116 C 163/2021-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13.039,36 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byly uzavřeny účastnické smlouvy, na jejichž základě byly žalovanému žalobcem poskytovány služby třetích stran a koncové zařízení. Žalovaný však řádně vyúčtované služby a koncové zařízení, které se zavázal uhradit formou měsíčních splátek splatných k datu uvedenému v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací, neplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 15. 2. 2019 uzavřel žalobce s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] smlouvu [číslo] dne 27. 7. 2019 smlouvu [číslo] dne 2. 9. 2019 smlouvu [číslo] dne 13. 12. 2019 smlouvu [číslo] dne 17. 12. 2019 smlouvu [číslo] Součástí smlouvy [číslo] byla kupní smlouva na koncové zařízení TV Philips 55PUS7304/12. Na základě účastnických smluv se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby třetích stran prostřednictvím služeb elektronických komunikací, a to volání na čísla se zvýšenou sazbou (tzv. AUDIOTEX), SMS platby, premium SMS, dárcovské SMS a MMS a M-platby. Žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních, ve kterých byly současně vyúčtovány jednotlivé splátky koncového zařízení ve výši 500 Kč Smluvní strany si pro případ neuhrazení příslušné splátky ujednaly okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených, resp. nesplatných splátek. Výše uvedené služby a splátky koncového zařízení byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 20. 1. 2020, která byla splatná dne 3. 2. 2020, ve výši 1.157 Kč, fakturou [číslo] ze dne 20. 2. 2020, která byla splatná dne 5. 3. 2020, ve výši 1.220,99 Kč, fakturou [číslo] ze dne 20. 3. 2020, která byla splatná dne 3. 4. 2020, ve výši 161,37 Kč. Následně fakturou [číslo] ze dne 29. 5. 2020, která byla splatná dne 12. 6. 2020, vyúčtoval žalobce žalovanému součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 10.500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 11. 3. 2021, která byla dle předloženého poštovního podacího archu žalovanému odeslána dne 12. 3. 2021. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 13.039,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10.500 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.157 Kč od 4. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.220,99 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 161,37 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením nepojmenované smlouvy dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). V tomto závazkovém vztahu byl žalobce povinen poskytovat žalovanému prostřednictvím své komunikační sítě služby třetích osob a žalovaný byl povinen za tyto služby platit částku stanovenou ve vyúčtování. Žalovaný však porušil svoji smluvní povinnost tím, že poskytnuté služby žalobci nezaplatil. Současně mezi účastníky řízení došlo ke vzniku dalšího závazkového vztahu uzavřením kupní smlouvy na koncové zařízení dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu byl žalobce povinen odevzdat žalovanému koncové zařízení a žalovaný se zavázal za něj formou měsíčních splátek zaplatit kupní cenu. Jelikož však žalovaný předepsané splátky za koncové zařízení neplatil, zesplatnil žalobce zbývající splátky a žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitých závazků, a proto žalobci vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 13.039,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10.500 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.157 Kč od 4. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.220,99 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 161,37 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 10.000 Kč do 30.000 Kč částku 300 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1.200 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku ve výši 252 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 800 Kč. 7. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.