20 C 155/2020-21 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 163 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce musel vynaložit na dopravu žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice [obec] dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se účastníci nevyjádřili). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu Ze záznamu o převozu a ze záznamu Protialkoholní záchytné stanice z [datum] soud zjistil, že [datum] byl žalovaný převezen Policií ČR do [obec] do Protialkoholní záchytné stanice a při dechové zkoušce mu byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi. Z výzvy a z vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla soud zjistil, že mu byla vyčíslena částka k úhradě ve výši 683 Kč, představující náklady žalobce na převoz žalovaného z místa záchytu do [obec]. Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod následující právní normy. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku v rozhodném znění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému vznikla v souvislosti s provedeným vyšetřením, jehož výsledek u něj prokázal přítomnost alkoholu, povinnost podle zákona č. 379/2005 Sb., uhradit náklady spojené s dopravou do Protialkoholní záchytné stanice [obec] vzniklé žalobci dne [datum]. Soud jej tedy zavázal k povinnosti zaplatit žalobci částku 683 Kč i spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony po 100 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobce činí 200 Kč. Žalobce je dle zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích osvobozen od placení soudního poplatku dle § 11 odst. 2 zákona. Podle výsledku řízení je tedy povinen zaplatit soudní poplatek dle § 2 odst. 3 a přílohy k zákonu č. 549/91 Sb., žalovaný, a to ve výši 400 Kč. Rozsudek obsahuje stručné odůvodnění dle § 157 odst. 4 o.s.ř.