30 Co 239/2025-136 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že právní jednání žalované a dlužníka spočívající v uzavření darovací smlouvy na pozemky parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba „, adresa, rodinný dům, stavba stojí na pozemku st. , Anonymizováno, “, parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , není vůči žalobkyni právně účinné (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok II).2. Z odůvodnění se podává, že žalobkyně se žalobou domáhala určení, že není vůči ní právně účinnou darovací smlouva uzavřená dne , datum, mezi matkou žalované , tituly před jménem, , jméno FO, jako dárcem (dále též jen „dárce“ či „dlužník“) a žalovanou jako obdarovaným, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitým věcem, a to k pozemkům st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, (dále též jen „nemovité věci“). Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku ve výši , částka, s příslušenstvím přiznanou elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Liberci č. j. EPR , č. účtu, -5 ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne 18. 2. 2023, a že dlužník na tuto pohledávku ničeho neuhradil a darovací smlouvou ze dne , datum, bezúplatně převedl nemovité věci na žalovanou, čímž se zbavil svého nemovitého majetku, aniž by se mu dostalo náležitého protiplnění, a zkrátil tak žalobkyni jako svého věřitele.3. Okresní soud vyšel ze zjištění, že bezúplatný převod nemovitých věcí dlužníkem na žalovanou byl připravován již zhruba 10 let (od roku 2015, od smrti otce žalované, který před svojí smrtí „nezajistil žalované bydlení“, jak slíbil), text darovací smlouvy pak byl připraven zhruba na přelomu let 2021 a 2022, k vlastnímu podpisu darovací smlouvy a převodu vlastnického práva však došlo až v březnu 2023, neboť dříve byla žalovaná nezletilá, resp. studovala, a nebyla by schopna po finanční stránce o nemovité věci pečovat. K podpisu darovací smlouvy došlo v době, kdy již žalovaná byla zaměstnána. Darování nemovitých věcí bylo ovlivněno rovněž velmi nepříznivým zdravotním stavem dárce a péčí žalované nejen o dárce a domácnost, ale rovněž o její babičku, jejíž zdravotní stav vyžadoval celodenní péči. Dle okresního soudu je jen shodou náhod, že k podpisu darovací smlouvy a převodu vlastnického práva k nemovitým věcem z dárce na žalovanou došlo v bezprostřední časové návaznosti na vydání exekučního titulu - elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Liberci č. j. EPR , č. účtu, -5 ze dne , datum, . Okresní soud na základě jím objasněných skutečností uzavřel, že s ohledem na situaci v rodině dárce a žalované a péči žalované o domácnost, dárce a babičku, byl ze strany dárce splněn mravní závazek ve smyslu § 591 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.4. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolala žalobkyně, která navrhuje jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno. V odvolání zejména vyslovuje nesouhlas s právním hodnocením věci a považuje za nesprávný právní závěr o tom, že darováním nemovitých věcí bylo vyhověno mravnímu závazku. Vytýká okresnímu soudu nedostatečné odůvodnění rozsudku, nedostatečné ověření pravdivosti „tvrzení žalované a svědkyně“ ohledně nepříznivého zdravotního stavu svědkyně, když jejich výpovědi je třeba hodnotit se zvláštní obezřetností, neboť obě jsou účastnicemi darovací smlouvy. Rozhodnutí okresního soudu považuje za překvapivé, neboť jí nebyl sdělen předběžný právní názor na věc a nebyla poučena dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Dle žalobkyně je bez významu skutečnost, že se darování připravovalo 10 let předem. Poukazuje na časové souvislosti (splatnost dluhu, kterého si dlužník musel být vědom, nastala , datum, a k podpisu darovací smlouvy došlo bezprostředně po podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu), které svědčí o úmyslu zkrátit věřitele a zmařit uspokojení jeho pohledávky. Nepříznivý zdravotní stav svědkyně (tj. dárce) nepředstavuje mravní závazek ve smyslu § 591 písm. d) o. z. Dle judikatury Nejvyššího soudu, aby byly naplněny předpoklady dle uvedeného ustanovení, musí mravní závazek či ohledy slušnosti, které je třeba chápat jako výjimku, převážit nad povinností dlužníka splnit svůj závazek, jednání dlužníka musí být přiměřené majetkovým poměrům dlužníka a nesnižovat podstatně hodnotu jeho majetku. Podstatné je, zda konkrétní okolnosti daného případu mohou ospravedlnit to, že dlužník na úkor svého věřitele umožnil třetí osobě nabýt majetek, který by náležel dlužníkovi, a že právo věřitele zůstane zčásti či zcela neuspokojeno. Žalobkyně poukazuje na to, že dlužník se v daném případě zbavil veškerého svého majetku, a to úmyslně, a tím znemožnil jakékoliv uspokojení pohledávky žalobkyně, neboť disponuje pouze příjmem ze starobního důchodu. Nemůže jít proto o mravní závazek svědkyně (dlužníka) vůči žalované.5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Dle žalované je nedůvodná námitka o překvapivosti rozhodnutí a o jeho nepřezkoumatelnosti, zdravotní stav matky žalované (dlužníka) byl prokázán svědeckými výpověďmi, svědci rovněž potvrdili, že darování bylo připravováno dlouhodobě, darovací smlouva byla uzavřena v březnu , Anonymizováno, , přičemž v tomto měsíci také žalovaná zahájila pracovní činnost. Poukazuje na to, že žalovaná v době uzavření darovací smlouvy neměla žádnou vědomost o dluhu dárce, v této souvislosti uvádí, že je třeba odlišovat vznik pohledávky, její splatnost a postoupení, o němž dárce nebyl vyrozuměn. Dle žalované závěr okresního soudu o plnění mravního závazku vychází z konkrétních skutkových zjištění, na jejichž základě je třeba učinit závěr o tom, že byla v daném případě naplněna výjimka dle § 591 písm. d) o. z.6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející a po částečném zopakování dokazování sdělením podstatného obsahu darovací smlouvy ze dne , datum, , elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Liberci č. j. EPR , č. účtu, -5 ze dne , datum, a usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. EPR , č. účtu, -8 ze dne , datum, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Odvolací soud se nejprve vypořádal s námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, přičemž tuto námitku neshledal důvodnou. Přestože je odůvodnění napadeného rozsudku ze strany okresního soudu stručné, je z něho zřejmé, z jakých důvodů byla žaloba zamítnuta.8. Je třeba zdůraznit, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu je či není přezkoumatelné, je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí okresního soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu odvolání na újmu uplatnění práv odvolatele (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2543/2011 ze dne 25. 6. 2013). Smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí. Jeho nezbytný rozsah se přitom odvíjí od předmětu řízení a povahy rozhodnutí, jakož i od návrhu a argumentů uplatněných účastníky v řízení, se kterými se soudy musí adekvátně vypořádat. To ovšem neznamená, že součástí odůvodnění musí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení nebo jakákoliv dílčí úvaha soudu, kterou učinil v rámci svého rozhodování, ať již se týkala jeho procesního postupu, skutkových zjištění či právního posouzení. Jako celek odůvodnění musí účastníkům řízení umožňovat seznatelnost těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17 ze dne 10. 1. 2018). V daném případě, jak plyne z podaného odvolání, byla žalobkyně schopna řádně formulovat odvolací důvody, přičemž odůvodnění napadeného rozsudku zároveň neznemožňuje jeho řádný přezkum.9. Nedůvodné jsou rovněž odvolací námitky spočívající v tom, že rozhodnutí okresního soudu bylo pro žalobkyně překvapivým a že žalobkyně nebyla okresním soudem poučena dle § 118a o. s. ř.10. Rozhodnutí nemůže být překvapivým, neboť bylo rozhodováno o nároku uplatněném žalobou, nad to se proti němu žalovaná bránila a uváděla konkrétní skut