116 C 113/2020-54 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2019 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.068 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od 16. 5. 2018 do 12. 8. 2018, k jehož úhradě byl žalovaný povinen na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 16. 5. 2017. 2. Ustanovený opatrovník žalované v podání ze dne 18. 11. 2020 uvedl, že žalobu neuznává a má důvodné pochybnosti o dostatku aktivní legitimace na straně žalobce, když postoupení předmětné pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce bylo žalovanému žalobcem pouze oznámeno nikoliv prokázáno. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 16. 5. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) s žalovaným pojistnou smlouvu – Pojištění motorových vozidel [číslo] Počátek pojištění byl sjednán ke dni 16. 5. 2017. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 7.871 Kč, které bylo následně navýšeno na částku 8.658 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 16. 5. 2018, proto jej právní předchůdce žalobce upomínkou ze dne 28. 6. 2018 vyzval k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění v případě neuhrazení dlužného pojistného. Žalovaný pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni 12. 8. 2018. O zániku pojistné smlouvy byl žalovaný informován v oznámení ze dne 23. 8. 2018, ve kterém byl zároveň vyzván k úhradě dlužného pojistného. Dlužná částka je tvořena poměrnou částí pojistného za pojistné období od 16. 5. 2018 do 12. 8. 2018. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a Dodatku č. 1 k rámcové smlouvě ze dne 1. 10. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému prokázána v předžalobní výzvě právního zástupce žalobce ze dne 21. 11. 2019, ve které byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě této předžalobní upomínky. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 2.068 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 13. 8. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření pojistné smlouvy dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb. V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu, neboť neuhradil dohodnuté pojistné. V důsledku porušení této povinnosti došlo k zániku pojistné smlouvy dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. a žalobce má právo na zaplacení pojistného za výše uvedené období (§ 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění). S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, a proto žalobci vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.068 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 13. 8. 2018 do zaplacení. Jelikož se v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jedná o vzájemný závazek podnikatelů, uložil soud dále žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty do 10.000 Kč částku 200 Kč (§14b odst. 1 bod 1 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 900 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku ve výši 189 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč. 7. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.