25 CO 130/2023-405 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 90 000 Kč (výrok I) a uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení 75 714,66 Kč (výrok II). V odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení částky 90 000 Kč s tím, že žalované poskytl na její bankovní účet dne 12. 11. 2018 částku 10 000 Kč, dne 13. 12. 2018 částku 30 000 Kč a dne 4. 1. 2019 částku 50 000 Kč. Žalovaná tyto prostředky ani přes písemnou výzvu nevrátila. Za přítomnosti svědka [příjmení] žalovaná vrátila žalobci peníze z jiného právního vztahu a v jiné částce. Žalovaná již předtím přijímala půjčky od žalobce, některé v hotovosti a některé bezhotovostně, na část zapůjčených peněz byly vystaveny dvě směnky znějící celkem na částku 135 000 Kč, které byly řádně uhrazeny. Žalovaná učinila nesporným, že si od žalobce půjčila částku 90 000 Kč, a to uvedenými třemi převody z účtu, tyto peníze však vrátila. Spolu se žalobcem založili firmu [právnická osoba], za tímto účelem žalobce již v červenci 2018 převedl na účet žalované 2x částku 50 000 Kč, kterou mu v srpnu 2018 opět vrátila, kromě toho si půjčila 90 000 Kč na nájemné stánku v [anonymizována tři slova], které jí žalobce zaslal v uvedených třech platbách. Žádné jiné zápůjčky mezi účastníky neproběhly. Směnky podepsala teprve následně proto, že to požadoval žalobce, aby to měli papírově v pořádku a peníze vrátila za přítomnosti [jméno] [příjmení] dne 1. 10. 2019 oproti vydání směnek. První směnka zajištovala výše uvedenou půjčku a druhá na 45 000 Kč byla vystavena z důvodu dorovnání vkladů do společnosti [právnická osoba] O věci soud rozhodl rozsudkem ze dne 3. 8. 2022, který odvolací soud následně zrušil a vyslovil právní názor o tom, že žalobce, jako majitel směnky nenese důkazní břemeno ohledně důvodu jejího vystavení, tedy žalovaná byla poučena, aby navrhla důkazy k prokázání tvrzení, že částka 90 000 Kč poskytnutá žalobcem na její účet byla kauzou směnky, a dále navrhla důkazy k prokázání tvrzení, že jí dne [datum] nebyla ze strany žalobce poskytnuta v hotovosti částka 135 000 Kč. Soud z elektronické komunikace z roku 2019 zjistil, že účastníci velmi podrobně a často komunikovali o všech možných otázkách. Dne 23. 1. napsala žalovaná žalobci, že chce od firmy odstoupit a svoji část prodat, téhož dne žalobce odpovídá, že pokud chce prodat svůj podíl, tak musí nejdřív dorovnat tento podíl a je třeba přesně spočítat, kolik kdo do toho dal. Žalovaná píše, že je ochotná mu to prodat za cenu, kterou mu momentálně dluží – 90 000 Kč. Téhož dne žalobce upřesňuje, že je třeba srovnat kapitál, jsou to jeho peníze, a když to žalovaná nesrovná, společnost nebude mít na zaplacení nájmu. Téhož dne pak žalovaná píše žalobci, že si od něj peníze půjčí, pokud s tím souhlasí. Žalobce odpovídá, peníze ti půjčím a sepíšeme na to papíry. Dne 19. 2. zasílá žalovaná žalobci výpočet znějící na částku 44 879 Kč, a žalobce odpovídá, že mu to vyšlo jinak. Dne 28. 2. se žalobce ptá žalované, jestli už byla na té poště. Poté, co žalovaná odpoví, že to nestihla, žalobce píše, tak jen až tam půjdeš, takto podepiš předem a nech si uznat podpis za pravý. Dne 18. 3. 2019 žalobce žalované napsal, že má příušnice, nicméně je z další komunikace zřejmé, že ho to v životě výrazně neomezovalo. Dne 19. 3. se ptá žalobce žalované, jestli pro něj má ty papíry, a žalovaná odpovídá, že to ještě nestihla. [jméno] [příjmení] písemně potvrdila, že žalované do podnikání půjčila 10 000 Kč, a že je nechtěla vrátit. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je kamarádkou žalované, a že od ní ví, že si žalovaná od žalobce půjčila peníze, které jí zaslal na účet, a vznikly proti tomu směnky. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že na jaře 2019 byla pozvaná žalobcem na kávu ve stánku CrossCafe, ukazoval jí ten den obálku s mnoha dvoutisícovými bankovkami s tím, že je půjčuje žalované. Později žalovaná přišla, on jí obálku předal a ona za to poděkovala. Soud výpověď této svědkyně hodnotí jako nevěrohodnou. Z deníku žalované pak soud zjistil, že v únoru 2019 jsou zde zapsány závazky k žalované vůči osobě [jméno] ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč, a poté je modrou barvou dopsáno 45 000 Kč. Dále je uveden závazek vůči mamce ve výši 80 000 Kč a modrou barvou dopsaný závazek ve výši 15 000 Kč a dále závazek vůči [jméno] 10 000 Kč a modrou barvou vůči účetní ve výši 10 300 Kč. Následně již žádné závazky zapsány nejsou. Strany označily za nesporné, že dne [datum] měl žalobce dohromady na svých bankovních účtech minimálně 135 000 Kč. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu vypověděla, že jí žalobce zaslal výše uvedené tři platby ve výši 90 000 Kč na účet v době, kdy spolu ještě nepodnikali, a to na zaplacení jejích počátečních velkých výdajů. Kromě toho jí půjčil 45 000 Kč na dorovnání jeho vkladu do společnosti [právnická osoba], které převedl přímo na účet této společnosti. V té době totiž chtěla ze společnosti vystoupit a žalobce požadoval, aby oba vložili do společnosti stejný vklad. Soud žalobu zamítl, neboť došel k závěru, že žalovaná unesla výše uvedené břemeno tvrzení o tom, že částka 90 000 Kč zaslaná na její účet byla kauzou směnky, a dále, že jí dne 18. 3. 2019 nebyla poskytnuta v hotovosti částka 135 000 Kč. Z elektronické komunikace je totiž prokázáno, že kauza směnky na 45 000 Kč nebyla hotovostní zápůjčka poskytnutá 18. 3. 2019, nýbrž částka na vyrovnání vkladu dojednaná o měsíc dříve, na které žalobce trval pro umožnění odkupu podílu žalované ve [právnická osoba]. Tím je vyvráceno tvrzení žalobce o tom, že tato směnka zajišťovala bezhotovostní půjčku. Soud zároveň konstatuje, že doložená kompletní elektronická komunikace za leden až březen 2019 prokazuje i to, že kromě peněz zaslaných na účet žalované ve výši 90 000 Kč a zmíněného finančního vyrovnání ve výši 45 000 Kč mezi účastníky nedošlo k žádné jiné finanční transakci, tedy k další hotovostní půjčce žalobce ve výši 135 000 Kč. Účastníci spolu velmi podrobně komunikovali, a to desítkami zpráv denně a probírali i takové detaily, jako zkažený džus. Přesto zde o tak vysoké zápůjčce není ani slovem zmínka. Stejně tak žalobce ani netvrdil, ani neprokazoval, že by po žalované tento dluh chtěl vrátit v téměř tříletém období do podání žaloby. Oproti tomu všechny ostatní závazky žalované jsou v komunikaci zmíněny a je tedy nelogické, že by zde nebyla zmínka o tak vysoké půjčené částce. Žalobce potvrdil, že pokud v komunikaci hovořil o papírech, tak hovořil o směnkách. Je tak prokázáno, že směnky požadoval již o měsíc dříve, než tvrdil, že byla hotovostní půjčka poskytnuta. Soud dále konstatuje, že tato tvrzená půjčka se nijak neprojevila na účtu žalované, a to by znamenalo, že by žalovaná musela změnit svoji dosavadní praxi v tom, že závazky platila ze svého účtu. Soud tedy uzavírá, že žalovaná prokázala, že žalovanou zápůjčku ve výši 90 000 Kč vrátila, a to na podzim 2019 před svědkem [příjmení]. Z toho důvodu soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a tyto přiznal žalované. Náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, a to v rozsahu odměny za právní zastoupení za dvanáct úkonů právní služby, dvanáct režijních paušálů, cestovného, náhrady za ztrátu času a DPH. Soud nepřiznal požadovanou odměnu za vyjádření ze dne 25. 4. 2022, neboť kromě opakování dřívějšího vyjádření ve věci se jedná o procesní návrhy, dále za odpor proti platebnímu rozkazu, který je součástí souběžného vyjádření, a za který žalovaná po vyhlášení prvního rozsudku odměnu nepožadovala, a dále za dvě vyjádření ze dne 24. 4. a 25. 4 2023, kdy se nejedná o vyjádření ve věci samé, nýbrž vyjádření procesní k provedenému důkazu elektronické komunikace. Dne 9. 5. 2023 pak soud vydal opravné usnesení, jímž opravil záhlaví rozsudku v části týkající se označení právního zástupce žalované. 2. Proti rozsudku podali oba účastníci řízení odvolání. Žalobce proti celému rozsudku a žalovaná proti výroku č. II o náhradě nákladů řízení. 3. Žalobce v podaném odvolání namítá, že se soud dostatečně nevypořádal s doloženými důkazy žalobce a nesprávně posoudil předložené důkazy žalované. Má za to, že žalovaná neunesla důkazní břemeno týkající se její obrany a dostatečně neprokázala svá tvrzení. Konstatuje, že vyjádření a navrhované důkazy žalované jsou kusé, neprůkazné a vyfabulované. Uvádí, že tyto byly dokládány ze strany žalované záměrně ve velkém množství a často ani s meritem věci nikterak nesouvisely. Žalovaná předložila jako důkaz část elektronické komunikace, k tomu žalobce uvádí, že tato je kusá a především je minimálně v části upravena tak, aby vzbudila zdání, že některé zprávy psal žalobce, zatímco ve skutečnosti je psala žalovaná. Zprávy žalované tak nepodporují konstatování žalované, ale naopak zpochybňují její dosavadní tvrzení. Opakovaně informovala soud o tom, že mezi ní a žalobcem probíhala komunikace ohledně možného odprodeje podílu, nicméně tato informace nemá s meritem řízení nic společného. Žalobce neuvedl ani nikdy nesouhlasil s tím, že od ža