116 C 142/2021-16 — Městský soud v Brně

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 26.3.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2.730,99 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce tím, že řádně neplatila poplatky za poskytnuté služby a nevrátila zapůjčené doplňkové zařízení ve stanovené lhůtě. Za takovéto porušení Smlouvy je žalobce oprávněn požadovat po žalované předmětnou částku z titulu smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč a částku 730,99 Kč z titulu poplatku za odpojení a za pronájem zařízení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že smlouvou [číslo] ze dne 25.3.2017 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a byla dodána zařízení potřebná pro užívání služeb. Žalovaná soustavně neplatila poplatky za služby žalobce, který následně od smlouvy s žalovanou odstoupil (odstoupení ze dne 7.6.2019). Z faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] bylo zjištěno, že žalované bylo účtováno nájemné po 70 Kč měsíčně za pronájem zařízení WIFI ED3.0. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 13.8.2020. <i>Pokud se právního hodnocení týče, soud ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb. o nepojmenovaných smlouvách, § § 2048 o smluvní pokutě, § 1810 a násl. o závazcích uzavíraných se spotřebitelem.</i> Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor se zákonem. Ujednání o smluvní pokutě obsažená ve všeobecných obchodních podmínkách byla součástí spotřebitelské smlouvy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná coby spotřebitel s těmito podmínkami souhlasila, že byl s nimi před podpisem smlouvy seznámena a dohodu o smluvní pokutě podepsala. Aby soud mohl smluvní pokutu vzniklou na základě smluvních podmínek přiznat, musel by být na obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, připojen podpis žalované, jedno vyhotovení smlouvy s podpisem obchodních podmínek by tak měl k dispozici jak žalobce, tak žalovaná. Žalobce takovou skutečnost netvrdil, jako důkaz předložil obecné obchodní podmínky bez podpisu žalované. K takovému ujednání podle § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), soud nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá (srovnej např. nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013). Ujednání o smluvní pokutě obsažené přímo ve smlouvě i ujednání obsažené v obchodních podmínkách, která jsou doslovně citována v odstavci skutkového stavu, dále nesplňují požadavky na určitost stanovené § 553 odst. 1 OZ, když citované ujednání při určení výše smluvní pokuty jen neurčitě odkazuje na jakýsi„ ceník“, který není nikde jinde ve smlouvě dostatečně specifikován (datum ceníku a o jaký ceník se jedná, když věřitel ve smlouvách zmiňuje jiné ceníky a nezavádí žádné zkratky). Lze tak uzavřít, že ze shora uvedených důvodů soud považuje ujednání o smluvní pokutě za neplatné a nezbývalo, než žalobu v tomto rozsahu zamítnout. Co se týče nároku na zaplacení faktur za poskytování služeb soud v této části žalobě vyhověl. Žalobce svůj nárok prokázal smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] vyúčtováním na fakturách [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaná na svoji obranu neuvedla nic, z čehož by soud mohl předpokládat, že nárok žalobce není po právu. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaná byla převážně úspěšná ve věci, avšak žádné náklady jí nevznikly.