115 C 185/2021-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 27. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky ve výši 3 000 Kč spolu s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 446 Kč. Žalobu odůvodnila tak, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 3 000 Kč. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 582 Kč do 15. 4. 2019. Žalovaná však svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnila a vznikl jí dluh, který je předmětem tohoto řízení. [právnická osoba] svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 25. 3. 2019 uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně prostřednictvím online stránek www.zaplo.cz soud zjistil, že na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, jak dále plyne z výpisu z účtu žalobkyně za období od 23. 3. 2019 do 25. 3. 2019. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 582 Kč jednorázovou platbou do 15. 4. 2019. Žalovaná ve lhůtě splatnosti neuhradila ničeho. Pro tento případ si účastníci smlouvy o úvěru sjednali povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení, a dále hradit poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč. Žalobkyně následně vyčíslila smluvní pokutu částkou 1 446 Kč za období od 16. 4. 2019 do 10. 8. 2020. Právní předchůdce žalobce upozornil žalovanou na výši dluhu dne 8. 9. 2020. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce s účinností ke dni 28. 8. 2020 postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dne 8. 9. 2020. 7. Z výzvy před podáním žaloby poté soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou na její dluh dne 3. 5. 2021 opětovně upozornila a vyzvala ji k jeho úhradě. 8. Žalovaná žalobkyni výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, resp. nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaná netvrdila ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobkyní, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný 9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č.89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle §2395 a násl. občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná, ačkoliv se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit ve sjednané lhůtě, neplnila svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas a ani přes upomínku ze strany žalobkyně svůj dluh neuhradila. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo požadovat také zaplacení smluvní pokuty. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti [právnická osoba] Vůči žalobkyni má tak žalovaná dluh v celkové výši 4 446 Kč (3 000 Kč jistina, 50 Kč upomínka a 1 446 Kč smluvní pokuta) a dále dluh na příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužných částek. Jelikož žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni takto vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 189 Kč.