64 Co 451/2024-59 — Krajský soud v Plzni

Označeným rozsudkem soud prvního stupně částečně vyhověl žalobě a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 11 400,28 Kč se shora vymezeným úrokem z prodlení (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení částečně vyčísleného částkou 2 291,89 Kč a dále úroku ve výši 15 % ročně z přisouzené jistiny za dobu od 15. 12. 2022 do 11. 8. 2023 (výrok II). Uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč (výrok III) a dále žalovanému uložil zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč. V odůvodnění rozsudku uvedl, že vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně , právnická osoba, s žalovaným uzavřeli dne 13. 6. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 19 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 089 Kč spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 18 589 Kč. Smlouvo pro rozpor s dobrými mravy posoudil jako absolutně neplatnou a žalobkyni, která pohledávku z této smlouvy nabyla postoupením náleží vydání bezdůvodného obohacení představující rozdíl mezi tím, co žalovaný obdržel a co již uhradil, tedy částku 11 400,28 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku (o. z.) od uplynutí lhůty určené žalobkyní v tzv. předžalobní výzvě. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Ke splnění uložených povinností stanovil žalovanému v souladu s ust. § 160 o. s. ř. třídenní lhůtu.Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, z jehož obsahu je zřejmé, že napadá pouze lhůtu určenou mu ke splnění uložených povinností. Uvádí, že je v invalidním důchodu 3. stupně, vymezuje své výdaje na bydlení a související služby a žádá, aby mu bylo umožněno plnit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.Žalobkyně k odvolání uvedla, že souhlasí s měsíčními splátkami v minimální výši 1 000 Kč pod ztrátou jejich výhody se splatností vždy do 25. dne v měsíci.Odvolací soud přezkoumal v odvoláním dotčeném rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 212, § 212a o. s. ř., k čemuž nemusel nařizovat jednání. Odvolání, a to zejména s ohledem na postoj žalobkyně, shledal důvodným.V posuzované věci soud částečně vyhověl žalobě a žalovanému, ve shora uvedeném rozsahu uložil povinnost uhradit peněžitou pohledávku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklé žalovanému tím, že získal finanční prostředky na základě neplatné smlouvy o zápůjčce – spotřebitelském úvěru. Soud prvního stupně nepochybil, pokud v souladu s ust. § 160 odst. 1 uložil žalovanému uhradit dluh a zaplatit náhradu nákladů řízení v podpůrně stanovené pariční lhůtě 3 dnů. S ohledem na výši uložené povinnosti, žalovaným tvrzené poměry, zejména jeho invaliditu a především také s ohledem na postoj žalobkyně, která jako věřitel splatné pohledávky souhlasila s jejím umořením ve splátkách, odvolací soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty za středníkem odvolání vyhověl a určil, že peněžité plnění se může stát ve splátkách ve výši 1 000 Kč tak, jak účastníci řízení shodně navrhli. Zajištěním platební disciplíny žalovaného pak soud akceptoval podmínku žalobkyně a rozhodl, že žalovaný výhodu stanovených splátek ztrácí, dostane-li se do prodlení s úhradou kterékoliv z nich.Veden sdělenými důvody odvolací soud v napadené části podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, jak plyne z výroku tohoto usnesení. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl s ohledem na to, že procesní úspěch žalovaného byl podmíněn především souhlasem žalobkyně s odvolacím návrhem a také s přihlédnutím k tomu, že žalovaný jakoukoliv náhradu nákladů odvolacího řízení neuplatnil.