13 C 173/2020-29 — Městský soud v Brně

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Městského soudu v Brně dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 810 Kč společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 84,84 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se ke dni [datum] přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovanému tak v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, vznikla povinnost platit televizní poplatek. Tuto povinnost však žalovaný porušil za únor až září roku 2019. Za každý z měsíců kdy poplatek neuhradil mu tak vznikl dluh ve výši 135 Kč Celkem tedy 810 Kč. Jelikož žalovaný poplatek neuhradil ani na výzvu žalobce, domáhal se žalobce zaplacení dlužné částky žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a nereagoval ani na výzvu soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. vycházel z předpokladu, že s tímto procesním postupem souhlasí. Jelikož žalobce vyjádřil souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání již v žalobě, přičemž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve věci jednání v souladu s § 115a o. s. ř. nenařizoval. 3. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že se žalovaný přihlásil k placení televizních poplatků od ledna roku 2017. Dále soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky mimosoudně. 4. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákona č. 348/2005 Sb.“) rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 5. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě5), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 7. Dle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 8. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 9. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud žalobnímu návrhu jako důvodnému vyhověl. Žalované coby vlastníku televizního přijímače vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Předepsané poplatky však žalovaný neuhradil a ocitl se tak v prodlení vždy 16. dne příslušného kalendářního měsíce. 10. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o jeho povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), který žalobce požadoval z jednotlivých částek jen do podání žaloby. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 zákona č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a nález Ústavního soudu I. ÚS 3705/14 a ÚS 3344/12. Žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále paušální náhrada hotových výdajů dle vyhl. 254/2015 Sb., za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby ve výši 100 Kč za úkon. Celkem tedy 600 Kč. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 13. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 14. Rozsudek obsahuje stručné odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř.