95 Co 302/2025-425 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Okresní soud svým rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 2 176 119 Kč do tří dnů od právní rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný roční úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 2 176 119 Kč od , datum, do zaplacení (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Děčíně na nákladech řízení státu , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. Okresní soud rozhodoval o žalobě podané , datum, , kterou se žalobce domáhal náhrady škody s odůvodněním, že žalovaný v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, vykácel některé lesní porosty nacházející se na pozemcích žalobce parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Škoda byla vyčíslena na základě zjištěného pokáceného množství dříví a dle v té době platného ceníku smluvního partnera žalobce. Jedná se o ceník, dle kterého smluvní partner žalobce nakupoval v té době veškeré dříví určené k těžbě. Vyčíslení škody bylo žalovanému předáno , datum, a žalovaný byl též písemně vyzván k úhradě náhrady škody, což neučinil. V průběhu řízení žalobce upřesnil výši škody dle výpočtu na základě podkladů Ministerstva , Anonymizováno, , které každoročně vyhlašuje průměrnou cenu dřeva k výpočtu poplatků za odnětí lesních pozemků. Jedná se o čistou cenu sníženou o průměrné náklady na těžbu a přibližování, přičemž žalovaná částka činí , částka, .3. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, namítl, že před podáním žaloby účastníci osobně jednali, uplatňovaná pohledávka je mezi nimi sporná, uzavřeli , Anonymizováno, jehož výsledkem je shoda účastníků, že pokud dojde mezi nimi k soudnímu sporu o předmětnou pohledávku nebude žalobce požadovat žádné příslušenství pohledávky a náklady řízení. Žalovaný dále odkázal na Dohodu evidenční č. , hodnota, ze dne , datum, a na lesní hospodářský plán města , adresa, pro roky , Anonymizováno, – , Anonymizováno, jimiž mělo být založeno právo žalovaného k těžbě na pozemcích. Žalovaný nabýval práva k předmětným porostům žalobce (finančních prostředků z nich plynoucích) v dobré víře, popřel, že by těžil dřevo na pozemcích ve vlastnictví třetí osoby. V průběhu řízení žalovaný namítl promlčení nároku.4. Okresní soud zjistil, že žalobce je vlastníkem (kromě jiného) pozemků parc č. , Anonymizováno, vše v k. ú. , adresa, , dále parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , dále parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Uvedené pozemky byly předmětem dohody č. , hodnota, z roku , Anonymizováno, a jejího dodatku z roku , Anonymizováno, a předpokládalo se u nich, že budou jako historický majetek žalovaného na něj převedeny. K převodu však ani do , datum, (rozhodný den podle § 8 zákona č. 172/1991 Sb.) nedošlo, neboť historicky , Anonymizováno, (žalovanému) nepatřily. Žalovaný však s nimi i nadále hospodařil. Jde o pozemky, které byly obklopeny majetkem žalovaného a v rozhodné době se na tyto pozemky vztahoval lesní hospodářský plán žalovaného z roku , Anonymizováno, . Revírník žalobce , jméno FO, se dozvěděl o těžbě žalovaného na pozemcích žalobce při prováděné inventarizace lesů žalobce, k níž docházelo od roku , Anonymizováno, a v roce , Anonymizováno, , po tomto zjištění jednal osobně se žalovaným, konkrétně v , adresa, , , právnická osoba, , adresa, . Ten mu potvrdil, že těžba dřeva žalovaným probíhá na pozemcích žalobce. Od tohoto rozhovoru již těžba na pozemcích žalobce neprobíhala. Revírník žalobce , jméno FO, zjistil rozsah neoprávněné těžby na základě podkladů od , jméno FO, , odborného lesního hospodáře žalovaného, který mu sdělil, v kterých porostech (, Anonymizováno, ), v jakých letech a jakým objemem vytěžené lesní hmoty (v m3) žalovaný na úkor žalobce dřevo těžil. Výpočet ceny neoprávněně vytěženého dřeva byl proveden dle ceníku, který byl platný k příslušnému datu. , jméno FO, , odborný lesní hospodář žalovaného, upřesnil, že cena byla zjištěna jako průměrná cena, za kolik se to prodalo v daném období a od částky se odečetly výrobní náklady a že vyčíslení zpracovával , jméno FO, písemně, neboť tehdejší vedení žalovaného si to vyžádalo. Vyčíslení bylo předáno starostovi žalovaného. Tehdejší starosta žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že v roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, došlo ze strany žalovaného na předmětných pozemcích žalobce k neoprávněné těžbě, ale i k výsadbě, přičemž se nejednalo o úmyslnou nelegální těžbu. Neoprávněnou těžbu žalovaným potvrdil i , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tituly před jménem, , právnická osoba, .5. Vyčíslení tržeb za vytěžené dřevo provedené , jméno FO, , odborným lesním hospodářem žalovaného, žalovaný v průběhu řízení popřel. Při nezjištění konkrétních realizovaných cen za prodej neoprávněně vytěženého dřeva soudem ustanovený znalec i okresní soud vycházeli z průměrných cen dřeva vyhlášených Ministerstvem , Anonymizováno, k výpočtu poplatku za odnětí lesních pozemků, přičemž pro rok , Anonymizováno, byla stanovena částka , částka, za metr krychlový, za rok , Anonymizováno, pak , částka, za metr krychlový a za rok , Anonymizováno, jde o částku , částka, za metr krychlový. Podle znaleckého posudku soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, ze dne , datum, cena v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, vytěženého dříví v místě a čase obvyklá činila celkem , částka, (za rok , Anonymizováno, – , částka, , za rok , Anonymizováno, – , částka, , za rok , Anonymizováno, – , částka, ). Žalovaný sám odmítl sdělit, kolik dřevní hmoty žalovaný v letech , Anonymizováno, až , Anonymizováno, na lesních pozemcích žalobce vytěžil a za jaké částky tuto dřevní hmotu prodal.6. Mezi účastníky bylo uzavřeno , Anonymizováno, , deklarující, že mezi těmito vznikl spor ohledně pravosti a výše pohledávky, kterou vznesl žalobce vůči žalovanému na základě dokumentu označeného jako „Uznání dluhu a dohoda o splátkách“ ze dne , datum, s tím, že je na soudu, aby rozhodl o pravosti a výši pohledávky. Oba účastníci se vzdali jakéhokoliv práva na náhradu nákladů (hotových výdajů, nákladů za právní zastoupení apod.), úroku z prodlení, či jiného příslušenství, které by mělo základ v pohledávce žalobce, vyjma nákladů žalobce na uhrazený soudní poplatek. Žalovaný se vzdal práva na náhradu nákladů právního zastoupení, vč. hotových výdajů.7. Okresní soud se rovněž zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným, přičemž ji neshledal důvodnou. Podle okresního soudu je bez významu, pokud žalobce nejprve v žalobě vymezil uplatněný nárok jako nárok na náhradu škody za neoprávněnou těžbu dřeva stran konkrétních lesních pozemků žalobce a následně svůj nárok nesprávně právně kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení. Okresní soud uvedl, že není vázán nesprávnou právní kvalifikací. Dílčí změna způsobu kalkulace nároku přitom nepředstavuje sama o sobě skutečnost, dle které by mohl žalovaný uplatnit důvodně námitku promlčení, tedy jen z toho důvodu, že je žalobcem žádáno vyčíslení náhrady škody jiným způsobem (okresní soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1825/2020 – II. z 13. 4. 2021 a sp. zn. 25 Cdo 2911/2013 z 12. 2. 2014).8. Ohledně konkrétně namítaného promlčení nároku za období od , datum, do , datum, okresní soud uvádí, že to byl žalovaný, který reagoval na předžalobní upomínku žalobce dopisem ze dne , datum, (č. l. 8), v němž požádal lhůtu do , datum, k podání stanoviska žalovaného s ubezpečením, že nemá zájem řešit věc soudní cestou. Žalovaný žádal o delší lhůtu s odůvodněním, že žalovaný musí zajistit podklady a řádně zjistit skutkový stav, aby mohla být věc mimosoudně vyřešena. Okresní soud připomněl, že dle právní úpravy účinné do , datum, je třeba případ důvěry poškozeného v postup škůdce, který nepovede k soudnímu sporu posoudit z hlediska dobrých mravů, dle § 3 odst. 1 obč. zák. Pokud žalovaný nedostál svému slibu napravit pochybení a na místo toho v soudním sporu k jehož podkladu významně přispěl nesplněným příslibem mimosoudního vyrovnání, a vznesl námitku promlčení nároku pro zdrženlivost žalobce (nikoliv liknavostí, či nedbalostí) vůči žalovanému, je možno hodnotit uplatnění námitky promlčení, jako právní úkon, který je ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. v rozporu s dobrými mravy a kterému se nepřiznává právní ochrana (okresní soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3319/2013 ze dne 24. 9. 2015). Rovněž nová právní úprava považuje případy důvěry poškozeného v postup škůdce, který nepovede k soudnímu sporu za okolnost mající význam pro běh promlčecí lhůty a jak vyplývá z § 647 o. z., může být právním důsledkem takovéhoto jednání stavení nebo odložení počátku běhu promlčecí lhůty. Námitku promlčení proto posoudil okresní soud jako účelovou a v rozporu s dobrými mravy.9. Po právní stránce okresní soud věc posoudil tak, že se uplatněnou žalobou žalobce domáhá po žalovan