115 C 104/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 27. 8. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 088 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 1. 12. 2017 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný však neplatil sjednané pojistné a zůstal žalobkyni za období od 1. 6. 2018 do 9. 10 2018 dlužen shora uvedenou částku. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala také zaplacení úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 1. 12. 2017 soud zjistil, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, jehož předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Fiat, typ Ducato, r.z. [anonymizováno]. Z této smlouvy žalovanému mimo jiné vyplývala povinnost platit pravidelně sjednané roční pojistné ve výši 5 841 splatné pololetně. Žalovaný nezaplatil řádně a včas pojistné a za období od 1. 6. 2018 do 9. 10 2018, kdy pojistný vztah mezi účastníky skončil, dluží žalobkyni částku v celkové výši 2 088 Kč, jak dále vyplývá z přehledu předpisů a plateb pojistné smlouvy. Z výzvy k plnění ze dne 13. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně na existenci dluhu upomenut a byl vyzván k jeho zaplacení. 6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 8. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem. Podle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv měl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nezaplatil řádně a včas pojistné za období od 1. 6. 2018 do 9. 10 2018. Soud proto žalobě plně vyhověl (výrok I.) a zavázal žalovaného k úhradě tohoto plnění v celkové výši 2 088 Kč. Správnost stanovené výše pojistného žalovaný nijak nerozporoval. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.