221 C 27/2020-35 — Městský soud v Brně

Žalobou z 21.7.2020 domáhal se žalobce úhrady žalované částky jako bezdůvodného obohacení, vzniklého žalované užíváním bytu, jehož vlastníkem je žalobce, po skončení nájmu, a tedy bez právního důvodu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. Z výpisu z katastru nemovitostí a nájemní smlouvy vzal soud za prokázáno, že smlouvou z [datum] přenechal žalobce žalované do nájmu byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec], jehož je vlastníkem. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.7.2018 do 31.12.2018, sjednané nájemné činilo 85,07 Kč za 1 m2 s možností úpravy ze strany pronajímatele o roční míru inflace, vyhlášenou za uplynulý kalendářní rok. Z výpisu z [anonymizována čtyři slova] [obec] – [část obce] z [datum] a [datum] vzal soud za prokázáno, že nájemné pro byty ve správě [anonymizováno] bylo v návaznosti na roční míru inflace za rok 2018 (2,1 %), resp. 2019 (2,8%) navýšeno na 86,86 Kč za 1 m2 od 1.2.2019 a na 89,29 Kč 1 m2 o 1.2.2020. Pro období od 1.2.2019 tak nájemné z předmětného bytu činilo 2.955,00 Kč (2.897,00 Kč za nájem bytu a 58,00 Kč za nájem inventáře), od 1.2.2020 pak 3.036,00 Kč (2.978,00 Kč za nájem bytu a 58,00 Kč za nájem inventáře). Upomínkou z 9.6.2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky do 7 dnů od doručení výzvy; tu žalovaná dle doručenky převzala 25.6.2020. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že po skončení sjednané doby nájmu, tj. od 1.1.2019 žalovaná shora uvedený byt užívá bez právního titulu, vzniká jí tak dle § 2295 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) povinnost hradit sjednané nájemné až do faktického odevzdání bytu pronajímateli. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by splnila svou povinnost byt v den skončení nájmu žalobci předat (§ 2292 o.z.). Výše nájemného vyplývá ze smlouvy a rozhodnutí Rady městské části, která byt spravuje. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 1.000,00 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky 254/2015 Sb. za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) po 100,00 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky).