35 Co 327/2025-86 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zcela vyhověl žalobě a žalované uložil zaplatit 81 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 730 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 730 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 150 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 730 Kč od 26. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 730 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení (výrok , právnická osoba, odůvodnění vysvětlil, že jde o přepravné za pět uskutečněných přeprav, které žalovaná u žalobkyně objednala a žalobkyně provedla, na základě pěti smluv o mezinárodní silniční nákladní přepravě. Ve všech případech bylo žalobkyní přepravováno zboží s nakládkou na adrese , Anonymizováno, a vykládkou na adrese , právnická osoba, , , adresa, , v České republice. Podle zjištění soudu žalovaná u žalobkyně písemně objednala přepravu (1) dne , datum, pod č. , hodnota, , s nakládkou 9. 5. 2024, vykládkou 13. 5. 2024, za cenu 15 730 Kč, splatnou 15. 6. 2024 dle faktury č. , hodnota, ze dne 16. 5. 2024, (2) dne 29. 5. 2024 pod č. , hodnota, , s nakládkou dne 4. 6. 2024, vykládkou dne 6. 6. 2024, za cenu 15 730 Kč, splatnou 14. 7. 2024 dle faktury č. , hodnota, ze dne 14. 6. 2024, (3) dne 4. 6. 2024 pod č. , hodnota, , s nakládkou dne 11. 6. 2024, vykládkou dne 13. 6. 2024, za cenu 18 150 Kč, splatnou 18. 7. 2024 dle faktury č. , hodnota, ze dne 18. 6. 2024, (4) dne 9. 7. 2024 pod č. , hodnota, , s nakládkou dne 16. 7. 2024, vykládkou dne 18. 7. 2024, za cenu 15 730 Kč, splatnou 25. 8. 2024 dle faktury č. , hodnota, ze dne 26. 7. 2024 a (5) dne 25. 7. 2024 pod č. , hodnota, , s nakládkou dne 30. 7. 2024, vykládkou dne 31. 7. 2024, za cenu 15 730 Kč, splatnou 30. 8. 2024 dle faktury č. , hodnota, ze dne , datum, . V právním hodnocení dochází okresní soud k závěru, že byla v posuzovaných případech mezi žalovanou jako odesílatelem a žalobkyní jako dopravcem uzavřena smlouva o přepravě věci ve smyslu § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dál jen „o. z.“), která zároveň podléhá režimu Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), neboť místo převzetí zásilky a místo dodání leží ve dvou státech, jež jsou smluvními státy Úmluvy (čl. 1 odst. 1 Úmluvy). V souladu s Úmluvou byly ke všem pěti přepravám vystaveny mezinárodní nákladní listy. Přestože v nich jako odesílatel byla uvedena společnost Betaforge s.r.l., byla stranou daných přepravních smluv žalovaná, neboť žalovaná, jak prokázáno v řízení, přepravu objednávala a její objednávka byla žalobkyní akceptována. Protože žalobkyně přepravy uskutečnila, má vůči žalované právo na přepravné, které je dle § 2564 o. z. splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Nezaplatila-li žalovaná přepravné, jak bylo vyúčtováno, má žalobkyně vedle nároku na 81 070 Kč dle § 1970 o. z. i nárok na úroky z prodlení. V řízení zcela úspěšné žalobkyni okresní soud přiznává právo na náhradu nákladů řízení ve výši 24 236,80 Kč (výrok II). Sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 054 Kč, odměny ve výši 4 380 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava, žaloba), ve výši 2 190 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, odměny ve výši 4 380 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k odporu žalované), paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 680 Kč ve výši 3 502,80 Kč.2. Proti rozsudku se včas odvolala žalovaná. V odvolání namítá, že okresní soud nesprávně vyhodnotil obsah mezinárodních nákladních listů. Účastníky smlouvy o přepravě věci jsou výlučně dopravce a odesílatel, který je povinen zaplatit sjednané přepravné. V předložených nákladních listech je přitom jako odesílatel označena italská společnost zásilku expedující, nikoli žalovaná. Žalovaná není smluvní stranou přepravní smlouvy, není odesílatelem, a není povinna hradit přepravné. Ve sporu není pasivně legitimována, a proto navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne.3. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku. Má za to, že veškeré pro věc podstatné skutečnosti tvrdila i doložila v řízení před okresním soudem, který navržené důkazy řádně provedl a správně vyhodnotil. Rovněž se vypořádal s procesní obranou žalované shodující se s uplatněnými odvolacími námitkami, jež spočívá v tvrzení, že žalovaná není pasivně legitimovaná.4. Odvolací soud ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení, přičemž dospěl k závěru, že nedošlo v řízení k takové vadě, která by byla důvodem pro zrušení rozsudku ve smyslu § 219a odst. 1 o. s. ř.5. Pokud jde o skutkové okolnosti vztahující se k meritornímu výroku, byly tyto objasněny okresním soudem na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. zhodnocených důkazů správně a zcela dostatečně.6. Ve shodě s okresním soudem lze po skutkové stránce shrnout, že v době od května 2024 do července 2024 žalobkyně jako dopravce a žalovaná jako odesílatel uzavřely smlouvy o přepravě, kterými se žalobkyně zavázala žalované přepravit zásilky z místa odeslání na adrese , Anonymizováno, , v Itálii do místa určení na adrese , právnická osoba, , , adresa, , v České republice, a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni přepravné vyúčtované žalobkyní v případě objednávky ze dne 6. 5. 2024 ve výši 15 730 Kč fakturou splatnou 15. 6. 2024, objednávky ze dne 29. 5. 2024 ve výši 15 730 Kč fakturou splatnou 14. 7. 2024, objednávky ze dne 4. 6. 2024 ve výši 18 150 Kč fakturou splatnou 18. 7. 2024, objednávky ze dne 9. 7. 2024 ve výši 15 730 Kč fakturou splatnou 25. 8. 2024 a objednávky ze dne 25. 7. 2024 ve výši 15 730 Kč fakturou splatnou 30. 8. 2024. Ke každé přepravě byl vystaven mezinárodní nákladní list, v němž je jako odesílatel uvedena společnost Betaforge s.r.l.7. Prokázáno bylo, že přepravila žalobkyně zásilky ve všech pěti případech. Dle mezinárodních nákladních listů zásilku k přepravě žalovanou objednané 6. 5. 2024 převzala 9. 5. 2024 a dodala 13. 5. 2024, objednané 29. 5. 2024 převzala 4. 6. 2024 a dodala 6. 6. 2024, objednané 4. 6. 2024 převzala 11. 6. 2024 a dodala 13. 6. 2024, objednané 9. 7. 2024 převzala 16. 7. 2024 a dodala 18. 7. 2024, a objednané 25. 7. 2024 převzala 30. 7. 2024 a dodala 31. 7. 2024. Žalobkyní vyúčtované přepravné za provedené přepravy však žalovaná neuhradila. Marnou byla upomínka o placení z 25. 10. 2024, jejíž přijetí žalovaná obratem „potvrzuje“, i „předžalobní upomínka“ z 11. 11. 2024 učiněná prostřednictvím zástupce.8. V právním hodnocení objasněných okolností, uzavírá okresní soud správně, že mezi účastníky šlo o smlouvu o přepravě ve smyslu § 2555 a násl. o. z., která s ohledem na mezinárodní charakter přepravy podléhá režimu Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), uveřejněné ve vyhlášce č. 11/1975 Sb.9. Podle § 2555 odst. 1 o. z. se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.10. Podle § 2564 odst. 1 o. z. je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení.11. Podle Čl. 4 Úmluvy CMR je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této Úmluvy.12. Z naposled citovaného ustanovení vyplývá, že nákladní list je primárním dokladem o uzavření přepravní smlouvy a prokazuje se jím především to, kdo je odesílatelem a kdo přepravcem. Navzdory obsahu nákladního listu CMR je však možné prokázat, že skutečným odesílatelem, tj. stranou přepravní smlouvy, byl jiný subjekt, než je uvedeno v nákladním listě CMR. Důkazní břemeno v tomto leží na dopravci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 799/2001 ze dne 23. 10. 2002, uveřejněný pod č. 68/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4407/2010 ze dne 28. 3. 2012).13. V posuzované věci okresní soud zcela v souladu s uvedeným pravidlem a provedenými důkazy uzavírá, že žalobkyně - dopravce v průběhu řízení prokázala, že k uzavření smluv o přepravě došlo mezi žalobkyní a žalovanou. Důkazem jsou především okresnímu soudu předložené písemné objednávky přepravy učiněné ze strany žalované. Svědčí účasti žalované na přepravní smlouvě i jednání žalované po vyúčtování přepravy, kdy žalovaná na obdržená vyúčtování nereaguje výslovným odmítnutím, nýbrž zcela pasivně. V reakci na upomínku k zaplacení z 25. 10. 2024 pak sděluje, že přijetí upomínky „potvrzuje“. Nad to žalovaná v řízení před okresním soudem, krom namítaného označení odesílatele v nákladním listě, nepřednesla taková