112 C 139/2021-30 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2021 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 14 471 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u několika vozidel v období 25. 1. 2020 až 12. 5. 2020, 4. 12. 2019 až 18. 12. 2019 a 25. 10. 2019 až 24. 2. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), bez jednání pouze na základě listinných důkazů. Žalovaný byl evidován jako provozovatel vozidla [registrační značka], které v období 25. 1. 2020 až 12. 5. 2020, totéž pak bylo u vozidla [registrační značka] v období 4. 12. 2019 až 18. 12. 2019 a u vozidla [registrační značka] v době 25. 10. 2019 až 24. 2. 2020. U žádného z těchto vozidel nebyl předložen doklad o pojištění za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobci příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzev k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, když dlužná částka činí 13 571 Kč a náklady uplatnění pak 900 Kč (přílohy žalobce). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván přípisy žalobce ze dne 21. 5., 16. 7., 26. 8., 9. 10., 22. 10., 6. 11., 3. 12. 2020 a 13. 1. 2021. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona „nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Podle § 4 odst. 1 a 2 písm. b) zákona„ Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že ….. osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla“. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 zákona určí součinem výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. K tomu je třeba přičíst i náklady na vymáhání. Žalovaný byl v období 25. 1. 2020 až 12. 5. 2020, 4. 12. 2019 až 18. 12. 2019 a 25. 10. 2019 až 24. 2. 2020 vlastníkem vozidel, která nebyla pojištěna za škodu způsobenou jeho provozem. V prvním případě vozidla o objemu válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 po dobu 109 dní, když denní sazba za motorové vozidlo činí dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 65 Kč. U druhého z vozidel se jednalo o objem válců od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a dobu 15 dnů, když sazba je v takovém případě 47 Kč podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Třetí vozidlo o stejném objemu válců pak nebylo pojištěno po dobu 123 dnů. Protože žalovaný neuhradil v zákonné lhůtě žalobci částku 13 571 Kč, dostal se do prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a je tak povinen podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit též úroky z prodlení. Současně je povinen zaplatit i náklady vymáhání ve výši 900 Kč podle § 2a vyhlášky za každé z vozidel. Přiznané částky soud uložil žalovanému k úhradě ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů vůči tomu, který úspěch neměl. Náklady řízení žalobce činí částka soudního poplatku 800 Kč a dále soud přistoupil k posouzení účelnosti nákladů spočívajících v zastoupení advokátem a dospěl k závěru, že tyto účelné nejsou. Přiznal tak pouze takové náklady, jež by byly přiznány samotnému nezastoupenému žalobci podle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za výzvu k plnění a podání žaloby ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky á 100 Kč/úkon v celkové výši 200 Kč. Celková výše náklady tak činí 1 000 Kč. I zde soud stanovil lhůtu k plnění žalovanému v délce podle § 160 odst. 1 OSŘ. Soud si je vědom toho, že výzev bylo ze strany žalobce realizováno více, na druhou stranu pro žalobce nemohl být problém učinit efektivně pouze výzvu jedinou, než zvyšovat svoje náklady a ke každému dlužnému případu činit výzvu novou. Je tak na místě přiznat pouze jednu paušální částku za všechny dlužné případy dohromady. Soud má za to, že žaloba je formulářového typu, skutková tvrzení jsou stále stejná, mění se pouze objem motoru, období, za něž je dluženo a registrační značka vozidla. Takové náležitosti včetně případného neustále se opakujícího právního posouzení věci pak vyvolávají úvahu o účelnosti právního zastoupení za situace, kdy úkonem ze strany zástupce žalobce je pouze převzetí věci, jinak zcela formální, nevyžadující jiné než zcela běžné myšlenkové pochody, a nevyžadující přitom téměř žádné právní znalosti. Dalším úkonem je sepsání žaloby, která je, jak shora uvedeno, dovedena, co do nepotřeby měnit okruh rozhodných skutečností, téměř k dokonalosti. Postačí napsat pouze jednu a poté jen měnit dílčí údaje. Takovou činnost mohl realizovat i žalobce sám, který je na uvedenou agendu jistě lépe personálně vybaven. Správnost uvedeného přístupu ostatně byla potvrzena mimo jiné usneseními Krajského soudu v Brně ze 17. 12. 2020, č. j. 70 Co 193/2020-37, nebo z 30. 8. 2021, č. j. 70 Co 115/2021-44.