14 CO 121/2023-42 — Krajský soud v Plzni

Soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I), uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 22 489,60 Kč (výrok II) a vrátil žalobci soudní poplatek ve výši 2 753 Kč (výrok III). V rámci částky 22 489,60 Kč přiznal žalobci i náhradu nákladů spojených se sepisem uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 17. 8. 2022. Žalovaný podal proti výroku II usnesení odvolání, namítaje, že náhrada nákladů zastoupení vzniklých v souvislosti s uplatněním nároku žalobci nepřísluší. Navrhl změnu napadeného usnesení tak, že žalobci bude přiznána náhrada nákladů řízení pouze ve výši 17 117,20 Kč. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce se vůči žalovanému domáhal náhrady škody spočívající v nákladech obhajoby v trestním řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl žalobce zproštěn obžaloby. Přípisem ze dne 17. 8. 2022 žalobce podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, uplatnil u žalovaného mimo jiné nárok na náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu v trestním řízení ve výši 75 055,80 Kč. Přípis byl žalovanému doručen dne 17. 8. 2022, žalovaný však škodu v zákonné šestiměsíční lhůtě nenahradil. Proto se žalobce domáhal svého práva žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 7. 3. 2023. Dne 14. 4. 2023 sepsal žalovaný přípis, v němž žalobci sdělil, že uvedený nárok činí nesporným. Dne 17. 4. 2023 žalovaný žalobcův nárok bezhotovostním převodem uspokojil a ještě téhož dne vzal žalobce žalobu zpět. Žalovanému je třeba přisvědčit v tom, že poškozený podle § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. nemá právo na náhradu nákladů právního zastoupení vzniklých v souvislosti s projednáním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Tyto náklady zahrnují nejen náklady spojené s případným ústním jednáním o nároku u příslušného úřadu, ale i se samotným uplatněním nároku podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. Náhradu nákladů zastoupení při uplatnění nároku tedy nelze poškozenému přiznat, a to ani jako náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky, ani jako náhradu nákladů řízení spočívajících v sepisu výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř. Ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. je vůči ustanovením § 137 odst. 1 a § 142a o. s. ř. ustanovením zvláštním a opírá se o úvahu, že předběžné projednání nároku u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen (srov. Vojtek, P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 3. vydání. C. H. Beck Praha 2012, str. 275). Souladem § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. s ústavním pořádkem se několikrát zabýval i Ústavní soud a toto ustanovení ústavně nekonformním neshledal (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. III. ÚS 726/17, ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1774/17, ze dne 23. 8. 2022, sp. zn. II. ÚS 1938/22, a ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. II. ÚS 1588/22). Náklady žalobce v řízení před soudem prvního stupně tedy spočívají pouze v nevrácené části soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (viz dále), v odměně advokáta za zastoupení při třech úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a sepis zpětvzetí žaloby) podle § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 4 140 Kč = 12 420 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 300 Kč = 900 Kč a v náhradě za 21 % daň z přidané hodnoty, již je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.), ve výši 2 797,20 Kč Náklady žalobce celkem činí 17 117,20 Kč a je třeba je zaplatit k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud žalobci do nákladů řízení zařadil nevrácenou část zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, a to navzdory chybnému – a již pravomocnému – výroku III napadeného usnesení. Soudní poplatek za žalobu činil podle položky 8a sazebníku 2 000 Kč. Žalobce na základě nesprávné výzvy soudu prvního stupně ze dne 8. 3. 2023, č. j. 5 C 42/2023-12, zaplatil poplatek ve výši 3 753 Kč, z nichž mu bylo na základě následného usnesení ze dne 17. 3. 2023, č. j. 5 C 42/2023-16, vráceno 1 753 Kč (viz platební poukaz na č. l. 18 spisu a záznam o vydání na č. l. 19 spisu). Soudní poplatek tedy zůstal zaplacen ve výši 2 000 Kč a po zpětvzetí žaloby měl být žalobci podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích vrácen v rozsahu 1 000 Kč s tím, že zbývajících 1 000 Kč zůstane součástí žalobcových nákladů řízení. Soud prvního stupně to však přehlédl a výrokem III napadeného usnesení vrátil žalobci poplatek ve výši 2 753 Kč. Jedná se však o chybu v počtech, kterou lze opravit podle § 164 o. s. ř. tak, že výše vratky bude opravena na 1 000 Kč. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl v odvolacím řízení plný úspěch a má proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů tohoto řízení, jež spočívají v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za jeden úkon (sepis odvolání) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč.