61 CO 251/2021-762 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu na obnovu řízení, kterou podala žalovaná dne 16. 12. 2020 (výrok I) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 38 623 Kč na účet jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II). Rozhodnutí odůvodnil tím, že pokud žalovaná tvrdila důvody pro znalcovo trestní stíhání, měla pro tyto důvody návrh na obnovu řízení uplatnit ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí dovolacího soudu, tj. do 10. 10. 2018. Navíc je podstatné, že žalovanou tvrzené skutečnosti o nesprávnosti a nepravdivosti znalcova ocenění nejsou způsobilé založit přípustnost žaloby na obnovu řízení ve smyslu ust. § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť nejde o skutečnosti či důkazy, které nemohla žalobkyně uplatnit v původním řízení. Žalobkyně je naopak v původním řízení uplatňovala. Trestní stíhání znalce pak nebylo vůbec zahájeno, když nebyly shledány podmínky pro posouzení znalcova jednání jako jednání naplňujícího znaky skutkové podstaty trestného činu křivé výpovědi či nepravdivého znaleckého posudku. Ve vztahu k tvrzení, že se žalovaná dozvěděla o nezákonnosti metodiky ocenění znalce, je žaloba na obnovu řízení opět jednak opožděná a jednak nepřípustná. Zpochybňování znalcova ocenění měla žalovaná soustředit do doby, kdy toto ocenění probíhalo, respektive do skončení původního prvoinstančního řízení. Nyní nelze s úspěchem uplatňovat, že žalovaná po 4 letech od podání znaleckého posudku („ po 3 letech od skončení řízení“) objevila na internetu číkoli disertační práci o účincích vyhlášky č. 441/2013 Sb. a objevila také tuto vyhlášku, která byla v platnosti již od roku 2014. Ve vztahu k tvrzení žalované, že při stěhování své vlastní kanceláře dne 19. 11. 2020 objevila množství listin svědčících o křivých výpovědích žalobkyně a její matky ohledně investic do nemovitostí, které pro ni mohou přivodit příznivější rozhodnutí, soud prvního stupně opět uzavřel, že žaloba je nepřípustná, neboť žalovaná měla předmětné dokumenty po celou dobu uloženy ve svých prostorách, které léta užívala, měla si být vědoma toho, že v její výlučné dispozici se mohou nacházet či nacházejí listiny, které může v řízení použít jako důkaz, navíc dělala své matce účetnictví. To, že žalovaná listiny nedohledala v době, kdy řízení probíhalo, nezapříčinil nikdo další, jedná se o zavinění žalované a lze tak dospět pouze k závěru, že se nejedná o skutečnosti či důkazy, které žalovaná bez své viny nemohla použít v původním řízení (§ 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.). 2. Proti tomuto usnesení podala žalovaná včasné odvolání, v němž uvádí, že je přesvědčena, že rozhodnutí soudu v původním řízení byla učiněna zejména na základě nepravdivého znaleckého posudku a křivé výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který ocenil předmětné nemovitosti v rozporu s tehdy platnou vyhláškou č. 441/2013 Sb. Toto její přesvědčení se potvrdilo, když na přelomu října a listopadu 2020 na internetu našla platné znění vyhlášky č. 441/2013 Sb. a ještě disertační práci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která se touto problematikou zabývá. Znalec [příjmení] [příjmení] v rozporu s touto vyhláškou použil ke stanovení ceny nemovitosti výnosovou metodu, což vyhláška nepřipouštěla. Toto je první důvod pro obnovu řízení. Druhým důvodem je nález dokumentů, zejména různých účetních dokladů, které usvědčují její neteř [jméno] [příjmení] a její matku [jméno] [příjmení] z křivých výpovědí v původním řízení a z účelového zatajování listin, ze kterých by soud zjistil objektivní stav věci. V původním řízení měla pochybnosti o odborných znalostech znalce [příjmení] [příjmení] a otevřeně na tyto nedostatky v jeho posudku poukazovala. Očekávala, že soud prvního stupně akceptuje její argumenty a vyžádá revizní znalecký posudek, což také navrhla. Soud však návrhy a argumenty zamítl a za základ vzal právě jí napadený posudek [anonymizováno] [příjmení]. Když z disertační práce [anonymizováno] [příjmení] a z platného znění vyhlášky č. 441/2013 Sb. zjistila rozsah a závažnosti pochybení znalce [příjmení] [příjmení], rozhodla se podat mimořádný opravný prostředek. Listiny, které našla v archivu, byly listiny, které nashromáždila její matka. Do archivu chodili zaměstnanci žalované, listiny objevila až na podzim loňského roku. Předtím netušila, co pořadače v archivu ve skutečnosti obsahují. Od jejich založení do archivu uplynula řada let. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil k novému objektivnímu projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně s konkrétními pokyny k provedení důkazů a s právním názorem, jak má být znovu rozhodnuto. 3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvádí, že žalovaná ve svém odvolání znovu opakuje argumenty, se kterými se soud již ve svém usnesení zcela vyrovnal. Žalovaná z pohledu žalobkyně zcela nechápe institut obnovy řízení, obnova řízení rozhodně nemůže sloužit k tomu, aby napravovala chyby, kterých se žalovaná dopustila v prvotním řízení, kdy byla opakovaně poučována o nutnosti označovat důkazy. Skutečnost, že si žalovaná dělala„ pořádek“ až po právní moci rozsudku nemůže samozřejmě hrát žádnou roli, v takovém směru by mohlo dojít k obnově každého řízení a především k obrovské nejistotě účastníků řízení, kteří by se i po ukončení řízení museli nadále obávat toho, že řízení bude znovu otvíráno v případě, že druhá strana něco doma„ objeví“. Nepořádek ve vlastních věcech je zcela jasně zaviněním samotné žalované a nemůže jít k tíži žalobkyně. Dle žalobkyně není důvodem pro obnovu řízení ani napadání znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V napadení posudku jí nic nebránilo ani v původním řízení a žalovaná v tomto směru mohla směřovat vůči znaleckému posudku veškeré své výtky. Pokud tak neučinila, takto není důvodem pro obnovu řízení. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 5. V projednávané věci se soud prvního stupně podrobně zabýval veškerými důvody, kterými žalovaná žalobu na obnovu řízení zdůvodňovala a dospěl ke skutkovým i právním závěrům, s nimiž se odvolací soud zcela ztotožňuje a pro stručnost odůvodnění na ně odkazuje. 6. Žaloba na obnovu řízení je v občanském soudním řádu koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohl být znovu projednán pravomocně skončený spor nebo jiná právní věc, jestliže tu jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, pro které původní rozhodnutí o věci samé z hlediska správnosti a úplnosti skutkových zjištění a skutkových závěrů nemůže obstát. Žalobou na obnovu řízení neslouží k nápravě případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesně právních vad, když k nápravě právních vad slouží dovolání a k nápravě závažných procesních pochybení slouží žaloba pro zmatečnost, proto žalobou na obnovu řízení nelze ani napadnout hodnocení důkazů soudem v původním řízení. Žaloba na obnovu řízení je tak právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně nebo správně, ale nikoliv vinou účastníků nebo soudu. Skutečnosti, rozhodnutí a důkazy mohou být totiž důvodem obnovy jen tehdy, jestliže účastník, který se domáhá obnovy, je nemohl bez své viny použít v původním řízení před soudem prvního stupně, nebo za podmínek uvedených v § 205a a § 211 také před odvolacím soudem, tj. jedná se o skutečnosti a důkazy, které existovaly v době původního řízení, ale vůbec nevyšly najevo, tj. účastník v původním řízení o nich nevěděl a s přihlédnutím k procesní aktivitě, již lze od něj objektivně požadovat, vědět nemohl, nebo důvodem obnovy řízení může být nově nastalá možnost provedení důkazů, které z objektivních důvodů nemohly být provedeny v původním řízení. 7. V případě tvrzení žalované v projednávané věci týkající se trestné činnosti znalce a chybného vypracování znaleckého posudku je třeba uvést, že znalec vypracoval znalecký posudek dle předpisů platných v době zpracování posudku, jež navíc platí i v době současné, a měla-li žalovaná jakékoliv výhrady vůči tomuto posudku, mohla je vznášet kdykoliv v průběhu původního řízení. Pokud žalovaná v rámci odvolacího jednání dále uvedla, že jí nebylo v předchozím řízení umožněno řádně předkládat všechny důkazy, k tomu odvolací soud uvádí, že tato skutečnost není důvodem pro obnovu řízení, mohla by být jen důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost (§ 229 odst. 3 o. s. ř.) za situace, že v průběhu původního řízení byla žalované nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, ale i žalobu pro zmatečnost by bylo nutno podat v zákonných lhůtách dle ust. § 234 o. s. ř. V této souvislosti navíc odvolací soud uvádí, že z obsah spisu nic nenasvědčuje pravdivosti tohoto tvrzení žalované, když při ústním jednání před soudem prvního stupně dne 17. 5. 2017 zástupce žalované výslovně uvedl, že si žalovaná