112 C 142/2021-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 12. 2020 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 1 260 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka je dluhem za prodané koncové zařízení, jež se žalovaný zavázal hradit ve splátkách, které neplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud příslušný ve věci podle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady č. 1215/2012 rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), pouze na základě listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. 3. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 30. 9. 2016 uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo ze strany předchůdce žalobce poskytování základních a doplňkových služeb elektronických komunikací [číslo]. Obsahem účastnické smlouvy byly ceník služeb, všeobecné obchodní podmínky žalobce. Obsahem smlouvy byl rovněž závazek žalovaného uhradit celkem částku 2 301 Kč ve splátkách po 60 Kč za dodané zařízení Huawei Y5 II - bílý pod sankcí ztráty výhody splátek s tím, že akontace činila 921 Kč. Fakturou č. 9317003050 z 26. 1. 2017 byla vyfakturována částka 1 260 Kč za 21 splátek zbývajících do konce řádné doby splácení splatná 9. 2. 2017. Pohledávka byla postoupena na žalobce 24. 6. 2020 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem z 30. 7. 2020. K výzvě z 25. 11. 2020 žalovaný ničeho neuhradil. 4. Soud v projednávané věci postupoval podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když smluvní vztah mezi účastníky byl v dané části posouzen jako kupní smlouva, na jejímž základě byla žalovanému dodána movitá věc, za kterou se zavázal zaplatit kupní cenu. Kupní cena za zařízení Huawei Y5 II - bílý byla stanovena tak, žalovaný uhradil při převzetí koncového zařízení akontaci 921 Kč a zbylou část kupní ceny měl hradit v měsíčních splátkách ve výši 60 Kč/měsíc. Strany si sjednaly ztrátu této výhody pro případ neplacení včas. K takové skutečnosti došlo, pročež žalobce oprávněně vyúčtoval zbylou dlužnou částku, kterou žalovaný dle žalobce řádně a včas neuhradil, a to ve výši 1 260 Kč. Tím, že žalovaný neuhradil svoje povinnosti včas, dostal se do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a je povinen uhradit i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn skutečností, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů proti neúspěšnému účastníkovi (§ 142 odst. 1 OSŘ). Jeho náklady řízení tvoří odměna za právní zastoupení ve výši 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), tři režijní paušály á 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu Náklady řízení žalobce dále činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částka daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 OSŘ Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Soud žalobu považuje za formulářovou. Je zcela evidentní a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se specializuje na vymáhání pohledávek, kdy pohledávky ze smluvních vztahů telefonních operátorů jsou pouze jedním ze segmentů, v němž žalobce vyvíjí činnost. Nejedná se rovněž o jedinou žalobu tohoto typu v daném soudním oddělení (mimo jiné i sp. zn. 112 C 82/2021), pročež není důvod, aby na žalobu bylo nahlíženo jinak, než jako na formulář, kde se mění pouze typ telefonu, dlužné období a výše dlužné částky, nikoli však zásadní skutková tvrzení nebo právní posouzení věci.