§ 1489 OZ – Odmítne-li dědic dědictví pod podmínkou
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1489 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1489 občanského zákoníku stanoví, že odmítnutí dědictví musí být bezpodmínečné a úplné, a nelze jej vzít zpět, pokud dědic již projevil vůli dědictví přijmout, nebo pokud se již vyjádřil k přijetí či odmítnutí.
§ 1489
(1) Odmítne-li dědic dědictví pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti, je odmítnutí dědictví neplatné.
(2) K odmítnutí dědictví se nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout. Nepřihlíží se ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá.
Paragraf 1489 občanského zákoníku stanoví, že odmítnutí dědictví musí být bezpodmínečné a úplné, a nelze jej vzít zpět, pokud dědic již projevil vůli dědictví přijmout, nebo pokud se již vyjádřil k přijetí či odmítnutí.
Co to znamená v praxi
Dědic nemůže odmítnout dědictví s tím, že si klade nějakou podmínku (např. "odmítám dědictví, pokud mi dáte auto").
Dědic nemůže odmítnout dědictví jen částečně (např. "odmítám dluhy, ale přijímám majetek").
Pokud dědic svým jednáním dal najevo, že dědictví chce přijmout (např. začal s majetkem nakládat), nemůže ho později odmítnout.
Jakmile dědic učiní prohlášení o odmítnutí nebo přijetí dědictví, nemůže toto prohlášení odvolat.
Na co si dát pozor
Je důležité si uvědomit, že jakékoli jednání, které naznačuje přijetí dědictví, může zmařit pozdější snahu o jeho odmítnutí.
Rozhodnutí o přijetí či odmítnutí dědictví je konečné a nelze jej měnit.