254 C 17/2017-150 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 15. 3. 2017 domáhal zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla v dubnu 2016 uzavřena ústní smlouva o zprostředkování, na základě které žalobce jako prodávající a žalovaný jako zprostředkovatel uzavřeli smlouvu o zprostředkování prodeje pozemku parc. č. st. 7, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 535 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1030 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k . úz. [obec], [územní celek] (dále jen "nemovitosti"). Žalobce uvedl, že je osobou v důchodovém věku, téměř nevidomou, vlastnící průkaz ZTP/P prokazující osobu zvlášť těžce postiženou. V rámci ústně uzavřené smlouvy o zprostředkování nebyla mezi účastníky ujednána provize, dle dohody pak měla být provize za zprostředkování prodeje nemovitostí hrazena ze strany kupujících, kterými se stali manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], a kteří provizi uhradili dne [datum]. Žalobce dále uvedl, že smlouva o zprostředkování byla uzavřena mimo prostor obvyklý pro podnikání žalovaného. V rámci smlouvy o zprostředkování bylo rovněž ujednáno, že žalovaný je povinen započít s plněním své povinnosti dle smlouvy ve lhůtě pro odstoupení pouze na základě výslovné žádosti žalobce učiněné v textové podobě. Jelikož pak žalovaný žádný pokyn v textové podobě žalovanému neudělil, odstoupil dne [datum] od smlouvy o zprostředkování. Mezi žalobcem a manželi [příjmení] byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva o prodeji předmětných nemovitostí, téhož dne byla rovněž mezi žalobcem, kupujícími a schovatelkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva o úschově, na základě které byla do advokátní úschovy složena peněžní hotovost a listiny. S návrhem kupní smlouvy i smlouvy o úschově měl žalobce, jako osoba nevidomá, možnost seznámit se. Po podpisu uvedených smluv však došlo z jeho strany ke zjištění, že návrhy smlouvy kupní a smlouvy o úschově se v podstatných náležitostech zcela odlišují od smluv podepsaných dne [datum]. Co se týká smlouvy kupní, zde žalobce uvedl, že v návrhu kupní smlouvy byla cena nemovitostí vyčíslena částkou 530.000 Kč, v kupní smlouvě, která byla podepsána dne [datum], je však kupní cena stanovena na 515.000 Kč. Stejně tak i mezi návrhem smlouvy o úschově a následně podepsané smlouvy o úschově existují podstatné odlišnosti, kdy v návrhu je uvedeno, že žalobce obdrží jako výplatu kupní ceny částku 508.800 Kč, přičemž zbylá částka 21.200 Kč bude užita na úhradu daně z nabytí nemovitosti, v podepsané smlouvě o úschově je však stanoveno, že žalobce obdrží částku 468.000 Kč jako výplatu kupní ceny, částka 20.600 Kč bude užita na úhradu daně z nabytí nemovitosti a nově zde bylo stanoveno, že částku 30.000 Kč obdrží žalovaný jako provizi za zprostředkování prodeje nemovitostí. Žalobce závěrem opět uvedl, že v návrhy jemu předložených smluv neobsahovaly žádnou dohodu o provizi ve výši 30.000 Kč ve prospěch žalovaného, mezi účastníky nedošlo k ústní ani písemné dohodě o povinnosti žalobce uhradit žalovanému částku 30.000 Kč jako provizi za zprostředkování prodeje, když provize měla být hrazena ze strany manželů [příjmení] jako kupujících. Dle tvrzení žalobce tak žalovaný využil skutečnost, že žalobce je osobou nevidomou, stejně tak jako využil faktu, že délka jednání čítala několik hodin a měla vliv na schopnost žalobce vnímat dané jednání s ohledem na jeho zdravotní stav, a žalovaný tak za přičinění [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zanesl do smlouvy o úschově ustanovení týkající se povinnosti hradit provizi ve výši 30.000 Kč. Žalobce v žalobě rovněž uvedl, že jednatel žalovaného, [jméno] [příjmení], měl uhrazenou provizi ze strany žalobce zaslat [anonymizována dvě slova], tedy osobě, která není osobou činnou v rámci společnosti žalovaného. Mezi žalobcem a [anonymizováno] [příjmení] však nikdy nedošlo k uzavření jakékoliv ústní či písemné smlouvy. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky ve výši 30.000 Kč, jelikož však žalovaný požadovanou částku nevrátil, domáhá se žalobce vydání bezdůvodného obohacení touto žalobou. 2. Podáním doručeným soudu dne [datum] se žalovaný vyjádřil k žalobě v tom smyslu, že tuto neuznává ani z části. Uvedl, že o prodeji nemovitostí se dozvěděl od [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení], se kterou příležitostně spolupracuje, a která byla ohledně prodeje nemovitosti kontaktována samotným žalobcem. Žalobce měl souhlasit s tím, že [anonymizována dvě slova]. [příjmení] bude participovat na prodeji nemovitosti, čímž [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] vznikne nárok na provizi z realizovaného obchodu. Žalobce dále uvedl, že mezi účastníky byla v dubnu 2016 uzavřena ústní smlouva o zprostředkování, v rámci které se účastníci dohodli, že žalobce jako prodejce uhradí žalovanému jako zprostředkovateli provizi ve výši 30.000 Kč. Skutečnosti týkající se výplaty provize nebyly v návrhu smlouvy o úschově uvedeny, neboť návrh smlouvy o úschově byl toliko standardním vzorem, k jejich doplnění došlo až v rámci předsmluvních jednání, což žalovaný považuje za běžnou praxi v rámci předsmluvní kontraktace. V průběhu podpisu smlouvy o úschově a smlouvy kupní dne [datum] pak došlo mezi žalobcem a manželi [příjmení] k dohodě o snížení kupní ceny z původních 530.000 Kč na 515.000 Kč z důvodu uzavření dohody o vyklizení nemovitosti. Snížení kupní ceny 15.000 Kč reflektovalo skutečnost, že žalobce, ač byl povinen vyklidit nemovitost, toto neučinil, nemovitost byla vyklizena manželi [příjmení], což se projevilo na snížení kupní ceny. Žalovaný uvedl, že si byl vědom zrakové indispozice žalobce, s ohledem na tuto skutečnost také k žalobci přistupoval. Dle názoru žalovaného žalobce po celou dobu jednání dne [datum] dobře vnímal a uvědomoval si všechny projednávané věci. I přes skutečnost, že jednatel žalovaného pan [jméno] [příjmení] musel odejít z jednání o několik minut dříve, je nepochybné, že smlouva kupní a smlouva o úschově byla žalovanému v rámci kontraktačního jednání dne [datum] přečtena a žalovaný si musel být vědom své povinnosti hradit provizi ve výši 30.000 Kč. Žalovaný pak závěrem zopakoval, že s návrhem žalobce nesouhlasí, když mezi stranami došlo k dohodě o zaplacení částky 30.000 Kč, přičemž v souladu s dohodou mezi žalobcem, žalovaným a [právnická osoba] V. [příjmení] nebyla částka 30.000 Kč užita ve prospěch žalovaného, ale ve prospěch [právnická osoba] V. [příjmení] za její služby, a na straně žalovaného tedy k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo. 3. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl zrušen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], kterým byla uložena povinnost žalovanému zaplatit žalobci částku 30.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uhradit náklady řízení (výrok II.), a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z provedených listinných důkazů a z výpovědí svědků zjistil soud níže uvedené skutečnosti. 4. Z návrhu kupní smlouvy soud zjistil, že mezi žalobcem jako prodávajícím a manželi [příjmení] jako kupujícími měla být uzavřena smlouva o prodeji pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 535 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1030 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k . úz. [obec], [územní celek]. Kupní cena za prodej předmětných nemovitostí činila dle návrhu kupní smlouvy 530.000 Kč. 5. Z kupní smlouvy soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako prodávajícím a manželi [příjmení] jako kupujícími uzavřena smlouva o prodeji pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 535 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1030 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k . úz. [obec], [územní celek]. Kupní cena za prodej předmětných nemovitostí činila dle návrhu kupní smlouvy 515.000 Kč a měla být uhrazena ze strany kupujících vlastních zdrojů nejpozději do [datum] do svěřenecké správy advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 6. Z návrhu smlouvy o úschově soud zjistil, že mezi žalobcem, manželi [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] měla být uzavřena smlouva o úschově, dle které v případě povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch manželů [příjmení] byla advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] povinna vyplatit ze svěřené částky částku 508.800 Kč žalobci. Zbylá částka 21.200 Kč měla být advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uhrazena Finančnímu úřadu jako daň z nabytí nemovitých věcí, kterou dle dohody účastníků smlouvy hradí žalobce jako prodávající. Návrh smlouvy o úschově neobsahuje ujednání o provizi ve výši 30.000 Kč 7. Ze smlouvy o úschově soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobcem, manželi [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva o úschově, dle které v případě povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch manželů [příjmení] byla advokátka [anonymiz