56 CO 127/2023-191 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 48 148,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48148,38 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu zamítl v rozsahu návrhu na zaplacení částky 86 796,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 134 945 Kč od 20. 11. 2020 do 10. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 86 796,62 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení (výrok II), žalovanému uložil zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 8 548 Kč, do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že má za prokázané, že co do základu byly splněny podmínky pro přiznání nároku žalobci, a to pochybení na straně žalovaného při výkonu advokacie, vznik škody, kauzální nexus mezi pochybením žalovaného a vznikem škody. Pokud dále soud prvního stupně řešil, v jaké výši by byla nezajištěná a nepodmíněná pohledávka žalobce v rámci insolvenčního řízení na základě rozvrhového usnesení uspokojena, pokud by byl se svou žalobou ohledně určení pravosti předmětné pohledávka úspěšný, dospěl k závěru, že jednotlivé pohledávky při započítání popřené pohledávky žalobce ze strany dlužníka byly uspokojeny v rozsahu 35,68 %, což ve svém výsledku znamená, že by žalobce byl úspěšný co do částky 48 148,38 Kč. Soud prvního stupně žalobě v této části vyhověl, ve zbývající části předmětu řízení žalobu zamítl. 2. Žalovaný ve včasném odvolání namítal nesprávné právní posouzení věci. Soud měl dle odvolatele vycházet ze schválení oddlužení, které bylo uveřejněno v insolvenčním rejstříku již dne [datum] Lhůta pro podání žaloby v souladu s poučením dle výzvy insolvenčního správce tak uplynula [datum]. Vzhledem k tomu vznáší žalovaný i námitku promlčení, neboť k pochybení došlo [datum] a dne [datum] se poškozený mohl s ohledem na datum neuhrazení soudního poplatku ze špatně podané žaloby dozvědět o způsobené škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Pokud žaloba byla podána dne 20. 11. 2020, byla podána po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Odvolatel navrhoval změnu rozsudku soudu prvního stupně ve výroku I v tom směru, aby žaloba byla zamítnuta i ohledně částky 48 148,38 Kč s příslušenstvím. Před odvolacím soudem žalovaný upřesnil, že jeho odvolání směřovalo proti výroku I rozsudku soudu prvního stupně. 3. Žalobce se k odvolání žalovaného nevyjádřil, k jednání odvolacího soudu se nedostavil. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výroku I, včetně předcházejícího řízení dle § 212a a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále o. s. ř.), přihlédl k odvolání žalovaného a dospěl poté k závěru, že odvolání je důvodné. 5. V prvé řadě se odvolací soud zabýval žalovaným v odvolacím řízení vznesenou námitkou promlčení. V odvolacím řízení lze vznést námitku promlčení (NS 29 Odo 162/2003). To, zda námitka promlčení byla žalovaným uplatněna důvodně, soud zkoumá ve vztahu k žalobním tvrzením (k žalobcem uváděným skutkovým okolnostem případu), případně ve vazbě na zjištěný skutkový stav věci. Promlčení nároku je upraveno hmotným právem, přičemž účastník může vznést námitku promlčení kdykoliv za řízení (až do jeho pravomocného skončení), s tím omezením, že v režimu tzv. neúplné apelace se může odvolací soud zabývat námitkou promlčení vznesenou až v odvolacím řízení, jen není-li spojena s nepřípustným uplatňováním nových skutečností a důkazů (§ 205a, § 211a o. s. ř.). Jestliže již zjištěný skutkový stav vede k jasnému závěru, že žalovaná pohledávka je promlčená, může žalovaný namítnout promlčení i po koncentraci řízení (NS 29 Cdo 1835/2010). 6. Žalovaný promlčení namítl s tím, že k pochybení žalovaného došlo už [datum] a dne [datum] se poškozený mohl s ohledem na datum neuhrazení soudního poplatku ze špatně podané žaloby dozvědět o způsobené škodě a kdo za ni odpovídá. Pokud byla žaloba podána dne 20. 11. 2020, byla dle žalovaného podána po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. 7. Odvolací soud z rozhodnutí [název soudu] z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které měl soud prvního stupně k dispozici a z něhož vycházel (usnesení založeno ve spise na čl. 3), zjistil, že řízení o určení pohledávky, kdy řízení bylo zahájeno žalobou žalobce (zastoupeného žalovaným v předmětném řízení), přičemž žalovaným byl označen [anonymizována dvě slova], bylo zastaveno dle § 9 odst. 1 a 3 zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s ust. § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, neboť žalobce neuhradil soudní poplatek v částce 5 000 Kč, jež byl splatný podáním žaloby, ani na základě výzvy soudu k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy z 13. 9. 2017, která byla zástupci žalobce (žalovanému v předmětném řízení) doručena dne 19. 9. 2017 Odvolací soud dále z žalobního návrhu zjistil, že žalobce v něm uvedl, že jelikož žaloba byla podána špatně (míněno, že měla směřovat vůči dlužníkovi), nezaplatil z žaloby soudní poplatek a řízení bylo zastaveno. Při jednání konaném před soudem prvního stupně dne [datum] (čl. 39 spisu) žalobce uvedl, že se s žalovaným dohodli, že soudní poplatek nebude uhrazen, když žaloba nemá naději na úspěch. Uvedl dále, že ho žalovaný informoval, že žaloba byla podána nesprávně, nebyla podána proti dlužníkovi. 8. Odvolací soud tedy uzavírá, že žalobce věděl již v průběhu měsíce září 2017 o způsobené škodě (§ 2 894-2 971 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a o tom, kdo za ni odpovídá, kdy již v této době činil spolu s žalovaným kroky, aby se jeho újma nezvětšovala o„ zbytečně“ zaplacený soudní poplatek. Pokud žaloba byla podána dne 20. 11. 2020, byla podána po uplynutí tříleté promlčecí doby. Nárok na náhradu újmy je promlčen za tři roky ode dne, kdy se poškozený o újmě dozvěděl a kdy zjistil, kdo za ni odpovídá; uplynula tedy subjektivní promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). K promlčení dojde, pokud uplatnění nároku na náhradu újmy v podobě podání žaloby na náhradu škody nenastane do uplynutí subjektivní či objektivní lhůty (počítá se ta, která uplyne dříve). Žalovaný vznesl důvodně námitku promlčení, tedy promlčený nárok není vymahatelný. Odvolacímu soudu proto nezbylo, než postupem dle § 220 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku I, změnit tak, že žaloba se i ohledně částky 48 148,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 148,38 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení zamítá. Takto bylo možno rozhodnout, aniž by se odvolací soud musel zabývat i další odvolací námitkou. Platí totiž, namítne-li odpovědná osoba důvodně promlčení práva poškozené osoby na náhradu škody či újmy, soud žalobu zamítne i v případech, kdy zatím není prokázána odpovědnost za škodu nebo částka škody a újmy (NS Sc 2/83 = Rc 29/1983). 9. Výrok o náhradě nákladů za řízení před soudy obou stupňů se opírá o ust. § 224 a 142 odst. 1 o. s. ř. 10. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, bylo proto rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů.