64 CO 282/2021-437 — Krajský soud v Plzni

1. Označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovanému uložení povinnosti poskytnout jí na její e-mailovou adresu [email] informace o připsání celkové výše všech kupních cen uhrazených třetími stranami jako kupujícími žalované a informaci o provizi ve výši 10 % z těchto kupních cen ze zakázek zprostředkovaných žalované ze strany žalobkyně, k jejichž realizaci, tj. k dodání zboží kupujícím ze strany žalované došlo do 30. 9. 2019, s tím, že výrok obsahuje seznam žalobkyní označených zakázek (výrok I) a žalobkyni zavázal zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 30 392,68 Kč (výrok II). V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že základním důkazem pro rozhodnutí je smlouva o zprostředkování uzavřená mezi účastníky podle ustanovení § 2445 občanského zákoníku (o. z.) dne 4. 12. 2018 (dále též jen smlouva o zprostředkování, případně smlouva). V části III. odst. 3 smlouvy bylo dohodnuto, že zprostředkovateli (žalobkyní) vzniká nárok na provizi za podmínek také za zprostředkování transakcí před uzavřením této smlouvy, s tím že soupis těchto transakcí tvoří přílohu č. 1 této smlouvy. Žalobkyni měla náležet provize, pakliže dojde k dodání zboží, které je předmětem vyjmenovaných zakázek, do 30. 9. 2019 a třetí osoba (zákazník) uhradí kupní cenu. Účastníci řízení ovšem shodně uvedli, že ve skutečnosti příloha č. 1, ač na ni smlouva odkazuje, neexistuje a nikdy neexistovala. Žalobkyně neprokázala, že účastníci vycházeli ze seznamu transakcí, který byl žalobkyní zaslán 21. 1. 2019 jako tzv. backlog z 31. 12. 2018. Předložila pouze listiny převážně v německém jazyce, které by měly prokazovat její komunikaci s žalovanou o konkrétních zakázkách. Podle části II. odst. 2 bod c) smlouvy o zprostředkování mohla být dodávka realizována jen v případě, že konkrétní objednávka byla potvrzena zájemcem s uvedením lhůty k dodání. Splnění této podmínky u žádné položky backlogu prokázáno nebylo. Pokud žalobkyně v podání z 24. 6. 2021 uvádí, že příloha 1 ke smlouvě sice mezi stranami sporu nevznikla, ale z komunikace jednoznačně vyplývá, že strany spolu komunikovaly o konkrétních předaných zakázkách, a žalovaná proto nemůže tvrdit, že žádné zakázky nepřevzala (viz č. l. 293 spisu), jde o tvrzení, které nijak neprokazuje předchozí písemný souhlas žalované s odsouhlasením zakázky. Žalovaná naproti tomu dokládala, že žalobkyně prostřednictvím svého jednatele [příjmení] měla k dispozici všechny vydané faktury žalované i saldokonto pohledávek. Předložila také žalobu, kterou jednatel žalobkyně podal (v jiné věci) proti žalované na poskytnutí informací. V této žalobě je obsaženo tvrzení žalobkyně, že žalovaná odmítla poskytnout informace, které již v minulosti poskytla. Žalobkyně prostřednictvím pana [příjmení] v minulosti pravidelně obdržela například podrobné informace z účetnictví, informace k obratu s dodavateli a zákazníky a sestavu otevřených objednávek do ledna 2021 (žaloba založena na č. l. 370-373 spisu). Nelze proto vyloučit tvrzení žalované uvedené v jejím podání z 5. 8. 2021, že žalobkyně požadovanými informacemi již sama disponuje. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Soudu prvního stupně vytkla, že opomněl provést důkaz (případně jej nezohlednil v rozsudku) zápisem z jednání společníků obou účastníků ze dne 20. 11. 2018, z jehož části přeložené do českého jazyka jednoznačně vyplývá účel a smysl smlouvy, která cílila nikoliv na zprostředkování jako takové, ale na vypořádání (účastníků) v závislosti na zakázky, které žalobkyně předala žalované. To, že se účastníci dohodli na ukončení činnosti žalobkyně a soustředění všech aktivit u žalované, dokládá také oznámení zákazníkům, které žalobkyně předložila. Soud prvního stupně se„ omezil na smlouvu o zprostředkování v její čistě jazykové podobě“ a nehodnotil ji v souvislosti s jinými důkazy. Dospěl tak k nesprávnému skutkovému zjištění, že se jedná o„ běžnou smlouvu o zprostředkování, aniž by reflektoval její skutečný účel a smysl“. Tímto čistě formalistickým výkladem nenalézá spravedlnost, nýbrž umožňuje žalované, aby se na základě smlouvy, kterou připravila, vyhnula splnění povinností, k nimž se zavázala. Závěr, že převzetí konkrétní zakázky žalovanou musí být učiněno písemně a formálně, nevyplývá z žádného z předložených důkazů, ani z jednání účastníků řízení. Žalobkyně předložila e-mailovou komunikaci, která prokazuje, že žalovaná předané zakázky zpracovávala a komunikovala s žalobkyní ohledně detailů těchto zakázek. Není možné, že by žalovaná tyto zakázky nepřevzala. Bez bližšího odůvodnění také soud vzal za prokázané tvrzení žalované, že žalobkyně má všechny potřebné údaje k dispozici, což má vyplývat ze zprávy zaměstnankyně žalované. Nejedná se o zaměstnankyni žalované, nýbrž o daňovou poradkyni. Z e-mailu (jehož je daňová poradkyně autorkou) jednoznačně nevyplývá, že by žalobkyně měla k dispozici informace, kterých se v řízení domáhá. Nepřípustný je odkaz soudu na řízení vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 15/2021, v němž má být obsažené vyjádření žalobkyně, že informacemi disponuje. Toto tvrzení je vytržené z kontextu, není pravdivé a hodnocení jiného sporu před jeho pravomocným skončením je nepřípustné. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Za zcela zásadní považuje neexistenci přílohy [číslo] ke smlouvě o zprostředkování, což je mezi stranami nesporné. Absenci dohody na předmětu vymezení objednávek či zakázek, které měly být pod smlouvu o zprostředkování podřazeny, potvrdila i žalobkyně. Odmítá, že by měla být shoda na příloze [číslo] v podobě tzv. backlogu, na který žalobkyně odkazuje. Již tato jediná skutečnost způsobuje, že je předmětná smlouva absolutně bezpředmětná. Žalobkyně podáním šikanózní žaloby sleduje viditelně jiné cíle. Argumentace žalobkyně, že zprostředkovatelská smlouva měla údajně jiný smysl, je účelová a ničím nepodložená. Žalobkyně sama potvrdila, že žádnou zprostředkovatelskou činnost neprováděla a nepředložila důkaz o tom, že by v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. c) smlouvy o zprostředkování měla jakoukoliv objednávku potvrzenou žalovaným jako zájemcem s uvedením lhůty k dodání. Jen taková objednávka by splnila podmínky smlouvy o zprostředkování. Požadovanými informacemi navíc žalobkyně již disponuje. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. Odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Žalobkyně se v řízení domáhá po žalované poskytnutí informací vymezených ve výroku přezkoumávaného rozhodnutí na základě tvrzení, že jí dle shora označené smlouvy o zprostředkování vznikl nárok na provize ze zakázek, ohledně kterých informace požaduje. Údaje o tom, zda a v jaké výši třetí osoby (zákazníci těchto zakázek) zaplatily žalované za dodání smluveného zboží jeho cenu, jsou nezbytné k uplatnění nároku žalobkyně na provizi ve výši 10 % z kupní ceny a žalovaná se k poskytnutí požadovaných informací ve smlouvě zavázala. Předmětem podnikání účastníků byla výroba a prodej technologických zařízení – elektronických jednotek„ IGBT driver“ a účastníci dlouhodobě spolupracovali tím způsobem, že žalovaná získávala zákazníky, jimž byla tato zařízení dodávána, a u žalované si objednávala jejich výrobu. Mezi účastníky, kteří jsou propojenými osobami (mají stejné společníky), sílily neshody, které vedly až k ukončení pospané obchodní spolupráce. Smlouva o zprostředkování měla upravit postup účastníků při ukončení společného podnikání a to tak, že žalobkyně by žalované jednak přenechala jí již sjednané, ale dosud neprovedené zakázky s třetími osobami, jednak by žalobkyni umožnila po omezenou dobu (do konce roku 2018) zprostředkovat zakázky nové, v obou případech za dohodnutou provizi. 6. Soud prvního stupně správně dovodil, že pro posouzení opodstatněnosti žaloby je rozhodující obsah smlouvy o zprostředkování, především ta její ustanovení, která upravují vznik práva na provizi, zejména čl. III. Žalobkyně své právo na informace odvozuje od článku III odst. 4 smlouvy, který upravuje splatnost provize a v němž účastníci sjednali, že„ zájemce (žalovaná) se zavazuje zprostředkovatele (žalobkyni) o připsání kupní ceny na svůj účet informovat prostřednictvím emailové zprávy do 3 pracovních dnů…“. Současně vzhledem ke kontextu celého ustanovení čl. III je zřejmé, že povinnost žalované informace podat se týká pouze těch zakázek, které jsou předmětem smlouvy a z nichž žalobkyni náleží právo na provize. Ostatně právě existencí práva na provizi z označených zakázek žalobkyně své právo domáhat se požadovaných informací, zdůvodňuje. 7. Žalobkyně argumentuje tím, že na smlouvu nelze nahlížet pouze jen jako na smlouvu o zprostředkování ve smyslu jejího zákonného vymezení v ust. § 2445 a násl. o. z. Odvolací soud s ní. Stran nových zakázek se dle smlouvy mělo postupovat tak, že žalobkyně, jako zprostředkovatel vyhledá zákazníka a zajistí, aby s ním žalovaná mohla uzavřít smlouvu, na jejímž z