10 CO 199/2021-1378 — Krajský soud v Plzni

[Anonymizovaný odstavec.] 2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolali oba účastníci řízení. Žalovaná proti výroku I. v celém rozsahu, s výjimkou náhradních pozemků, ohledně nichž byla žaloba zamítnuta a proti výroku V. Žalobce podal odvolání proti výroku I. v části, jíž soud prvního stupně částečně zamítl žalobu ohledně pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a ohledně pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] a dále proti výroku IV. napadeného rozsudku. 3. Odvolací soud rozsudkem ze dne 30. 3. 2023, č. j. 10 Co 199/2021-1263, rozsudek soudu prvního stupně v části odvoláním dotčené změnil tak, že se žaloba zamítá a výrok IV. zrušil (výrok I.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů částku 931 275 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.). V podrobnostech odkazuje na jím učiněné závěry a promítnuté pod body 38. až 44. odůvodnění, a to pokud jde o otázku aktivní legitimace žalobce a bod 45. v otázce vhodnosti pozemků k vydání, to je jejich převoditelnosti. Na skutečnost, že všechny vydané pozemky žalobci již nejsou v jeho vlastnictví a ani ve vlastnictví žalované, pak odvolací soud reagoval pod bodem 46. odůvodnění, v němž vysvětlil samotný výrok I. co do jeho formulace. 4. Nejvyšší soud o dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 30. 3. 2023, č. j. 10 Co 199/2021-1263, rozhodl rozsudkem ze dne 30. 8. 2023, č. j. 28 Cdo 2218/2023-1321, tak, že citovaný rozsudek odvolacího soudu ve výroku I., jímž byl ve výroku I. změněn rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 28. 5. 2021, č. j. 3 C 135/2016-757, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 7. 2021, č. j. 3 C 135/2016-801, tak, že žaloba o povinnosti žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec], [územní celek], byla zamítnuta, a dále ve výroku II. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení; jinak dovolání odmítl. 5. Dovolací soud uvedeným rozsudkem potvrdil správnost závěrů odvolacího soudu v otázce aktivní legitimace žalobce, přičemž pro stručnost odvolací soud odkazuje na odůvodnění podané pod body 15. až 22. K problematice vhodnosti náhradních pozemků požadovaných žalobcem k převodu se dovolací soud vyjádřil v bodech 27. až 34., připomněl ustálenou judikaturu při posuzování„ vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního a mimo jiné konstatoval, že zákon o půdě výslovně za zastavěnou část pozemku považuje i tu, která sice stavbou bezprostředně zastavěná není, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí a je potřebná k jejímu provozu a obsluze. Překážku vydání pozemku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě může být i funkční souvislost pozemků se stavbou; i u pozemků požadovaného jako náhradní je tedy nutno zvažovat i jeho případnou funkční provázanost s ostatními pozemky a stavby, jež mohou vytvořit vzájemně ucelený soubor pozemků a staveb – areál jako funkční celek. Pro závěr o funkční souvislosti pozemku a stavby není rozhodující, zda a jak jsou pozemky upraveny, nýbrž existence vzájemné provázanosti funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky. Přestože ani vydání některých nemovitostí tvořících funkční celek v širším smyslu bez dalšího vyloučeno není, vyžaduje si vždy mimořádně pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, potažmo toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb a ostatních pozemků a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které tento soubor plní. 6. S ohledem na skutkové poměry posuzované věci dovolací soud poukázal na jeho ustálenou rozhodovací praxi, jíž byly aprobovány i závěry o funkční souvislosti mezi pozemky užívanými jako zahrady s rodinnými domy, s nimiž tvoří ucelený soubor. V této souvislosti zdůraznil, že je třeba obezřetněji přistupovat k situacím, kde oprávněnou osobou nárokovaný pozemek jako náhradní obklopuje stavbu domu a slouží obyvatelům tohoto domu, s nímž tvoří jeden funkční celek. Dovolací soud uzavřel, že vzhledem k výše uvedenému se právní posouzení věci odvolacím soudem, jde-li o otázku, zda lze žalobci vydaný pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] považovat za vhodný převodu, jeví být přinejmenším předčasné, neboť ve světle citované judikatury se otázkou vhodnosti dotčeného pozemku k převodu dostatečně nezabýval, neboť patřičně nehodnotil hlediska širší funkční souvislosti mezi předmětným pozemkem a stavbou rodinného domu, nacházející se na sousedním pozemku parc. [číslo]. Uvedl, že v konkrétních poměrech řešené věci je skutkový stav založen na té okolnosti, že předmětný pozemek je z větší části připlocen k pozemku se stavbou ve vlastnictví třetí osoby a slouží jako zahrada. Taková charakteristika může svědčit o šířeji pojaté funkční provázanosti mezi předmětným pozemkem a stavbou rodinného domu, jež je součástí sousedního pozemku, a to zvláště v případě zahrad souvisejících s užíváním domů určených k individuálnímu bydlení, jak je aprobována i judikaturou dovolacího soudu. V situaci, kdy pozemek vydaný žalobci pro účely restituce jako pozemek náhradní může tvořit přirozené zázemí domu určeného k individuálnímu bydlení a naznačuje se nezbytnost funkčního využití pozemku pro stavbu, nelze o takové okolnosti při úvahách o převoditelnosti pozemku odhlédnout. Názor odvolacího soudu o tom, že„ připlocení“ části vydaného pozemku k sousední stavbě ještě není důkazem o funkční provázanosti pozemku se stavbou, je sice správný, nicméně definitivní úvahu na tom, že pozemek se stavbou netvoří funkční celek, na faktickém užívání pozemku v určitém rozsahu vymezeného oplocením zjevně vybudovat nelze. Důraz na pečlivé zkoumání individuálně daných okolností, je-li restituovatelný náhradní pozemek užíván vlastníkem sousedního pozemku či stavby, se podává nejen z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3527/2018, a ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 28 Co 2857/2018, ale rovněž z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2021, sp. zn. 28 Cdo 484/2021. 7. Dovolací soud uzavřel, že z uvedených důvodů je rozsudek odvolacího soudu v otázce převoditelnosti pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] založen na nesprávném právním posouzení věci, a je tím naplněn dovolací důvod uvedený v ust. § 241a odst. 1 o. s. ř. Dovolací soud současně neshledal, že by byly splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí nebo zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozsudku odvolacího soudu, pak nemohl postupovat jinak, než rozsudek odvolacího soudu v části výroku I. ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] zrušit, stejně tak v souvisejícím výroku II. a věc vrátit odvolacímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Současně konstatoval, že v případě ostatních dovolacích námitek žalované, pro něž nebylo dovolání shledáno přípustným nebo věcně projednatelným, dle ust. § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl s tím, že v dalším řízení je odvolací soud vázán vysloveným právním názorem dovolacího soudu a s pokynem, aby o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodl odvolací soud v novém rozhodnutí ve věci. 8. V souladu s výše uvedeným pokynem dovolacího soudu přistoupil odvolací soud k poučení adresovanému žalované a učiněné usnesením ze dne 25. 10. 2023, č. j. 10 Co 199/2021-1337, k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání tvrzení o funkční souvislosti pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] s pozemkem a stavbou ve vlastnictví třetí osoby ve smyslu„ areálové“ judikatury Nejvyššího soudu, vše ve stanovené lhůtě. 9. Žalovaná podáními ze dne 2. 11. 2023 a ze dne 21. 11. 2023 doplnila, že podstatná část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec] tvoří část zahrady, která náleží k domu stojícímu na pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví [jméno] [příjmení], která vlastní rovněž sousední pozemek parc. [číslo] Tyto nemovitosti tvoří ještě s částí parcely [číslo] která je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (přítele [jméno] [příjmení]), ucelený soubor nemovitostí, který je jimi dlouhodobě užíván k bydlení a jako zahrada. Dle přesného vytyčení hranice plotu zahrada částečně zasahuje též na pozemek parc. [číslo] předmětná část pozemku parc. [číslo] tvoří přibližně třetinu plochy celé zahrady. [jméno] [příjmení] získala parcely [číslo] od přítele [jméno] [příjmení] darovací smlouvou v roce 2018. Zahrada byla v současném rozsahu oplocena mezi léty 2009 až 2012, to je ještě předtím, než ji [jméno] [příjmení] získala. Když zjistila, že část zahrady se nachází na pozemku ve vlastnictví [anonymizována tři slova], požádala o možnost jejího pronájmu. Nájemní smlouva s ní však nebyla uzavřena z důvodu, že pozemek již byl propachtován [anonymizováno], a to až do doby, kdy byl na základě pravomocného rozhodnutí vydaného v tomto řízení převeden žalobci. S nájemcem pozemku ani s žalovanou nikdy nedošlo ohledně oplocení k žádnému sporu a [jmén