10 CO 248/2023-156 — Krajský soud v Plzni

1. Okresní soud v Domažlicích rozsudkem ze dne 5. 4. 2023, č. j. 5 C 319/2022-115, zamítl žalobu na vyklizení nemovitosti [čp.] na pozemku číslo parc. st. [číslo] a pozemku číslo parc. [číslo], vše evidované na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [název], [stát. instituce], pracoviště [obec] (výrok I.), a žalobcům uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 25 331 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podali si žalobci včasné odvolání, ve kterém soudu prvního stupně vytkli neúplné dokazování i nesprávná skutková zjištění s tím, že dle nich jsou tu další důkazy, které je možno uplatnit, přičemž mají také za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. 3. Žalobci se nejprve vymezili vůči tomu, co bylo žalovanou v průběhu řízení před soudem prvního stupně k věci uvedeno a soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku jako vyjádření žalované rekapitulováno, a v té souvislosti soudu prvního stupně vytkli, že zatímco vyjádření žalované ocitoval celé, tak návazné replice žalobců ze dne [datum] nevěnoval žádnou pozornost, což dle nich nenasvědčuje rovnosti stran v tomto řízení. 4. Dle žalobců soud prvního stupně také bagatelizoval postavení vedlejší účastnice na straně žalobců, tedy jejich matky s poukazem na to, že vedlejší účastnice na straně žalobců je s ohledem na svoji omezenou svéprávnost odkázána na aktivitu svého opatrovníka. Dále žalobci připomněli, že i oni jsou účastníky pozůstalostního řízení po svém zemřelém otci. 5. Následně žalobci podrobili kritice závěr soudu prvního stupně, že jim nesvědčí právo domáhat se vyklizení nemovitostí žalovanou, neboť nebyly předloženy žádné doklady, které by o omezení vlastnického práva žalované svědčily, a nesouhlasili také s jeho závěrem, že pro žalobu na plnění nesvědčí žalobcům žádný právní titul, který by omezoval výkon vlastnického práva žalované v jejich prospěch, že v řízení o žalobě na vyklizení nemovitostí nemůže soud zkoumat ani jako otázku předběžnou platnost smlouvy o zúžení a vypořádání společného jmění manželů uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v době a že zde není dán naléhavý právní zájem pro určení neplatnosti takové smlouvy. Naopak dle žalobců v souladu s platnou judikaturou mohou se domáhat žalobou na plnění vyklizení nemovitých věcí, které jsou jako vlastnictví žalované zapsány v katastru nemovitostí, neboť v důsledku neplatnosti právních jednání, prostřednictvím kterých měla žalovaná vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabýt, jí ve skutečnosti vlastnické právo k nim nesvědčí. Za nesprávný považují žalobci rovněž odkaz soudu prvního stupně na ust. § 170 a § 171 z. ř. s., jelikož k podání jakékoli žaloby nebyli žalobci dosud vyzváni a sami v rámci pozůstalostní řízení učinili návrh na zapsání duplicity vlastnického práva. 6. Dále žalobci soudu prvního stupně vytkli, že nebylo vyhověno jejich návrhu na přerušení řízení do právní moci řízení pozůstalostního po [jméno] [příjmení] s tím, že se k tomuto návrhu ve svém rozsudku okresní soud ani nevyjádřil, čímž ho učinil v tomto bodě nepřezkoumatelným. Žalobci nesouhlasili rovněž s tím, že by jim nesvědčila aktivní věcná legitimace k podání žaloby, jak to soud prvního stupně uzavřel s ohledem na to, že existenci práva na straně žalobců k nemovitému majetku v obci [název] nelze považovat za existující, neboť v případě, pokud by byl notářský zápis ohledně zúžení společného jmění manželů jejich rodičů posouzen správně, stali by se dědici tohoto majetku ke dni úmrtí svého otce, stejně jako vedlejší účastnice na jejich straně. Soud prvního stupně pochybil dle žalobců rovněž potud, pokud nevyhověl žádosti o odročení jednání podané opatrovníkem vedlejší účastnice, jelikož jeho stanovisko při ústním jednání nezjistil, čímž také učinil toto řízení neúplným. 7. Nesprávně dle žalobců vyhodnotil soud prvního stupně to, že žaloba na plnění nemá v dané věci svého místa, neboť je tomu právě naopak, jestliže v posuzované věci již k porušení práva došlo a jeho reparace lze dosáhnout uložením povinnosti k plnění (zde žalobci citovali ze stanoviska Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl ÚS-st. 21/05). Právě v rámci žaloby na plnění uplatněné žalobci měly být dle žalobců jako otázky předběžné zkoumány otázky existence práva či právního poměru. Naléhavý právní zájem žalobců na vyřešení dané věci je dle nich rovněž dán a je dle nich lhostejné, že [jméno] [příjmení] vystupuje v tomto řízení pouze jako vedlejší účastnice na jejich straně, neboť stojí na straně žalobců a je nabíledni, že její majetek byl absolutně neplatným právním jednáním, tedy notářským zápisem ze dne [datum], zmenšen, v důsledku čehož nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem v k. ú. [obec] žalovaná. 8. Soud prvního stupně dle žalobců pochybil i v tom směru, pokud se ve svém rozsudku důsledně nevypořádal s tím, z jakého důvodu neprovedl důkazy navrhované žalobci. Řízení je tedy dle žalobců neúplné, rozsudek nepřezkoumatelný, a proto žalobci navrhli, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 9. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobců uvedla, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za správné a ztotožňuje se s právním názorem soudu prvního stupně. Polemiku žalobců ohledně jejich zajištění otcem a ohledně vztahu s ním označila za nadbytečnou, jelikož tato tvrzení předmětem řízení nejsou, a ve vztahu k nim pak odkázala na své vyjádření před soudem prvního stupně. Pokud jde o nabytí vlastnického práva žalovanou, pak poukázala na to, že v době převodu na žalovanou byl jejich výlučným vlastníkem pan [jméno] [příjmení], kdy tento stav byl zapsán i ve veřejném seznamu, katastru nemovitostí, přičemž předchozí převody vlastnických práv k těmto nemovitostem s [jméno] [příjmení] neřešila a nebylo to ani její povinností. Nesouhlasila dále se závěry žalobců ohledně právní způsobilosti vedlejší účastnice na straně žalobců, tedy paní [jméno] [příjmení]. Dle ní pouze z důvodu, že žalobci nesouhlasí s vůlí pana [jméno] [příjmení], nejsou oprávněni žalovat na vyklizení nemovitostí a vrácení jejich osobám tak, jak učinili, jelikož zůstavitel pan [jméno] [příjmení] byl jejich vlastníkem a mohl s nimi nakládat dle svého uvážení. Žalobu podanou žalobci považuje tedy žalovaná za neoprávněnou a odvolání žalobců za nedůvodné, jelikož žalobci nejsou aktivně legitimováni k podání žaloby, kterou se domáhají vyklizení a vrácení nemovitostí jejich osobám. Soud prvního stupně přitom dle žalované zjistil na základě provedených důkazů dostatečně skutkový stav věci a na základě takto zjištěného skutkového stavu rozhodl. Žalovaná tedy navrhla potvrdit rozhodnutí soudu prvního stupně a přiznat žalované náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem. 10. Na podkladě včasného odvolání žalobců přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem dle ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalobců a vyjádření žalované k němu, a poté, co ve věci konal dne [datum] jednání, dospěl k závěru, že odvolání žalobců za důvodné považovat nelze. 11. V posuzované věci domáhali se žalobci žalobou podanou u Okresního soudu v Domažlicích dne [datum] vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit a vyklizené předat nemovité věci v [katastrální uzemí], [územní celek], a to pozemek č. st. parc. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemek č. parc. [číslo], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Tuto žalobu odůvodnili tím, že vlastníky předmětných nemovitých věcí v katastrálním území a obci [obec] byli manželé [jméno] [příjmení], [datum narození], a [příjmení] [příjmení], [datum narození], přičemž tyto nemovité věci spadaly do jejich společného jmění manželů. Mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] došlo na základě notářského zápisu ze dne [datum] k zúžení a vypořádání společného jmění manželů, a to tím způsobem, že se výlučným vlastníkem těchto nemovitých věcí stal pan [jméno] [příjmení], který následně darovací smlouvou ze dne [datum] daroval tyto nemovité věci žalované. Dle žalobců však nebyla [jméno] [příjmení] schopna právní jednání v podobě uzavření smlouvy o zúžení a vypořádání společného jmění manželů dne [datum] s ohledem na svoji duševní poruchu, kterou v té době trpěla, uzavřít s tím, že rovněž zpochybnili to, zda podpis [jméno] [příjmení] pod tímto notářským zápisem je jejím pravým podpisem. S ohledem na to přistoupil dle žalobců [jméno] [příjmení] k darování těchto nemovitých věcí žalované, i když nebyl jejich výlučným vlastníkem, přičemž tuto skutečnost vůči žalované žalobci také dne [datum] v podobě relativní neúčinnosti právního jednání uplatnili. Žalobci se tak jako dědici po [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum], domáhají vyklizení předmětných nemovitých věcí. Jelikož žaloba není podávána rovněž