39 C 143/2020-29 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalovaný provozoval motorové vozidlo [registrační značka] v době od [datum] do [datum] (155 dní) bez sjednaného pojištění odpovědnosti, když žalobce má z tohoto důvodu nárok na zaplacení příspěvku za provozování nepojištěného motorového vozidla. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání. Pokud byla žalovanému doručována na zjištěnou adresu bydliště žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), tyto písemnosti byly na výše zmíněné adrese bydliště žalovaného doručeny fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu [datum]. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval, soud tedy vzal za to, že 10. dnem od data vyvěšení sdělení byly výše specifikované písemnosti žalovanému doručeny fikcí. Žalovaný se k žalobě písemně ani jinak nevyjádřil, nevyjádřil se ani k postupu soudu dle § 115 a o.s..ř., soud měl tedy za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Soud v této věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce ze dne [datum], fotokopií poštovního podacího archu na č.l. 19 spisu, předžalobní upomínkou ze dne [datum], upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku z [datum], fotokopií doručenky žalovanému č.l. 23, upomínkou z [datum]. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce, coby specifické právnické osoby, která je zřízena podle § 15a zákona č. 168/99 Sb. ve znění novel (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobce má oprávnění získávat informace o vlastnictví, provozu a pojištění vozidel registrovaný na území ČR (§ 15a odst. 2, 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Ze skutkových tvrzení žalobce, o jejichž správnosti a pravosti soud neshledal žádný důvod pochybovat, vyplývá, že žalovaný je registrován jako vlastník osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, když vlastněné a provozované žalovaným má přidělenu registrační značku [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Žalobce zjistil od ministerstva dopravy dálkovým způsobem přenosu informací, že žalovaný je pod č.j. 11289687 zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla, když za dobu od [datum] do [datum], tedy po dobu 155 dní bylo toto vozidlo provozováno a vlastněno žalovaným bez zákonného pojištění odpovědnosti. Podle § 15 odst. 1 při výše zmíněného zákona s přihlédnutím k § 24c odst. 2 tohoto zákona, má žalobce nárok na úhradu tzv. příspěvku za provozování nepojištěného vozidla právě ze strany žalovaného, coby vlastníka a provozovatele. V tomto případě má žalobce nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/99 Sb., když žalovaný porušoval svou povinnost provozovat a vlastnit vozidlo s řádně sjednaným pojištěním. Podle § 4 odst. 4 platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Žalovaný byl podle § 4 odst. 6 zákona 168/99 Sb. několikráte vyzýván k úhradě příspěvku, nereagoval, ničeho nezaplatil. Příspěvek byl vypočten podle § 2 odst. 1 písm. a) vyhl. MFČR č. 205/99 Sb. kterážto vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. 168/99 Sb. Základní příspěvek za vozidlo o objemu nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí 65 Kč, kdy po vynásobení této částky za počet dní (155) činí celková výše příspěvku za provozování nepojištěného vozidla 10 075 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona 168/99 Sb. poplatek spojený s mimosoudním uplatněním a vymáháním práva činí 300 Kč dle § 2a vyhl. č. 205/99 Sb. Žalobce tak z titulu příspěvku a nákladů na předsoudní vymáhání dluhu z titulu provozování nepojištěného vozidla dluží žalobcem požadovanou částku (výzva žalovanému ze [datum], poštovní podací arch č.l. 19, upomínka žalovanému z [datum], doručenka žalovanému na č.l. 29, upomínka z [datum]). Na výzvy zasílané přímo žalobcem žalovaný nijak nereagoval, nereagoval ostatně ani na předžalobní výzvu učiněnou právním zástupcem žalobce v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. (předžalobní výzva žalovanému ze dne [datum]). Závěrem lze tedy shrnout, že ze strany žalobce bylo prokázáno, že žalovaný provozoval po dobu 155 dnů vozidlo ve svém vlastnictví bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti, když z toho důvodu má žalobce nárok za počet dnů na úhradu příspěvku do garančního fondu za provozování nepojištěného vozidla. Žalovaný byl na provozování nepojištěného vozidla několikrát upozorňován a vyzýván k úhradě příspěvku, ničeho však nezaplatil. Nereagoval ani na předžalobní výzvu, když na základě aplikace výše uvedené právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je podána důvodně a proto jí soud v celém rozsahu vyhověl. Výše zákonných úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení dle § 1968 o.z. od data následujícího po datu, ve kterém mohl žalovaný naposledy dobrovolně plnit. Soud přiznal úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o.s.ř náhradu nákladů řízení, a to zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu za právní pomoc za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva žalovanému k plnění a písemné podání žaloby) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. 177/96 Sb.). Ke každému úkonu právní pomoci soud rovněž připočetl režijní paušál 100 Kč za úkon (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/96 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení žalobce ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Neúspěšný žalovaný tedy musí zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku v součtu specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.