64 Co 676/2025-54 — Krajský soud v Plzni

Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví výrokem I žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 699,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 30. 5. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II zamítl žalobu o částku 44 694,72 Kč s veškerým zbývajícím příslušenstvím a výrokem III žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.Proti výroku I rozsudku, ale pouze do části týkající se lhůty k plnění, se žalovaný včas odvolal. Namítl, že stanovená lhůta tří dnů od právní moci rozsudku se mu zdá k zaplacení takové částky velice krátká, a proto žádá o její prodloužení na 30 dní. Zároveň žádal, aby odvolací soud prověřil, jak to bylo s jeho platbou, neboť poté, co částku 13 699,14 Kč uhradil, tak s ním žalobkyně nekomunikuje.Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku v odvoláním napadené části, popř. odmítnutí odvolání žalovaného jako nedůvodného. Na druhou stranu však potvrdila, že žalovaný jí částku 13 700 Kč skutečně zaplatil dne 15. 10. 2025, a z toho důvodu co do částky 13 700 Kč bere žalobu zpět s tím, že „ve zbytku žalobního návrh na žalobě trvá“.Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyní o částku 13 700 Kč v průběhu odvolacího řízení nejdříve odvolací soud v souladu s § 222a odst. 1 ve spojení s § 96 odst. 2, věta druhá o. s. ř. výrok I přezkoumávaného rozsudku soudu prvního stupně v tomto rozsahu zrušil a řízení v této části zastavil.Předmětem odvolacího řízení poté zůstalo pouze posouzení splatnosti výrokem I rozsudku přiznaného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 700 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, což je vzhledem k žalovaným provedené platbě, do 15. 10. 2025, a na hlavním výroku závislý nákladový výrok III. Pokud se jedná o výrok II, kterým byla žaloba částečně zamítnuta, a který nebyl odvoláním žádného z účastníků dotčen, je rozsudek v této části již pravomocný.Odvolací soud odvoláním napadenou část rozsudku přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř., učinil tak podle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. bez jednání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.Z § 160 o. s. ř. vyplývá možnost soudu určit pro zaplacení lhůtu delší než do tří dnů nebo stanovit peněžité plnění ve splátkách. Obecně k tomu může dojít v případě, odůvodňují-li to poměry dlužníka a zároveň tím nejsou ohroženy oprávněné zájmy věřitele. V projednávané věci v situaci, kdy částka 13 700 Kč již byla žalovaném zaplacena a pro posouzení zbyl pouze zákonný úrok z prodlení za dobu od 30. 5. 2025 do 15. 10. 2025, tedy za 138 dní prodlení odpovídající částce 630 Kč, není podle odvolacího soudu důvod a stejně tak nedává žádný smysl povolat žalovanému k jejímu zaplacení delší než zákonem stanovenou lhůtu tří dnů. Z toho důvodu usnesení soudu prvního stupně v části týkající se splatnosti úroku z prodlení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. a ve shodě s přezkoumávaným rozsudkem nebyly žádnému z účastníků přiznány, ostatně ani žádným z nich nebyly žádány.