46 C 32/2019-43 — Městský soud v Brně

Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném vyklizení bytu shora označeného, neboť skončil nájemní vztah výpovědí, žalovaný byl vyzván k vyklizení a vrácení bytu, užívá jej i nadále, a to bez právního důvodu, aniž by řádně platil nájemné. Žalovaný ve svém vyjádření namítal, že k neplacení nájemného došlo kvůli těžké životní situaci a zároveň kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu. Soud provedl následující dokazování: Z informace o pozemku bylo zjištěno vlastnické právo žalobkyně k předmětnému bytovému domu. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 10.8.2000 bylo zjištěno, že žalobkyně, jako pronajímatel, uzavřel se žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu na byt č. 15 ve 4. nadzemním podlaží (fakticky ve 3. nadzemním podlaží), na adrese [ulice a číslo] v [obec], a to na dobu neurčitou. Žalovaný se jako nájemce zavázal hradit pronajímateli nájemné a dále platby spojené s užíváním bytu. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 10.9.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně v souladu s ustanovením § 2291 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dal žalovanému výpověď pro závažné porušení povinností nájemce spočívajícího v nehrazení nájemného a nákladů na poskytované služby od června 2016 celkem ve výši 170.364 Kč, a to bez výpovědní doby, s poučením o možnosti podat soudu návrh na přezkum výpovědi. Výpověď byla žalovanému doručena dne 23.9.2018 (fotokopie doručenek). Z výzvy ze dne 26.10.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k vyklizení a vrácení bytu (výzva, doručenka). Z výzvy k vyklizení nemovitosti ze dne 17.12.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzval žalovaného k vyklizení a odevzdání předmětné bytové jednotky do 15 dnů od doručení výzvy. Výzvu si žalovaný nepřevzal (fotokopie obálky a výpis ze sledování zásilek České pošty). Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci. <i>Podle ust. Hlavy II. oddíl 1 § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (OZ) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných: jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle ust. § 2292 OZ nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.</i> Po provedeném dokazování, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu, který měl žalovaný pronajatý na základě nájemní smlouvy. Nájemní vztah skončil výpovědí. Žalovaný ač poučen, nepodal soudu návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi. Žalobkyně žalovaného vyzval k vyklizení a předání bytu, ten však nereagoval. Na svoji obranu neuvedl žalovaný nic, z čeho by soud měl usuzovat, že žaloba není důvodná. S ohledem na výše uvedené a v souladu s uvedeným ustanovením občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že je právem žalobkyně požadovat po žalovaném vyklizení předmětného bytu, který užívá bez právního důvodu, a proto vyhověl žalobě. Úspěšný žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady za čtyři úkony právní služby (výzva k plnění, žaloba, příprava účastni na jednání, účast na jednání) po 300 Kč dle § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za předžalobní výzvu, podání žaloby a dále za zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, celkem 6.200 Kč.