115 C 132/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 4. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 25 540 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) provozoval v období od 17. 4. 2019 do 30. 9. 2019 a dále pak v období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 vozidlo r.z. 3B66972, jehož je vlastníkem, bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku pro období bez pojištění vozidla žalované podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí 86 Kč; výše zákonného příspěvku za období od 17. 4. 2019 do 30. 9. 2019, tj. 167 dnů, kdy žalovaná neměla k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, činí 14 362 Kč, a za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tj. 123 dnů, činí výše příspěvku 10 578 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za období od 17. 4. 2019 do 30. 9. 2019 a taktéž ve výši 300 Kč za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu; účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 30. 1. 2020 vyplývá, že žalovaná byla jako vlastník a provozovatel vyzvána k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo r.z. [anonymizováno] do 3,5 t, [VIN kód], za dobu od 17. 4. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 14 362 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla další výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 28. 8. 2020 vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 10 578 Kč za totožné vozidlo za dobu od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Přípisem ze dne 30. 4. 2020 byla žalovaná opětovně vyzývána k zaplacení příspěvku za období od 17. 4. 2019 do 30. 9. 2019 a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, přípisem ze dne 9. 12. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení příspěvku za období od 11. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. K zaplacení byla žalovaná vyzvána taktéž v rámci předžalobní upomínky ze dne 12. 1. 2021 a 5. 2. 2021. Na svůj dluh žalovaná neuhradila ničeho. 5. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb. a zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 7. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 8. Žalovaná byla jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla povinna uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tuto povinnost však nesplnila. V období od 17. 4. 2019 do 30. 9. 2019 a od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020, kdy nebylo předmětné vozidlo pojištěno a kdy byla žalovaná vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, tj. za dobu celkem 290 dnů, činí dluh 24 940 Kč při denní sazbě 86 Kč za vozidlo s hmotností do 3,5 t podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 9. Protože žalovaná neuhradila v zákonné lhůtě žalobkyni částku 24 940 Kč představující příspěvek a částku 600 Kč představující náklady na jeho uplatnění, dostala se ohledně částky 14 662 Kč dnem následujícím po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy k úhradě ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 citovaného zákona, tedy dnem 16. 3. 2020, do prodlení; ohledně částky 10 878 Kč se dostala do prodlení dne 12. 11. 2020. Žalovaná je proto povinna s ohledem na své prodlení uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 474 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč.