13 C 166/2020-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobním návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 102,31 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za dodávky plynu žalovanému, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum]. Žalobkyně na základě této smlouvy dodávala žalovanému plyn do smluveného odběrního místa na adrese [adresa]. Žalovaný za uskutečněné dodávky neuhradil řádně vyúčtované ceny. Dále pak žalobkyně požadovala smlouvou sjednané smluvní pokuty a zákonný úrok z prodlení. Konkrétně žalobkyně požadovala částku 10 707 Kč za neuhrazený odběr plynu v období ode dne [datum] do dne [datum], částku [částka] za neuhrazený odběr plynu v období ode dne [datum] do dne [datum], a částku 200 Kč jako smluvní pokutu za pozdní platby výše uvedených faktur (2x 100 Kč). 2. Žalovaný se, přes výzvu soudu, k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas v návrhu na zahájení řízení). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o dodávce plynu, jejímž předmětem bylo poskytování sdružených dodávek plynu. Žalobkyně se zavázala dodávat plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal za poskytnuté komodity hradit ceníkovou cenu na základě příslušných vyúčtování. Žalovaný ve smlouvě souhlasil s ujednáním smluvní pokuty ve výši [částka] za každou upomínku nebo výzvu k zaplacení pro nesplnění její povinnosti. 5. Z předložených faktur pak soud zjistil, že žalovanému vznikl vyúčtovaný nedoplatek v částce: -) 10 707 Kč vyúčtovanou fakturou s [variabilní symbol] se splatností ke dni [datum] skládající se z nedoplatku za odebraný plyn -) 100 Kč vyúčtovanou fakturou s [variabilní symbol] se splatností ke dni [datum] skládající se ze smluvní pokuty za prodlení s platbou faktury s [variabilní symbol], -) 4 195,31 Kč vyúčtovanou fakturou s [variabilní symbol] se splatností ke dni [datum] skládající se z nedoplatku za odebraný plyn -) 100 Kč vyúčtovanou fakturou s [variabilní symbol] se splatností ke dni [datum] skládající se ze smluvní pokuty za prodlení s platbou faktury s [variabilní symbol]. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v znění ke dni uzavření smlouvy, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 7. Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. 8. Dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona má zákazník právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny a totéž právo zákazníkovi náleží ohledně změny dodavatele plynu dle ustanovení § 62 odst. 1 písm. b) energetického zákona. 9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V rámci právního posouzení věci soud konstatuje, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dodávkách zemního plynu. Žalobkyně splnila svůj díl závazku dodávat plyn žalovanému, nicméně žalovaný svůj díl závazku ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nesplnil a nezaplatil žalobkyni sjednanou cenu dodaných komodit, čímž se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalobkyně požadované částky žalovanému řádně vyúčtovala. Žalovaný byl po dobu řízení pasivní, nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, ani neuvedl, že by svoji povinnost splnil, nebo se jí zbavil jiným způsobem. Soud tedy přiznal žalobkyni částky požadované za dodané komodity. 11. Dále se soud zabýval nároky na úhradu smluvních pokut vědom si závěrů Ústavního soudu vyslovených v nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, v jehož odůvodnění Ústavní soud dovodil, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách (na rozdíl třeba od obchodních smluv) mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Při posuzování smluvních pokut došel soud k závěru, že ujednání ohledně smluvních pokut jsou platná. Soud posuzoval zejména způsob, jakým byl žalovaný o smluvních pokutách informován. Obě uzavřené smlouvy nejsou na svých prvních stranách strukturovány nejlépe, ovšem jsou čitelné a srozumitelné. Jde navíc pouze o jednu stranu textu, který je osoba s průměrnými rozumovými vlastnostmi schopna bez problémů pochopit. Ačkoliv jsou smluvní pokuty uvedeny v sekci ostatní ujednání, nejedná se o ustanovení skrytá a ani překvapivá, neboť všechna ustanovení v této sekci jsou podobného rázu. Zásadou soukromého práva je pak to, že se smlouvy mají dodržovat a žalovaný s předmětnými smlouvami vyslovil svůj souhlas. Ustanovení v energetickém zákoně ohledně práva zákazníka bezplatně si zvolit a změnit dodavatele komodit jsou pak veřejnoprávního charakteru a mají sloužit k tomu, aby zákazníkům nebyly vytvářeny administrativní a jiné překážky ke změně dodavatele, nikoliv však k zásahu do smluvní svobody, jsou-li smluvní ustanovení přiměřená. Proto soud nárok žalobkyni přiznal i v této části. 12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, přiznal soud žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení (srov. ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající se z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, podání návrhu ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč Celkem tedy částku [částka]. Soud přistoupil k aplikaci § 14b a. t., neboť žalobkyně opakovaně podává návrhy ustáleného vzorového typu v podobných právních věcech. 14. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 15. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).