13 CO 244/2023-23 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 941,60 Kč se specifikovaným příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I) a žalovanému dále uložil povinnost nahradit náklady řízení žalobkyni ve výši 1 886 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí a k rukám zástupce žalobkyně (výrok III). Lhůtu k plnění jak částky 22 941,60 Kč včetně příslušenství, tak přisouzených nákladů řízení, stanovil soud prvního stupně s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní. 2. Proti tomuto rozsudku, a to pouze do lhůty splatnosti přisouzené pohledávky a přisouzených nákladů řízení, podal žalovaný včasné odvolání. Žádal o prodloužení lhůty splatnosti, respektive povolení splátkového kalendáře k zaplacení přisouzených pohledávek, z důvodu, že je v současné době bez zaměstnání, pracoval v pozici koordinátora a o zaměstnání přišel z důvodu, že mu byl odebrán řidičský průkaz. Navrhoval splátky ve výši 500 Kč měsíčně, které by hradil již od měsíce dubna 2023 do doby, než by si našel nové zaměstnání. 3. Žalobkyně se k odvolání žalovaného nevyjádřila. 4. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v části odvoláním dotčené, tj. pouze ve výroku o splatnosti přisouzené pohledávky a ve výroku o splatnosti přisouzených nákladů řízení (§ 212 a § 212a o.s.ř.), včetně předcházejícího řízení, a aniž byl nucen k projednání odvolání nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.), dospěl k závěru, že lze odvolání žalovaného co do základu, tedy prodloužení splatnosti přisouzené pohledávky a nákladů řízení, vyhovět. 5. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 6. Výše citované ust. § 160 o.s.ř. umožňuje soudu určení delší lhůty k plnění nebo stanovení, že peněžité plnění může být ve splátkách, pokud existují důvody, ze kterých vyplývá, že ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu není osoba povinná k plnění, tedy žalovaný, pro své osobní majetkové poměry své povinnosti v zákonné třídenní lhůtě s ohledem na výši přisouzeného plnění dostát. Na druhou stranu však je soud povinen při úvaze o prodloužení lhůty splatnosti vzít v potaz i oprávněný zájem žalobkyně, aby se jí přisouzeného plnění dostalo v přiměřené lhůtě. V té souvislosti proto odvolací soud s ohledem na výši přisouzené pohledávky a žalovaným tvrzené aktuální nepříznivé majetkové poměry (ztráta zaměstnání v důsledku odebrání řidičského oprávnění, náklady na ubytování cca 5 500 Kč měsíčně)) povolil žalovanému zaplacení přisouzené pohledávky ve výši 22 941,60 Kč spolu s příslušenstvím ve splátkách. Výši měsíční splátky stanovil však odvolací soud nikoliv v žalovaným požadované částce 500 Kč měsíčně, ale ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to z důvodu, aby se úhrady přisouzené pohledávky dostalo žalobkyni v přiměřené době, za kterou odvolací soud považuje dobu zhruba 1 roku, a to i při zvážení celkové doby prodlení žalovaného se zaplacením uvedené pohledávky (tj. od listopadu 2021), tak aby prodloužením lhůty splatnosti nedocházelo k neúměrnému zvýhodnění dlužníka (žalovaného) oproti věřiteli (žalobkyni). Zároveň pak odvolací soud plnění ve splátkách vázal i na sankci ztráty výhody splátek při nezaplacení některé z nich. Tedy v případě, že žalovaným nebudou splátky řádně hrazeny, dojde ke ztrátě výhody splátek a dluh se stane splatným celý najednou. 7. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, jejichž splatnost je určena k rukám zástupce žalobkyně, odvolací soud s ohledem na výši této částky, tj. 1 886 Kč, nestanovoval její úhradu ve splátkách, ale určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu prodlouženou, a to v délce dvou měsíců od právní moci rozsudku. 8. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku o lhůtě splatnosti jak přisouzené pohledávky, tak nákladů řízení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil a rozhodl, jak ve výroku rozhodnutí odvolacího soudu uvedeno. 9. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a skutečnosti, že v odvolacím řízení účastníkům žádné náklady nevznikly.