárokového převodu podle § 10 odst. 3, respektive § 10b zákona č. 503/2012 Sb., nešlo o projev svobodné vůle smluvních stran, nýbrž byla realizována zákonem stanovená povinnost převést na uživatele pozemků v zahrádkové osadě pozemky za cenu obvyklou ve smyslu § 2 zákona č. 151/1997 Sb. Nejde o případ, kdy by bylo na úvaze SPÚ, respektive žalobce, zda a za jakých cenových podmínek bude převod realizovat, zákon mu nedává možnost realizovat převod za dohodnutou cenu. Poukázal na jednotnou judikaturu k této problematice, když je dlouhodobě opakován názor, že smlouvy, kterými převádí Pozemkový fond pozemky v režimu nárokového převodu, nejsou projevem svobodné vůle smluvních stran, nýbrž jejich prostřednictvím byla realizována zákonem stanovená povinnost převést pozemky za zákonem stanovených podmínek zákonem stanoveným subjektům. Pokud došlo v souzených případech k převodu pozemků v hodnotě vyšší než zákonné, učinil tak převádějící subjekt mimo rámec zákona, a proto i bez právního důvodu, čímž se žalovaná (nabyvatelka pozemku) na úkor žalobce (převádějícího) bezdůvodně obohatila. K vydání bezdůvodného obohacení je legitimován ten, kdo se obohatil, nikoliv znalec, který pochybil při zpracování znaleckého posudku. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobnímu návrhu vyhověl. 3. Žalovaná ve vyjádření k podanému odvolání navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. 4. K odvolání žalobce odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k obsahu odvolání žalobce i k vyjádření žalované k tomuto odvolání a dospěl poté k závěru, že odvolání není důvodné. 5. V posuzované věci žalobce převedl na žalovanou předmětnou nemovitou věc kupní smlouvou ze dne 15. 12. 2016. Žalobce se domáhá zaplacení částky 16 640 Kč s příslušenstvím představující rozdíl mezi kupní cenou, za kterou byl pozemek žalované prodán a jež měla být stanovena na základě znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ve výši 3 990 Kč a mezi kupní cenou, která byla stanovena na základě později zpracovaného znaleckého posudku [anonymizováno 6 slov] [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec]. Tímto výše uvedeným posudkem byla kupní cena převáděného pozemku stanovena částkou 20 630 Kč. 6. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním. 7. V projednávané věci měla být kupní cena stanovena na základě znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení], přičemž objednávku tohoto posudku učinil žalobce, který rovněž koncipoval kupní smlouvu ze dne 15. 12. 2016. Obvyklá cena předmětného pozemku, jež byla stanovena tímto znaleckým posudkem, byla následně mezi účastníky sjednaná v kupní smlouvě jako cena kupní. Okamžikem podpisu se smlouva stala závaznou pro obě smluvní strany. 8. Samotný zákon o oceňování majetku (zákona č. 151/1997 Sb.) nestanoví konkrétní postup, jakým je žalobce v tomto případě povinen postupovat, a pokud byla cena obvyklá určována znaleckým posudkem, nedošlo při procesu uzavírání kupní smlouvy ze strany státu k porušení právních předpisů takovým způsobem, aby toto způsobovalo neplatnost ať již celé smlouvy či její části týkající se stanovení kupní ceny. Pokud žalobce později s takto určenou obvyklou cenou předmětných pozemků nesouhlasil, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalované, neboť bylo na žalobci, aby cenu řádně zjistil. Je třeba vycházet ze zásady, že smlouvy se mají dodržovat (pacta sunt servanda). Ke znakům právního státu a mezi jeho základní principy neoddělitelně patří zásada právní jistoty. Žalovaná jako běžný občan uzavřela kupní smlouvu se státem a měla by tedy být dána právní jistota občanů spočívající v tom, že stát postupuje v souladu se zákony. Lze navíc pouze spekulovat, zda by žalovaná při uzavírání kupní smlouvy vůbec akceptovala kupní cenu čtyřikrát vyšší a zda by za těchto jiných podmínek kupní smlouva byla uzavřena. 9. Snad pro úplnost je třeba uvést, že i odvolací soud považuje odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1189/2010, za nepřípadný, neboť tímto rozsudkem Nejvyšší soud řešil oceňování náhradních pozemků převáděných oprávněným osobám podle příslušných předpisů zákona o půdě, když pozemky měly být oceňovány způsobem v zákoně konkrétně vymezeným. 10. Vzhledem k shora uvedeným skutečnostem odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř., včetně zákonu odpovídajícímu výroku o nákladech řízení. 11. Žalovaná byla úspěšná i v odvolacím řízení a má proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 142 odst. o. s. ř., s přihlédnutím i k § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady odvolacího řízení žalované spočívají v odměně za jeden úkon právní pomoci ve výši 1 780 Kč a v náhradě za jeden režijní paušál 300 Kč. Po připočtení 21 % DPH ze součtu uvedených částek představují náklady odvolacího řízení, na jejichž náhradu má žalovaná právo, částku 2 516,80 Kč.