84 Co 21/2025-193 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále jen okresní soud či soud prvního stupně) zamítl žalobu na určení, že vlastníkem havarované zdi stojící na stavebním pozemku číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, je žalovaný, tedy , právnická osoba, (výrok I.) a uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení žalovanému částku 23 958 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II.).2. V daném případě se žalobci domáhali určení, že vlastníkem havarované obkladní zdi stojící na stavebním pozemku číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, je žalovaný , právnická osoba, . Uvedli, že předmětná zeď stojí na pozemku ve vlastnictví žalobců p. p. stavební číslo , hodnota, , k. ú. , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví číslo , číslo listu vlastnictví, v katastru nemovitostí. Podle žalobců však předmětná zeď přiléhající k silnici není součástí stavebního pozemku číslo , hodnota, , neboť nedošlo k jejímu převedení na nové přídělce přídělovou listinou ze dne , datum, , když nabyli tohoto vlastnictví dnem převzetí půdy do držby na podkladě dekretu o vlastnictví vydaných Ministerstvem zemědělství podle § 5 dekretu prezidenta republiky ze dne 20. 7. 1945, číslo 28 Sb. o osídlení půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu. Na přídělce však nemovitosti přejdou jenom ty z nich, které uzná Národní pozemkový fond za potřebné pro hospodaření na přidělené půdě a budovách s příslušenstvím. Úhrada za příděl zahrnuje v sobě dílčí úhrady za půdu, stromy, budovy, živý a mrtvý inventář, zásoby, náklady na novou úrodu a bytové zařízení, nikoliv opěrnou či obkladní zeď, která podle zákona č. 147/1949 Sb. § 2 je součástí silnic, jako například mosty, přívozy, propustky, svahy silničního tělesa, a tedy opěrné, zárubní a obkladové zdi, příkopy a jiná zařízení. Stáří obkladní zdi nelze ze samotné stavby určit. Vzhledem k existenci dekretu prezidenta republiky ze dne 20. 7. 1945 však není rozhodující, kdo obkladní zeď postavil, neboť vlastníkem zdi se stal stát, který obkladní zeď nikdy prokazatelně na přídělce nepřivedl; majetek státu nelze převádět na fyzické osoby a pokud je poskytnut organizaci (kraje, národní výbory), je jim dán do správy. V českých zemích převzal stát podle vládního nařízení číslo 174/1941 Sb. do správy a udržování asi 15 000 km okresních silnic, které jsou v roce 1949 označovány jako státní silnice II. třídy. Tyto pak stát spravuje prostřednictvím krajských a okresních národních výborů. Podle silničního zákona číslo 135/1961 Sb., který zrušuje v § 25 zákon 147/1949 Sb. se pak určuje, že součástmi silnic jsou všechna zařízení, stavby, objekty a díla, jichž je třeba k úplnosti zabezpečení a ochraně silnic a k zajištění bezpečného, rychlého, plynulého a hospodářského provozu na nich, stejně jako předmětná opěrná a obkladní zeď na pozemku číslo , hodnota, . Bez její existence by nebyl zajištěn bezpečný provoz. Gravitační obkladní zeď sloužila k stabilizaci silnice svou statickou vahou cca 60 tun po celou dobu k zabezpečení a ochraně silnice, jejíž výstavba byla vyvolána zvyšováním nivelity vozovky , Anonymizováno, , namísto nereálné možnosti dosypávání svahu. Nadzemní část opěrné a obkladní zdi vymezila ohraničení tělesa silnice korunou obkladní zdi, včetně nadzemní částí. V době vydání majetkové restituce, respektive schválení dohody o vydání věci Okresním úřadem , oblast působnosti, rozhodnutím ze dne , datum, , které nabylo právní moci , datum, , uzavřené mezi , právnická osoba, , Obecním úřadem , adresa, a , jméno FO, a , jméno FO, , zůstala předmětná obkladní zeď v majetku státu, neboť nikdy nebyla součástí přídělu. Tato skutečnost se promítla do znaleckého posudku, který obkladní zeď do posudku nezahrnul a nebyla proto součástí kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi prodávajícími manželi , jméno FO, a nabývajícími manželi , jméno FO, s právními účinky vkladu dnem , datum, . Zeď je částečně destruována a hrozí další destrukce, což vede k pokračujícímu omezení vlastnického práva žalobců nečinností žalovaného. Sesuv části zdi brání užívání p. st. č. , hodnota, v rozsahu cca , hodnota, m² a nelze realizovat opravu kolmo navazujícího zděného oplocení, které brání konečnému zhroucení obkladní zdi a důsledku trvalého tlaku dochází k jeho trvalému poškozování, projevující se v rozšiřujících se trhlinách narušujících jeho stabilitu. Naléhavým právním zájmem je obnovení zaručených vlastnických základních práv vlastníků pozemku číslo stavební , hodnota, a jeho majetku ve smyslu článku 11 Listiny základních práv svobod, nezbytné odvrácení trvalého nebezpečí vyvolané pokračujícím možným sesuvem vozovky a reálně možnou destrukcí protilehlého domu k obkladní zdi. Dále bylo ještě v žalobě poznamenáno, že předmětná kamenná zeď chránící silnici , hodnota, , nemohla být postavena chudými přídělci, z čehož lze dovozovat, že byla postavena před rokem 1945, pokud je nepostavil vlastník silnic a nemovitostí stát prostřednictvím socialistické organizace. Opěrná zeď namísto kamenné obkladní zdi byla postavena , Anonymizováno, pravděpodobně v roce 1995–96. Že vlastníkem předmětné zdi je žalovaný, vyplývá už z toho, že Okresní správou silnic v , oblast působnosti, byla v roce 1995–1996 postavená po havárii zeď nová. Vybouraná kamenná zeď byla využita tehdejším majitelem p. č. stavební , hodnota, , panem , jméno FO, , ke stavbě nadzemní části opěrné a obkladní zdi. Neexistuje žádný doklad, který by potvrdil a prokázal převod vlastnictví státu předmětné zdi na majitele stavebního pozemku stavební číslo , hodnota, . Tato zeď je dle žalobců součástí silnice , hodnota, .3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že celá zeď se nachází na pozemku stavební parcely číslo , hodnota, , k. ú. , adresa, , který je ve vlastnictví žalobců. Zeď nepřiléhá k pozemku p. č. , hodnota, , na kterém se nachází silnice, ale je od něho vzdálena 0,5–2 m. Ve zdi se skutečně nacházejí trhliny a v části zdi došlo k sesutí části zdiva. Zeď tvoří hranici výškového rozdílu mezi částí pozemku stavební parcela číslo , hodnota, , přiléhajícího k uvedené silnici a části téhož pozemku, který slouží jako nádvoří vlastníkům pozemku, přičemž současně slouží jako oplocení vnitřní části pozemku a ve své spodní, tedy východní části plynule navazuje na vjezdová vrata do objektu žalobců. Tvrzení žalobců, že zeď je zdí opěrnou ve vztahu k silnici číslo , hodnota, , pak zcela jasně vyvrací situace v reálu, kdy silnice plní svoje funkce i po dobu několik let poté, co se část obkladní zdi sesunula. Navíc, vzhledem k její konstrukci, ani nemůže být schopna, jakkoliv sloužit k zabezpečení a ochraně silnice, popřípadě k zajištění bezpečnosti provozu. Zeď zjevně chrání uvedený stavebné p. č. , hodnota, , nikoliv komunikaci.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , na němž se nachází sporná zeď.5. Okresní soud po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. stavební , hodnota, , zapsaném na listu vlastnictví číslo , číslo listu vlastnictví, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , oblast působnosti, , Katastrální pracoviště , obec, . Na pozemku žalobců se nachází stavba zdi opticky oddělující pozemek žalobců od silnice číslo , hodnota, , která je postavena na pozemku p. č. , hodnota, zapsaném na listu vlastnictví číslo , číslo listu vlastnictví, pro katastrální území , adresa, , obec , obec, , vedeném Katastrálním úřadem pro , oblast působnosti, , Katastrální pracoviště , obec, . Zeď nepřiléhá přímo k vozovce. Vlastníkem pozemku číslo , hodnota, je žalovaný. V roce 2017 došlo ke zborcení části zdi stojící na pozemku žalobců, a to směrem od silnice na pozemek žalobců p. č. stavební , hodnota, . Žalobci v minulosti k zabezpečení havarijního stavu této zdi podali žalobu proti , právnická osoba, aby tato zeď byla zabezpečena, neboť je součástí silničního pozemku. Tato žaloba však byla zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace.6. Při provedeném místním šetření bylo zjištěno, že zeď vede kolem celého pozemku žalobců, kde je přerušena pouze vraty do dvora. Předmětná zeď po celé délce je zbudována z kamenů a malty. Předmětná zeď pak neodděluje přesně na hranici parcelu stavební číslo , hodnota, a silnici, tyto části mezi sebou odděluje travnatý pás o různé šíři vzhledem k „odskočení“ průběhu zdi.7. Při právním posouzení soud prvního stupně uvedl, že pro závěr o vlastnickém právu je základem prokázání toho, kdy byla sporná zeď postavena, kdy z toho by bylo možné následně dovodit, dle jakého zákona má být vznik vlastnictví ke zdi posouzen (například zákonu číslo 946/1811 Sb. z.s. obecnému zákoníku občanskému ze dne 1. 6. 1811, tedy ABGB či předpisům pozdějším). Protože tuto skutečnost žalobci netvrdili (a tedy ani neprokázali), a to ani přes podrobné poučení okresním soudem podle § 118a o. s. ř. nezbylo než žalobu zamítnout, když žalovaný své vlastnictví ke zdi odmítl