19 C 8/2019-32 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhá vyklizení bytu označeného ve výroku I. (dále jen předmětný byt), neboť jej žalovaná po skončení nájmu užívá bez právního důvodu. Nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne 26. 10. 2016 skončil uplynutím výpovědní doby. Výpověď dal žalobce žalované v souladu s ust. § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), kdy žalovaná porušila své povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Tato výpověď byla žalované doručena dne 4. 10. 2018. Měsíční lhůta k vyklizení uplynula marně dne 5. 11. 2018. Žalovaná dosud žalobci předmětný byt vyklizený nepředala. 2. Žalovaná se k žalobě na jednání soudu dne 8. 1. 2020 vyjádřila tak, že nerozporuje tvrzení žalobce v tom smyslu, že za specifikované období neplnila své povinnosti, tj. řádně a včas nebyly uhrazeny pravidelné platby nájemného. Dále uvedla, že od roku 2016 do roku 2019 byla na mateřské dovolené. Po dobu mateřské dovolené nemohla platit nájemné a spoléhala na přítele, že nájem bude hradit. Dne 7. 1. 2019 nastoupila do zaměstnání a od té doby nájemné hradí. Žalovaná nenavrhovala přezkoumání oprávněnosti výpovědi, ani nevznesla nějaké námitky. Pokud jde o výzvu k vyklizení a předání bytu, tuto obdržela, ale měla pracovní úraz a byla v nemocnici, ale jakmile to bylo možné, začala celou situaci řešit s bytovým odborem. Žalovaná ani po výzvě soudu dle ust. § 118a o.s.ř. uvedená tvrzení ničím nedoložila. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 26. 10. 2016 soud zjistil, že žalobce a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu. Předmětem nájmu byl předmětných byt [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalovaná se touto smlouvou zavázala hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 26. 9. 2018 zaslané žalobcem žalované, soud zjistil, že žalobce dal výpověď v souladu s ust. § 2291 odst. 1 OZ z nájmu bytu [číslo] v domě č. or. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec] založeném nájemní smlouvou ze dne 26. 10. 2016, a to z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností žalované, kdy tato nezaplatila nájemné a předepsané zálohy za plnění a služby poskytované v souvislosti s nájmem bytu za období měsíců říjen, listopad, prosinec roku 2017, leden, únor, duben, květen, červen roku 2018 v míře, která rozhodným způsobem přesahuje trojnásobek měsíčního nájemného úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Z výzvy ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k vyklizení předmětného bytu. Z evidenčního listu ke dni 26. 10. 2016 soud mimo jiné zjistil, že v předmětném bytě byly zapsány jako bydlící osoby paní [celé jméno žalované] (žalovaná), [příjmení] [jméno] (partner), [příjmení] [jméno] (dcera) a [příjmení] [jméno] (syn). 5. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného dne 14. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobci 30.000 Kč jako dluh za nájem a z tabulky prodlení k datu 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalobce eviduje za žalovanou k tomuto dni dluh ve výši 59.265 Kč z titulu dlužného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu a to za období od dubna do prosince roku 2018. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o nájmu bytu ve smyslu ust. § 2201 a ust. § 2235 a násl. OZ. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájem bytu zanikl písemnou výpovědí žalobce ve smyslu ust. § 2291 odst. 1 OZ. Výpověď z nájmu bytu byla žalované dána z důvodu nezaplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Výpověď byla žalované doručena dne 4. 10. 2018. Měsíční lhůta k vyklizení uplynula dne 5. 11. 2018. Od tohoto okamžiku žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu. Soud proto žalobě ve smyslu ust. § 1040 odst. 1 OZ v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost předmětný byt vyklidit. 7. Pokud jde o námitky žalované, že v rozhodné době, kdy vzniknul dluh na nájemném, byla na mateřské a rodičovské dovolené, když byla domluvena s partnerem, že po tuto dobu bude hradit nájem on, což nečinil, soud sděluje, že pro daný spor není relevantní, jaká je domluva mezi osobami spolubydlícími ohledně hrazení nájemného. Žalovaná byla ve výpovědi z nájmu bytu poučena o možnosti podat námitky k rukám pronajímatele či obrátit se na soud s žalobou o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ve lhůtě 2 měsíců, kde by předmětem řízení mohla učinit okolnosti, za kterých jí byla výpověď pronajímatelem dána. Žalovaná v tomto ohledu zůstala zcela pasivní a žalobce se domáhal vyklizení bytu soudní cestou. Pokud jde o námitku žalované, že zbylé dlužné nájemné doplatí, tak tato námitka nesouvisí s předmětem řízení ohledně vyklizení předmětné nemovitosti. Soud proto žalobě vyhověl, když s přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným žalovanou a vyplývající z předloženého evidenčního listu, kde žalovaná předmětný byt obývá se dvěma nezletilými dětmi, uložil žalované tento byt vyklidit, ve lhůtě jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a 4 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za výzvu k plnění, podání žaloby, přípravy účasti na jednání a účasti na jednání, jako náklady nezastoupeného účastníka. Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobci nepřísluší, a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09 a nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12.