64 Co 381/2023-37 — Krajský soud v Plzni

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 101 234,57 Kč s úrokem a úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek (výrok I) a povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 979,67 Kč (výrok II). Soud prvního stupně vycházel ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky 8. 6. 2018, podle které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 156 000 Kč, ale žalovaný neplnil sjednané smluvní podmínky k vrácení těchto prostředků. Soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za situace, kdy dovodil, že žalobkyně měla úspěch v rozsahu 95,43 % a neúspěch 4,56 %, protože zastavení řízení procesně zavinila zpětvzetím žaloby o zaplacení částky 5 000 Kč. 2. Proti výroku o náhradě nákladů řízení podala včas odvolání žalobkyně. Vytýkala soudu prvního stupně, že nehodnotil to, že žalobkyně vzala zčásti žalobu zpět z důvodu částečné úhrady dluhu žalovaným po podání žaloby. Žaloba byla podána 6. 3. 2023 a žalovaný zaplatil 10. 3. 2023 částku 1 000 Kč, dne 12. 5. 2023 částku 2 000 Kč a dne 9. 6. 2023 částku 2 000 Kč. Navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že přizná žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení zcela, to je 4 380 Kč. 3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 4. Odvolací soud podle § 212 a § 212a odst. 1 a 6 občanského soudního řádu přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II, včetně předcházejícího řízení, přihlédl k důvodům uvedeným v odvolání žalobkyně a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení není věcně správné. O odvolání rozhodl, aniž by nařídil jednání, jak mu to dovoluje ustanovení § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně uplatnila svůj nárok na zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy proti žalovanému žalobou podanou u soudu prvního stupně 6. 3. 2023. Podáním doručeným soudu 29. 6. 2023 vzala zčásti žalobu zpět. V tomto podání uvedla, že po podání žaloby žalovaný zaplatil 10. 3. 2023 částku 1 000 Kč, dne 12. 5. 2023 částku 2 000,01 Kč a dne 9. 6. 2023 částku 2 000 Kč, celkem 5 000,01 Kč. K podání připojila i výpis z běžného účtu o platbách žalovaného. 6. Odvolací soud nesdílí závěr soudu prvního stupně, že v části, ve které vzala žalobkyně žalobu zpět, neměla v řízení procesní úspěch z pohledu rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky. V takovém případě je třeba vycházet z ustanovení § 146 odst. 2 druhá věta o. s. ř, podle které je povinen hradit náklady řízení žalovaný, byl-li vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného. Protože není pochyb o tom, že žalovaný uhradil část svého dluhu v průběhu řízení, po podání žaloby podané důvodně, vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představuje soudní poplatek za řízení 4 380 Kč. Odvolací soud proto změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 4 380 Kč. 7. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 1 ve vztahu k § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Poplatková povinnost v řízení o odvolání do výroku o náhradě nákladů řízení odvolateli nevzniká (viz bod 14 položky 22 sazebníku, který je přílohou k zákonu č. 549/1996 Sb., o soudních poplatcích).