§ 2 zákon o oceňování majetku – Způsoby oceňování majetku a služeb
Zákon o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) · 151/1997 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 zákona o oceňování majetku stanoví, že majetek a služby se oceňují obvyklou cenou, pokud zákon nestanoví jinak, přičemž definuje obvyklou cenu a za určitých podmínek umožňuje ocenění tržní hodnotou. Obvyklá cena je základní způsob ocenění: Většina majetku a služeb se oceňuje cenou, která by se za ně běžně zaplatila na trhu, bez vlivu zvláštních okolností. (§ 2 zákona č. 151/1997 Sb., zákon o oceňování majetku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Způsoby oceňování majetku a služeb
- Týká se: kupující, prodávající
- Judikatura: na § 2 odkazuje 131 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 151/1997 Sb.
(1) Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou.
(2) Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním.
(3) V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.
(4) Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle.
(5) Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu předmětu ocenění, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat využitelných pro ocenění. Podrobnosti k určení obvyklé ceny a tržní hodnoty stanoví vyhláška.
(6) Mimořádnou cenou se rozumí cena, do jejíž výše se promítly mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího nebo kupujícího nebo vliv zvláštní obliby.
(7) Cena určená podle tohoto zákona jinak než obvyklá cena, mimořádná cena nebo tržní hodnota, je cena zjištěná.
(8) Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností.
(9) Jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je
a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění,
b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry),
c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci,
d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá,
e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví,
f) oceňování podle kurzové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu,
g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Obvyklá cena je základní způsob ocenění: Většina majetku a služeb se oceňuje cenou, která by se za ně běžně zaplatila na trhu, bez vlivu zvláštních okolností.
- Vyloučení specifických vlivů: Při určování obvyklé ceny se nezohledňují vlivy jako tísnivá situace prodávajícího/kupujícího, rodinné vazby nebo osobní citová vazba k majetku.
- Tržní hodnota jako alternativa: Pokud nelze obvyklou cenu určit, použije se tržní hodnota, která je definována jako cena mezi informovanými a nezávislými stranami, které nejednají v tísni.
- Transparentnost ocenění: Způsob určení obvyklé ceny nebo tržní hodnoty musí být v ocenění jasně popsán, odůvodněn a musí odpovídat danému majetku a účelu ocenění.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi obvyklou cenou a tržní hodnotou, neboť každá z nich má specifická pravidla pro své určení a použití.
- Při ocenění je třeba pečlivě zdůvodnit, proč byla zvolena tržní hodnota namísto obvyklé ceny, pokud k tomu došlo.
- Ocenění by nemělo být ovlivněno osobními vztahy nebo mimořádnými okolnostmi, které by mohly zkreslit reálnou tržní hodnotu majetku nebo služby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
… zjištění (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu – jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. – nepodléhá), obvyklá cena zástavy (všech zastavených nemovitostí) byla určena znaleckým posudkem ze dne 16. 1. 2020 znalce XP Invest s. r. o., a to vysloveně „podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku“, částkou 1 700 000 Kč (při zohlednění věcného břemene bydlení), resp. 3 400 000 Kč (bez zohlednění tohoto věcného břemene).
Tou se podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.
Znalkyně pak postupovala též v rozporu s § 2 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.
Související
§ 396 Účinnost (Zákon zákoník práce)§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 10 Účinnost (Vyhláška o odborné způsobilosti pro dist)§ 17 Seznam výkazů (Vyhláška Energetického regulačního úřadu)§ 15 Způsob předkládání regulačních výkazů (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 439)